Šaškárna s únosem

Veškerá romantika v háji. Tak to dopadne, když se únos předem domluví a poté pečlivě naplánuje s protistranou. 

Bylo nebylo. Mladý muž se svými družiníky vtrhl do ambitu kláštera, zrovna když místní chovanky korzovaly. Všechny měly na hlavě tmavé kápě. Jen jediná se odlišovala výraznou kápí barvy šarlatové. A onu dívku mladík popadl, posadil ji před sebe na koně a už ujížděl k bráně. Jenže tam mezitím obránci nainstalovali mohutný řetěz. Únosce se ale nezalekl a jedinou ranou svého meče řetěz přeťal. Zrodil se "český Achilles". 

Tenhle úžasný hrdina se jmenoval Břetislav a byl nemanželským synem knížete Oldřicha. Porodila ho totiž Božena, co prala roucho v potoce a přitom se do ní na první pohled zamiloval český kníže. A hned ji ukradl jejímu manželovi Křesinovi. Nebo možná otci, v tom trochu historie tápe. Ať to bylo, jak bylo, udělal z ní svou druhou ženu a kněžnu k tomu. Neboť tehdy bylo neoficialní mnohoženství ještě velice oblíbené a první Přemyslovci mu občas holdovali. 

To by bylo úvodem, abychom si ujasnili důvod únosu vznešené Jitky ze Schweinfurtu neboli ze Svinibrodu. O její nesmírné kráse se všude mluvilo tak květnaté, že se do ní mladý kněžic zamiloval, aniž ji kdy viděl. A hned se vydal do Bavor, aby Jitku uchvátil jen pro sebe. Tolik Kosmas a následná lidová tvořivost. A do legendy patří i ten přeseknutý řetěz. Jelikož se všechno událo poněkud jinak.

Pravdou ale je, že Jitku (Juttu?,Gutu?, Juditu?) viděl Břetislav poprvé až když ji unášel. A proč měla Jitka vlastní outfit jiné barvy? Jelikož bylo všechno precizně zorganizováno tak, aby nedošlo k omylu.

Zmíněnou akci vymysleli a naplánovali kníže Oldřich, Jitčin bratr Ota a její poručník markrabě Adalbert Babenberský. Jitka totiž byla skvělá partie hlavně pro svůj původ. Pocházela z jednoho nejstarších a nejurozenějších rodů s příbuzenskou provázaností na římskoněmecké císaře. A takový sňatek by zbavil Břetislava neurozenosti, o což moc stál jeho otec, jelikož jiného syna neměl. Jeho první a zákonná žena byla totiž neplodná. Není tedy divu, že Oldřich chtěl zajistit, aby Břetislav vládl po něm. Háček byl ale v tom, že se českým velmožům nelíbila představa nemanželského syna na knížecím stolci. Zřejmě neholdovali již zmíněnému mnohoženství. A tak tatík domluvil řádnou nevěstu. Jenže bastard se o tak urozenou dívku nemohl vúbec ucházet. Takže k námluvám došlo trochu divokým způsobem. "Únosem" byli Jitčin bratr a poručník naoko postaveni před hotovou věc,. "Museli" ustoupit a se svatbou souhlasit. A proč s touhle šaškarnou souhlasili? Protože i Břetislav byl jako budoucí český kníže daleko lepší partie, než nějaký říšský hrabě.

O tom, že se na únosu aktéři dohodli svědčí také fakt, že pár nikdo nepronásledoval a Jitka se nebránila. Navíc se oba dostali na Moravu, kde Břetislav z pověření otce vládl, poměrně rychle a bez úhony. Ujeli skoro tři sta kilometrů, což by nezvládli bez výměny koně. Takže museli mít předem vytipované občerstvovací stanice. A teď něco neveselého. Břetislav měl s sebou jen pár družiníků a bohužel to vypadá, že je v klášteře obětoval, aby celá hurá akce vypadala věrohodně. Podle Kosmase "jedněm oči vyloupali a nosy uřezali, jiným ruce a nohy uťali“. Tak tohle českému Achillovi ke cti moc nejde...

A tak se Jitka hned v témže roce 1021 za Břetislava provdala, aby "získala zpátky svou čest", čímž nelegitimního knížecího syna vykopla směrem výše. Manželství prý bylo šťastné a podle Kosmase se první syn Spytihněv narodil za deset let.  A po něm v rychlém sledu následovali další čtyři. Divné. Buď tedy Jitka deset let rodila jen samé dcery, které kronikářům nestály za záznam, nebo se Kosmas zmýlil v datu a únos se odehrál až v roce 1029, jak se domnívaji někteří historikové. Jelikož je nepravděpodobné, že by Jitka porodila první dítě až ve třiceti a pak se rozrodila o stopéro. 

Českým knížetem se Břetislav stal roku 1035. A byl dobrým vládcem. Upevnil nejen moc vlastni, ale i zemskou. Snažil se dokonce expandovat. Při polském tažení obsadil Hnězdno s hrobem sv. Vojtěcha a poté ostatky jeho i jeho bratra sv. Radima převezl do Čech. Doufal, že Praze dopomohou k arcibiskupství, jak se povedlo Hnězdnu. Marně...

Jenže proti polským výpadem proti sobě poštval císaře Jindřicha III. Schylovalo se k válce, kterou Břetislav nechtěl, a tak k císařskému dvoru poslal syna Spytihněva jako rukojmí. Po nějaké době se protivníci usmířili, jelikož císař Břetislava potřeboval jako spojence v Uhrách, kde se snažil sesadit z trůnu krále Samuela Abu. Pikantní je, že k usmíření došlo v Řezně na říšském sněmu poté, co se Břetislav přišoural po kolenou v rouše kajícníka a odprosil.

A Jitka? Rodila již zmíněné syny a plnila svou povinnost kněžny. Rok před svou smrtí vyřešil Břetislav otázku nástupnictví u Přemyslovců prosazením senioriátu, tedy stařešinského řádu. Závázal své syny a zemské předáky aby

...vždy nejstarší držel moc a stolec v knížectví a aby všichni jeho bratři nebo ti, kteří pocházejí z knížecího rodu, byli pod jeho panstvím.           Kosmas

?Po manželově smrti (1055) dopadla Jitka dost blbě. Nový kníže, její vlastní syn Spytihněv, ji vyhnal spolu s Němci ze země. Prý to ale bylo hlavně proto, že se pletla do politiky ve prospěch jeho mladších bratrů. A tak se Jitka se schovala v Uhrách. Jednu dobu se dokonce říkalo, že se tam provdala za oslepeného bývaleho krále Petra Orseola, ale asi to není pravda. Zjistilo se totiž že Petr Orseolo zemřel už v roce 1046.

Jitka přežila Břetislava jen o čtyři roky. Zemřela 2. srpna roku 1058. Její ostatky později převezli do Prahy. Jsou uloženy v chrámu sv. Víta. Vedle jejího únosce...

Věnováno nejmenované jmenovkyni. Břetislava to není... :-)