Zas jedna pomluvená. Se vší pravděpodobností. A to prý možná dokonce byla královská dcera!
Svatá Afra. Zítra bude mít svátek v liturgickém kalendáři. I když ji zmiňuje Jeronýmovo martyrologium, poněkud se na tuhle mučednici a patronku Augšpurku pozapomnělo ...
Afra prý pocházela z Kypru z královské rodiny. Spolu s matkou Hilarií emigrovala před Římany až do Bavorska. V Augšpurku, kde se usadily, založila její matka hostinec s nevěstincem. Tak dí legenda. Ale zřejmě tu půjde o informační šum. Hilarie byla totiž věrnou vyznavačkou bohyně Venuše a v jejím domě se scházely i další stoupenkyně. Asi vestálky - bývalé i současné. I Afra byla jednou z nich. A tak přenos informací v raném křesťanství zapracoval. Z vestálek se staly prostitutky a z domu Venušiných vyznavaček bordel ...
Zpět k legendám. Podle nich jednoho dne přijel přijel do Augšpurku z Girony (dnes v Katalánsku) biskup Narcis a ubytoval se v Hilariině hospodě. Afra ho obsluhovala při večeři a byla jím doslova okouzlena. Nikdy se s nikým podobným nesetkala. A jak uměl Narcis vyprávět! Líčil jí, jak musel utéct před pronásledováním, jak jeho souvěrci trpělivě snášejí hlad, bídu, mučení a vyhnanství. Afra se prý zastyděla za svůj dosavadní život a žádala biskupa, aby hostinec - to sídlo neřesti - raději opustil. Ale Narcis zůstal a na křesťanství obrátil všechny, kdo do domu vkročili. Afru, Hilárii, ostatní prostitutky (vestálky?) i značnou část jejich zákazníků. Jednoho prý vysvětil i na kněze. A tak Augšpurk o nevěstinec přišel...
K tomu všemu se psal rok 304 a začalo pronásledování křesťanů i v Bavorsku. Jelikož kolem domu Hilárie bylo v minulosti velké haló, vpadli Diokleciánovi (no jo, zas on...) pochopové nejprve tam a odvedli Afru. Předvedli ji před soudce a ten samozřejmě žádal, aby okamžitě obětovala bohům a zřekla se křesťanství. Pokud ne, sliboval mučidla a příšernou smrt. Afra se ale šprajcla a děla, že už se nahřešila dost a nebude v tom pokračovat.
Pročež ji odvlekli na ostrůvek uprostřed řeky Lech, přivázali ji k dřevěnému sloupu a obložili chrastím. A podpálili. Afra se prý v plamenech hlasitě modlila a děkovala Ježíši, že její oběť přijal. Až ji z příšerného opékání vysvobodila smrt.
Její ohořelé ostatky smetly pozůstalé mladé křesťanské kolegyně a donesly matce Hilárii, která je uložila do hrobky. Sarkofág světice je k vidění v kostele sv. Ulricha a sv. Afry v Augšpurku dodnes. Troška Afřina popela je prý i v našem Svatovítském pokladu.
Mučednici zobrazovali umělci nejčastěji přivázanou ke stromu nebo sloupu (atributy), obloženou chrastím i šiškami (atribut), v plamenech (atribut) a s korunou na hlavě.
Svatá Afra je velkou ochránkyní proti ohni, patronkou chudých duší a hlavně těch kajícnic. Jak taky ostatně jinak, že ....
Literatura : Rok se svatými (Schindler, Schauer); preguntasantoral.es
