***Vezmeme litr přírodního bílého vína, nejlépe odrůdy ryzlink a 150 g pravého včelího medu. Když se na jaře zazelená pelyněk, rozdrtíme jeho listy a vytlačíme šťávu přes plátno. Potom svaříme med ve víně a přidáme šťávu z pelyňku. Chuť pelyňku nemá překrývat chuť vína a medu. Z toho potom pijeme ráno nalačno dva doušky každý druhý den. To léčí ledviny a zahání melancholii. Oči se projasní, srdce se posílí a zabrání se onemocnění plic. Lék ohřívá žaludek, vyčistí vnitřnosti a navodí dobré trávení.***
To, co jste právě přečetli je lék z 12. století, který údajně i v dnešní moderní době funguje jako prevence arterosklérozy. Vymyslela ho Hildegarda z Bingenu, která nebyla jen křesťanskou mystičkou. Zabývala se i lékařstvím, přírodními vědami, psala básně a dramata, skládala hudbu a sepisovala vše, co objevila a na co přišla. Byla jeptiška, samozřejmě. Kdyby jí nebyla, asi by nezvládla takhle se ve své době realizovat. A proslavit. Dopisovala si s papeži, císaři (Fridrich Barbarossa) a pozdějšími světci (sv. Bernard). Lidé ji už za jejího života měli za svatou. A že ten její život byl dlouhý - zemřela v 81 letech. Něco naprosto nevídaného ve 12. století!
Hildegarda pocházela ze vznešené rodiny z Bermersheimu (Porýní-Falc), kde se narodila roku 1098. Už jako dítě ji dali do kláštera u Bingenu. Tam o ni pečovala abatyše, která rozpoznala dívčinu jedinečnost a rozvíjela ji dál. Hildegarda totiž mívala častá vidění, kterých se bála. Abatyše ji prý naučila je využít a vzít si z nich poučení. A tak o nich začala Hildegarda psát. A malovat je. Později se rozepsala ještě daleko víc.
Její dílo je tak rozsáhlé a různorodé, že je to až k neuvěření. Hildegarda psala dokonce vědecká pojednání, kvůli kterým si vymyslela vlastní jazyk a písmo (Lingua Ignota), aby mohla zapsat dosud neznámé odborné termíny.
I když byla ve svých dílech značně kritická k církvi a chtěla určité reformy, církevní hodnostáři z ní byli paf. Hlavně z knihy Scivias, kde popsala svá vidění, uvedla mnohá proroctví a cosi jako úvahy nad vesmírem a jeho funkcí. Někteří vysoce postavení kněží Hildegardě věřili a její vize pokládali za skutečné.
Hildegarda psala i divadelní hry. Vytvořila a zinscenovala na půdě kláštera lyrické drama Řád ctností (Ordo Virtutum). Psala také o úloze žen v církevním životě, což bylo v její době velice moderní a trochu ožehavé téma. Ale především se velice úspěšně zabývala medicínou a konkrétně léčivy, kterým věnovala dvě díla. Psala latinou, která se spíš blížila mluvené (vulgární) latině. Při svých bádáních přišla i na velice praktické věci. Doporučovala před konzumací převářet vodu, sepsala základní postupy pro léčení veškerých tehdy známých chorob a také publikovala první písemný recept na vaření piva...
Často a ráda cestovala. A mluvila s lidmi. Milovala přírodu a jízdu na koni. Abatyší se stala v 38 letech. Byla v nejlepším věku, a tak stihla založit dva ženské kláštery. Rozhodla se emancipovat jeptišky. Její původní konvent totiž spadal pod diecézi benediktinů, kteří ženám de facto šéfovali. Navíc se tamním mnichům moc nelíbily Hildegardiny nápady ani její vize. Obzlášť ta, kterou dostala pokyn zřídit nad místem hrobu sv. Ruperta čistě ženský klášter. Když spory vyvrcholily až do extrému, sebrala Hildegard své spolusestry - kterých bylo díky její popularitě čím dál tím víc - a odešla na místo určení. Jeptišky tam společně vybudovaly klášter, který byl vysvěcen roku 1147.
Mezi tím vším stíhala Hildegard skládat nádherné chorály i texty k nim. I v téhle oblasti se jednalo o emancipaci. Chorály totiž doposud zpívali jen mniši.
Hildegarda z Bingenu zemřela 17. září roku 1179 ve svém klášteře Rupertsberg. Podle kronikářů se v okamžiku jejího skonu objevily na nebi dvě duhy, které se protly. V jejich průsečíku zářilo světlo ve tvaru měsíce a v něm byl rudý kříž, který se rychle zvětšoval a vystřelovaly z něj svítící kruhy se svými vlastními kříži uprostřed...
Hildegardiny ostatky se několikrát stěhovaly, až skončily v kostele v Eibingenu, kde jsou uloženy ve zlaté schráně. Světice je patronkou přírodovědců, filologů a esperantistů. Těch určitě pro ten svůj speciální jazyk. A atributy? Kniha, psací náčiní a model kláštera, samozřejmě. A ještě něco je pro její zobrazení typické. Cosi jako obrácené rudé plameny nad její hlavou (viz obrázky - kde se útvar vyskytuje občas i u jejích vizí). Možná je to aura. Současní lékaři se totiž podle toho domnívají, že Hildegarda musela trpět migrénami. Svědčí o tom některá zobrazení jejích vizí (viz perex). Jenže zvláštní je, že světice si nikdy na žádné bolesti v tomto směru nestěžovala...
Svatá Hildegarda z Bingenu byla naprosto fascinující osobnost. Není tedy divu, že o ní v Německu vznikl velice působivý film.
A něco praktického na závěr - jedna firma u nás prodává velice dobré a kvalitní bylinné čaje namíchané podle Hildegardiných receptů...
Námět - preguntasantoral.es (i ilustrační fotografie a obrázky vizí); argavita.cz (recept)
