Vražda v Hrdlořezích

V Praze snad není vhodnějšího místa pro mord. Nomen omen. Hrdlořezy byly nechvalně proslulé od nepaměti.  A událost z 13. listopadu roku 1625 to tragicky potvrdila.

Vždycky se tu dařilo lapkům, jelikož se po místní lesní cestě projíždělo k silnici na Brandýs. A taky se tudy jezdilo do Dolních Počernic. A to stalo osudným jistému panu Kaprovi z Kaprštejna. Nejdřív ale musíme probrat důvody a protagonisty slavné vraždy.

Začneme v jiné pražské čtvrti - v Dubči. V 16. století to byla samostatná obec. A tehdy tam vládl vladycký rod Zapských ze Zap. Okolo roku 1600 se narodil další pokračovatel rodu  - Adam. Vychovával ho dědeček, protože chlapcův otec zemřel velmi brzy. Když Adam povyrostl, poslal ho děda studovat nejdřív Lipska a později dokonce do Francie (1616-1619). Zdá se, že Adam Zapský ze Zap byl bouřlivák. Po návratu do Čech se totiž jeho jméno dost často vyskytuje v soudních zápisech o rvačkách. Ale politicky to měl srovnané. Ač byl katolík, účastnil se odboje české šlechty proti císaři. Dokonce dotoval armádu vlastními penězi a naváděl sedláky proti vrchnosti. Jenže pak přišla Bílá hora a bylo po odboji. A Adam Zapský to šeredně odnesl.

Především ho zavřeli do kobky v Bílé věži na Pražském hradě. Následně mu zkonfiskovali všechny statky, tedy Dubeč, Běchovice, Měcholupy, Kyje, atd. A veškerý Adamův majetek následně skoupil za hubičku císařský rada Jan Daniel Kapr z Kaprštejna. Tenhle pán byl z hlediska doby pěkný hajzlík. V roce 1620 předsedal procesu s účastníky stavovského povstání, kteří byli poté popraveni na Staroměstském náměstí, jak známo. A jelikož také levně kupoval konfiskované majetky, měla ho česká šlechta plné zuby.

A jak tak Kapr z Kaprštejna bohatl, narostly mu perutě a najednou se začal cítit jako mladik. Usoudil, že mu chybí ještě jedno potěšení. Ač mu bylo kolem šedesáti, oženil se s velice mladičkou Annou Marií z Greifenfelsu, kterou ke sňatku donutila její rodina. Pročež manželství samozřejmě nefungovalo.

Mezitím Adama Zapského ze Zap propustili z vězení. Neměl nic, ale byl pěkný chlap. V hlavě mu uzrál plán na sofistikovanou pomstu. Fikaně se seznámil s Kaprovou manželkou Annou Marií a zanedlouho s ní hupsnul do postele. Ani moc dlouho netrvalo, než se tihle dva domluvili. Navíc se prý Anna Marie do Adama bezhlavě zamilovala...

A tak na den přesně před 390 lety, tedy 13. listopadu roku 1625, vylákala Anna Marie svého manžela k cestě na jejich zámek v Dolních Počernicích. Samozřejmě už byla domluvená s Adamem, který číhal u lesní cesty v Hrdlořezích. Zapský ze Zap a jeho pomocník měli masky. Přepadli kočár a Adam Zapský pana Kapra z Kaprštejna zastřelil. Jeho sluhu těžce zranil. Šlechtická čest ale Adamovi nedovolila oběť oloupit. A to se mu stalo osudným, jak se později ukázalo. Neboť vina mohla padnout na místní loupežníky. Pročež vražda, která nebyla loupežná, přivolala pozornost a začalo vyšetřovaní.

Adam Zapský ze Zap byl nakonec usvědčen. Nejen, že ho poznal těžce zraněný sluha,  který promluvil než zemřel (Zapský si po vraždě sundal masku), ale začali mluvit i sluhové ze zámku z Dolních Počernic, kde se milenci tajně scházeli. Takže se nakonec ke spolčení přiznala i Anna Marie. Na mučidlech, samozřejmě...

Adama opět zavřeli do Bílé věže. Soud byl rychlý a jednoznačný. Zapského odsoudili k popravě stětím a paní z Kaprštejna měla být zakopána zaživa a probodena kůlem. Po odvoláni a četných přímluvách změnili její trest na popravu mečem. 

Dne 30. ledna roku 1626 došlo k exekuci. Popravčím mistrem byl sám kat Jan Mydlář. Paní Annu Kaprštejnovou, rozenou z Greifenfelsu, vezli na popravčí káře. Poprvé ji nahou zmrskali před malostranským domem jejího manžela, podruhé u místní šibenice a potřetí u Staroměstské radnice. Pak ji Jan Mydlář na lešení na tomtéž náměstí sťal.

Adam Zapský ze Zap byl popraven 3. února 1626 na nádvoří Starého purkrabství na Pražském Hradě. A byla to hrůza. První rána totiž jeho krk nezasáhla. Dobový kronikář popsal situaci následovně:  "popravce netrefil jeho krk a do půl hlavy jemu vťal…“.

A tak se stalo, že život Adama Zapského ze Zap ukončil kat až na druhý pokus...