Neměla nás ráda

Vzala si za muže českého krále, ale korunovat se nedala. Francouzka jedna. Ani podívat se k nám nepřijela. Raději byla jen královnou uherskou…

Anna z Foix a Candale. Manželka Krále Dobře - Vladislava Jagellonského. Krále z dynastie, která zrovna válcovala Evropu. Jelikož vládla od Smolenska a Bílé Rusi až k bavorské hranici a od Baltského moře až k Jadranu a moři Černému. Náš Vladislav Jagellonský byl po matce potomkem Karla IV., a tak byl tak trochu Čech. Moc se v tom ale nevyžíval. Raději pobýval v Budíně, jelikož byl také král uherský. Nebyl to špatný král. Nepodváděl, neintrikoval, byl snášenlivý a hlavně tolerantní ve věcech náboženských. To bylo tehdy u nás hodně důležité. Ale když na něj někdo tlačil, diplomaticky se vykrucoval. Říkal jen …bene…bene, a proto jsme si ho u nás překřtili na toho Krále Dobře. 

Vladislav Jagellonský se zcela určitě nenudil, co se manželek týče. Poprvé se oženil, když mu bylo dvacet. V roce 1476 s Barborou Braniborskou resp. Hlohovskou, které bylo jen dvanáct a už byla vdova. Po knížeti hlohovském, za kterého tuhle dcerku německého kurfiřta provdali v osmi letech. Šílený móresy. Šlo samozřejmě o území, jak jinak. Jagellonci měli na ony hlohovské latifundie zálusk taky. Sňatek mezi Vladislavem a Barborou byl uzavřen v zastoupení, ale manželé se pak nikdy nesetkali, takže svazek ani „nenaplnili“, což bylo tehdy hlavní. Komplikace vznikly hlavně vinou tehdejšího uherského krále Matyáše Korvína, který šel po polském území taktéž. Král Dobře se mu posléze pomstil víc než dokonale. Po jeho smrti se stal uherským králem sám (1490) a vzal si za ženu jeho vdovu Beatrici Neapolskou. Což ale mírně nedomyslel, jelikož rozvod s Barborou už sice běžel, ale odklepnut byl papežem až roku 1500. Zas tak úplně hloupý král ale nebyl, neboť manželství opět zůstalo nenaplněné, tudíž bylo neplatné hned dvakrát.

A tak mohl Vladislav Jagellonský dát na radu francouzské královny Anny Bretaňské, aby si vzal její sestřenici - hraběnku Annu z Foix a Candale. Byl to důležitý svazek, jelikož Evropu ohrožovali osmanští Turci a na všech dvorech se kuly se pikle proti nim. Spojenectví s mocným francouzským králem Ludvíkem XII., bylo pro uherského a českého krále velmi důležité - však už mu Turci řádili na hranicích…

Svatba se konala 6. října roku 1502 ve Stoličném Bělehradě (Székésfehervár). Zajímavé je, že ji o týden předešla Annina korunovace uherskou královnou. Královský pár se usídlil v Budíně.

Novomanželka byla o dvacet let mladší než Vladislav. Manželství bylo údajně velmi šťastné, neboť se Král Dobře zamiloval. Ani ne do roka se narodila dcera Anna, budoucí česká, uherská a římská královna, jelikož ji později provdali za Ferdinanda I. Habsburského. A ten ji tak miloval, že jí v Praze postavil letohrádek. O tom ale až příště.

Narození syna Ludvíka 1. července roku 1506 zaplatila Anna z Foix životem. Zemřela za necelý měsíc, aniž by tušila, že tohle miminko bude sice králem (což se dalo předpokládat), ale ne moc dlouho. Že ho dost brzo dostanou Turci. Ve věku dvaceti let se utopí v bažinách na útěku od prohrané bitvy u Moháče (1526).

Anna z Foix a Candale, česká královna bez koruny. Byla totiž natolik zapřisáhlá a umanutá katolička, že nechtěla ani vkročit do země plné kacířských kališníků. A přesto ji můžete vidět v kapli nejčeštější - ve Svatováclavské -  v katedrále sv. Víta. U vyvýšeného okna je její portrét s Vladislavem Jagellonským.

Zaslouží si to ona vůbec?

Fakta: kralovskedilo.ktf.cuni.cz