Starý pes se novým kouskům naučí sám

Naší Fridě táhne už na dvanáctý rok. No, baba. Ale sranda je s ní větší, než když byla štěně. Tedy, jak kdy ...

Aniž bychom ji to nějak výrazně učili, rozpovídala se. Když byla malá, měli jsme nějakou dobu obavu, jestli není hluchoněmá.

Nyní čelíme kníkání při lehu, brumlání při chůzi, kňourání (z blaha) při jídle a štěkání ze spaní. Fridule nás dokonce umí seřvat, když se jí něco nelíbí. A klokotáním v hrdle odmlouvá, a to především při příkazech vedoucích k poslušnosti.

Dále pak rozšířila rejstřík jmen, na která slyší. Malé šedé buňky (dle Poirota) se jí asi množí. Bez ohledu na věk. A tak reaguje i na přídomky, které v dětství a mládí určitě neslyšela :

- Fridex

- Frydek Mistek (pouze kratce)

- mrcho zrzavá (když něco provede)

a

- šumikrůto (když je hodná)

V posledních měsících jsme jediná rodina na světě, která ví, kam se ztrácejí ponožky. U nás žádná bůhvíkolátá dimenze!  Z pomsty je žere Frida. Pokud odejdeme bez ní.

Pročež novým kouskům naučila ona nás. Před odchodem z bytu probíhá detailní kontrola všech židlí, štokrlat, jejího pelechu a nahlížení pod postele. Jelikož mrcha zrzavá ponožku dokáže šlohnout s eskamotérstvím Houdiniho ještě za naší přítomnosti a umně ji ukryje. Rozžvýká ji a částečně pozře, když už nejsme doma. Zbytky uloží na viditelné místo, abychom byli dostatečně potrestáni.

Nevěřte příslovím! Psi jsou géniové !