Ano. Již potřetí. Ano, stále se na to koukám. Ano, i já nechápu. Ale tentokrát nebudu psát o vaření.
Nakonec, o něm už pořad ani není. Je o lidské hlouposti na všech stranách. I mé, že jsem si ještě neřekla dost. Nejvíc jí je asi na straně dramaturgie. Proč vůbec vybírají soutěžící vesměs ducha mdlého a rozumu matného? Aby je ukázali ještě hloupější, než jsou? Platí jim za to? A proč se vaří dokola pořád totéž? Tento týden se mi už rozum postavil do haptáku.
Nemá smysl komentovat jalové diskuse na téma z jakého masa svíčková ani spor o kaldoun, náležitě "vtipně" glosovaný ještě vtipnějšími moderátory. Děs. Přehlídka bydlení, vesměs nuzného a s nedostatky v úklidu je už nudná. Komentáře taktéž. Nakoukání do ikeáckých budoárů se stává lehce fádním.
A tak je nutno vymyslet zápletku.
Zmatená soutěžící Alla, původem z Ruska, trpící nedostatkem hrnců, zřejmě podlehla síle okamžiku natáčení a změnila se z rázné ženy v uzlík nervů. Vcelku jednoduché menu nestíhala, krmě přehazovala z hrnce do kastrólu a nazpět a zapomínala, co chce vařit. Její hosté se vrátili do období dětských let a pionýráků, aby si mohli opakovaně zaskandovat MY MÁME HLAD!
Jelikož Alla i nadále zmatkovala mezi vejcem Benedikt a spáleným cheescakem – ha, zde nutná odbočka, to si neodpustím: cizí názvy jídel stále frčí. Soutěžící se předháněli ve výslovnosti od číscáku k čískaku přes chésake. Další povedená taškařice pro uřvané průvodovské duo. Musím ale uznat, že konstatování jedné z dam, že to není žádný čískak, ale normální tvarohový dort, dostalo i mne a mělo by se tesat do mramoru. Pokud možno kuchyňským sekáčkem.
Pokračuji od spáleného cheescaku – pozvaným stolovnicím došla po předkrmu dramaticky trpělivost a z cca 5. patra domu hostitelky si vyhlédly restauraci, kam se odebraly najíst, jelikož už hlady nemohly vydržet. Hostitelka mezitím klohnila hlavní chod. Když úspěšně překonala samu sebe, vyšla na balkón a rozmáchlým gestem přivolala uniklé dámy k opožděnému hodokvasu. Tyto se mezitím již napraly smažákem, kroketami a topinkami. Náležitě posilněny se pak podivily, že vyklepaná Alla neslušně odpovídá na jejich zvídavé otázky. V závěru ji náležitě nízko obodovaly a smolařka Alla připravila diváka na páteční vyvrcholení hrozbou, že nebude jíst vůbec nic, aby teda kolegyně viděly …
A viděli jsme my. Naprosto nepopsatelné smažené knedlíky jako předkrm a bramboráky v UHO s tatarkou neboli cosi krkonošského na kari. Že by Trautenberk poslal Anče na zkušenou do Bombaje? Celkový dojem : virtuální žlučníkový záchvat na pochodu. Přesto dámy vyhodnotily chutě jako vyvážené, i když jim předtím zatížila mysl vyhrocená diskuse o kalu ve vývaru.
Kdo vyhrál? Už víte nebo vám je to jedno. Snad dnes vyhraju já sama nad sebou a půjdu si prostřít někam jinam.
