Smyslné choutky zaháněl skokem do trní (sv. Benedikt)

To je teda vynález. Ani se nedivím, že ho rázem přešly. Prostě si nemohl dovolit, aby ho cokoliv rušilo.

Narodil se v Nursii u italské Perugie kolem roku 470 a byl z dvojčat. Sestra dostala jméno Scholastika a stejně jako on byla později prohlášena za svatou. Jeho pokřtili Benedikt. No tedy, svatá dvojčata jsme tu ještě neměli...

Jejich rodina byla vznešená a bohatá, takže chytrý synek mohl na studie do Říma. Benediktovi učení šlo, ale měl výhrady k morálce svých spolužáků. Zdáli se mu zhýralí, stejně jako Věčné město. Pročež se rozhodl pro samotu a rozjímaní a odešel do Sabinských vrchů. V Subiaku žil několik let jako poustevník.  Prý už tehdy nebyla kolem Benedikta nouze o zázraky, ale jeho osamocený život byl přesto velmi těžký a plný smyslného pokušení. Dí legendy. A tehdy zřejmě objevil to trní, ve kterém se musel občas i vyválet, jak názorně dokumentuje obrázek.  Trýzeň těla musela být náročná ...

Tu a tam k němu z nedalekého kláštera docházel jistý mnich, přinášel mu chléb i šatstvo a Benedikt s ním konzultoval míru a formu své askeze. Pak se k němu začali trousit  i další mniši a jeskynní samotář se stával stále populárnější a populárnější. Takže, když v klášteře zemřel opat, nabídli post Benediktovi. Mírně prý váhal, ale přijal. A nasadil tvrdý režim. Život v komunitě se natolik zpřísnil, že z toho byli mniši otrávení. A jeden z nich se prý pokusil otrávit i Benedikta. Doslova, neb mu dal do vína jed. Nepovedlo se, jelikož Benedikt vždy dělal nad nápojem kříž. Pročež otrávený pohár po přežehnávací akci okamžitě praskl...

Tohle Benediktovi stačilo, aby komunitu opustil. Vrátil se do jeskyně a pokračoval ve svém samotářském asketickém rozjímání, zřejmě zpestřovaném občasným skokem do trní. Lidé ho ale stále více a více ctili a obdivovali. V okolí vznikala malá mnišská společenství, která se podřizovala Benediktovu vedení. Prý se ale zase vyskytl rušivý element v podobě nepřátelského spolubratra, a tak Benedikt se svými následovníky odešel směrem k Monte Cassinu, aby tam založil klášter.

Mezi lety 529 a 532 se Benediktovi podařilo vybudovat středisko křesťanské víry pro celou  Evropu. A jelikož měl špatnou zkušenost se vzpurnými mnichy, sestavil pravidla Regula Benedicti, tedy řeholi, která se stala základní pro všechny benediktinské kláštery. Podle hesla Ora et labora (Modli se a pracuj) žili miši i jeptišky svůj nový život. Benedikt totiž přivolal na pomoc své dvojče Scholastiku a pomohl jí založit ženský klášter své řehole na úpatí Monte Cassina. Jednou ročně se sourozenci scházeli, aby konzultovali řeholi, radili se a společně rozjímali.

Až jednou tři dny po takovém setkání měl Benedikt vidění - spatřil duši své sestry, kterak coby holubice letí do nebe. Ráno Scholastika zemřela. Benedikt ji pochoval v montecassinském klášteře a v hrobě si nechal místo i pro sebe. Uložili ho tam zanedlouho. Zemřel na Zelený čtvrtek 21. března roku 547 (ale možná už 543).

Svatý Benedikt z Nursie, jehož liturgický svátek se slaví právě dnes, je patronem Evropy, mnichů, speleologů, stavebních inženýrů, učitelů i studujících. Benedikt vždycky ochraňoval proti černé magii,  při veškerých pokušeních a pomáhal při horečce, otravách, onemocněních kameny a dokonce při kopřivce. Mezi jeho atributy patří puklý pohár, trní, model kláštera, tzv. benediktinský kříž, krkavec s chlebem (otráveným), benediktinské roucho, berla (opat), dráček (poražené zlo), had (jed) a kniha (řehole).

Takže, až zas jednou budete popíjet benediktinku nebo jen minerální vodu San Benedetto, uvědomte si, že nic z toho by nebylo, kdyby světec občas nehupsnul do trní ...

Literatura : Rok se svatými (Schindler, Schauer);  

Všichni moji svatí na :

http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/76155/O-svatych-trochu-jinak.html

ti speciální z Karlova mostu na :

http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/64999/Svati-na-Karlove-moste.html

a ještě orlojoví:

http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/64997/O-apostolech-z-prazskeho-orloje.html