S dobrým jménem nejdál dojdeš

Úsměvné jméno Doubravka. V dětství jsem se plácala do kolen, kdykoliv jsem ho slyšela.  Pak jsem si na ně zvykla, protože právě na Doubravku (19. 1.) slavila moje babička narozeniny. A taky tohle zvláštní staré české jméno hodně zpopularizoval film Léto s kovbojem.

?Původní slovanský tvar je asi Dobrava. Prostě „dobrá“. V Německu existovalo jméno obdobné: Guta nebo Bona.  My se budeme držet slovanské Doubravky, jelikož to byla naše kněžna. Proslavená, co se daleko dostala a mnoho osvěty nadělala.

Byla Přemyslovna. Narodila se buď kolem roku 936 (940-945?) českému knížeti Boleslavovi I. Ukrutnému, co nechal zamordovat vlastního bratra, čímž mu dopomohl ke svatosti. Jak vidno z odhadovaných dat narození, spatřila Doubravka světlo světa až po zavraždění sv. Václava. Měla štěstí. Bůh ví, jak by se jmenovala, kdyby to bylo jinak. Takhle si to odskákal její starší bratr Strachkvas, co se narodil právě oné vražedné noci. A dali mu po ní jméno. Možná i proto se později jako mnich přejmenoval na Kristiána, aby mohl napsat legendu. Kdo by mu to taky jinak vydal, že jo. Strachkvasova legenda, to zní dost blbě…

A ještě jednu sestru Doubravka měla. Mladší. Proto se jmenovala se Mlada. Taky se proslavila. Úspěšným lobbingem za pražské biskupství a prvním klášterem v Čechách u baziliky sv. Jiří v Praze. Prostě slavná rodina. A matka téhle tip ťop trojky? Nějaká Biagota. Asi Němka. Moc se o ní neví. Prostě se přivdala do slavného rodu, kde bylo natolik historicky rušno, že se na ni zapomnělo…

Z Kosmovy kroniky víme, že se Doubravka vdávala „stará“. Stalo se tak v roce 965. No, s ohledem na fakt, že se Slovanky obvykle vdávaly ve čtrnácti letech, možná přišla Kosmovi opravdu nadlimitní. Každopádně děti mít ještě mohla, což také patřičně dokázala tím, že porodila prvního polského krále.

A jsme u toho. Přemyslovci svou Doubravku provdali z politických důvodů do Polska. Bylo třeba posílit vztahy. Ale polský ženich kníže Měšek I. byl pohan a celá země taky.  Což byl problém, neboť Dobrava měla křesťanské vychování z Řezna a svaté příbuzné. Pročež se Měšek i jeho dvůr nechali pokřtít. A pak už to šlo ráz na ráz. Díky české kněžně Doubravce se hnala kristianizace celým Polskem jako malá česká vlna tsunami. Nakonec i proto si v Polsku naší Doubravky dodnes tolik váží.  Kde by byli, kdyby nebylo jí?

Ale i ve Švédsku a v Dánsku jsme naše české seménko zaseli. Neboť údajná Doubravčina dcera Svjantoslava se nejdřív vdala za prvního švédského krále Erika Vítězného. A když se s ní rozvedl, vzala si jiného severského šohaje -  vikingského vůdce Svena zvaného Vidlí vous. Tomu pak porodila Knuta Velikého, krále Dánska, Norska a Anglie, kterou slavně dobyl. V uvedených zemích Svjantoslavu znají spíš pod jménem Sigrid. Stejně jako historie.

Pro nás je ale důležitá Piastowská dynastie. A synek Boleslav, co dostal jméno po dědečkovi a stal se z něj první polský král, toho jména první a ještě s přídomkem Chrabrý. Zakladatel mocného státu, který se nikdy nedal zastrašit. 

Když máma Doubravka v roce 977 zemřela, oženil se táta Měšek s jistou německou Odou a měl další syny, které dost preferoval, co se nástupnictví týče. A tak po otcově smrti v roce 992 pozdější Boleslav I. Chrabrý vyhnal jak bratry, tak i macechu a ujal se vlády v Polsku sám. A kvalitně. I do českých dějin hodně zasáhl. To už ale je úplně jiný příběh.

Ten dnešní byl o Doubravce. Češce a Přemyslovně, která přivezla do Polska křesťanství, zakládala kostely a porodila slavné a mocné děti. Možná i onoho tajemného českého knížete Vladivoje, co se podle kronikářů v roce 1003 upil k smrti, jelikož byl notorik.

Doubravka zemřela roku 977 a pochována byla v Hnězdně, snad v kostele, který sama založila. Její hrob není známý, ale říká se že kdysi ho někdo našel. Podle polských záznamů Doubravku pohřbili v purpurovém šatu. Prý ji našli v tumbě s prostým křížem, přikrytou zlatem krumplovanou pokrývkou. Dobrou kněžnu s dobrým jménem…

Literatura:  Počátky Přemyslovců (D. Třeštík)
Zdroje vyhledávání švédsko-dánsko-norsko-vikingského i polského příbuzenstva - Wikipedie