Doma po staletí milovaná. Až tak moc, že si vysloužila zdrobnělinu. Není jen "santa" - svatá. Italové jí říkají "la Santuzza" - svaťoučká.
Svatá Rozálie z Palerma. Další expertka na mor. A poustevnice, i když se narodila ve vznešené normanské šlechtické rodině. Jelikož byla dokonce příbuzná krále, žila nějakou dobu u dvora.
Pak ale krásnou Rozálii zlákal jiný život. Klášterní. Zdál se jí ale příliš "luxusní" a pohodlný, takže se odstěhovala do jeskyně na Monte Pellegrino poblíž Palerma. A tam prožila svůj život v osamocení, odříkání a modlitbách. Zemřela údajně 4. září roku 1160. A proto má dnes svátek.
A jak přišla k tomu moru? To bylo tak - zrovna když v Palermu roku 1624 zuřila strašná epidemie, zjevila se sv. Rozálie ve snu jedné nemocné s příslibem, že ji uzdraví. A hned poté se ukázala jistému švarnému myslivci, kterému dala souřadnice svého doposud neznámého hrobu. A požádala ho, aby pak její ostatky nesli v procesí městem.
A skutečně. Lidé na Monte Pellegrino objevili hrob za kamennou deskou. U ženských ostatků byl kříž a nápis potvrzující, že jde o poustevnici Rozálii. A tak Palermané hned jednali. Slavnostně relikvie vyzvedli a šli s nimi městem. Kdekoliv prošli, nemocní se uzdravovali. Za pár dní bylo po moru.
To bylo slávy! Už za šest let byla Rozálie prohlášena za svatou. No a když se v roce 1743 hnala Itálií další epidemie, věřící se obrátili na svou Santuzzu preventivně. A věřte nevěřte - mor se Palermu zcela vyhnul!
I u nás jsme kdysi sv. Rozálii docela uctívali. Inu, mor - to nebyla žádná legrace. Takže má tahle sicilská světice u nás dost kapliček a v kostelech množství soch i obrazů. V Praze se proslavilo reliéfní vyobrazení Santuzzy v Karlově ulici na domě U Zlaté Studny. Je tam ve společnosti druhého mocného protimora - sv. Rocha.
Svatou Rozálii rozeznáte vždycky. Na rozpuštěných vlasech má růžový věnec, většinou polehává v jeskyni a vedle sebe má lebku. Ochraňuje samozřejmě Sicílii a Palermo obzvláště. Dále pak Neapol i Nice a pomáhá nejen proti moru a veškerým infekčním chorobám, ale i při zemětřesení.
Vzhledem k tomu, že o ebole se pořád nějak moc mluví a kolem Chebu se to občas zatřese, je dobře, že jsme si dnes Rozálii připomněli. Jeden nikdy neví...
Zdroje: preguntasantoral.es; vanderkrogt.net (foto)
