Tak jí říkali. Její pravé jméno ale znělo jinak. Tekakwitha - Ta, která dává věci do pořádku.
První známý portrét sv. Kateri Tekakwitha z roku 1690 (Wikipedie)
Úplně první svatá severoamerických Indiánů. Blahořečena byla v roce 1980. A když se jí povedl v roce 2006 zázrak (uzdravení indiánského chlapce po napadení organismu masožravou bakterií), proces kanonizace se urychlil. V roce 2012 byla prohlášena za svatou.
Tekakwitha se narodila v roce 1656 ve vesnici Ossernenon (dnes Auriesville, N.Y., USA). Její matka pocházela z kmene Algonkinů a byla křesťanka. K Mohawkům se dostala tak, že ji unesl přímo náčelník, který se později stal i Tekakwithiným otcem.
Když bylo Tekakwithě asi pět let, vypukla epidemie neštovic. Děvčátku zemřeli oba rodiče i všichni sourozenci. Ona sama sice nemoc přežila, ale zůstala zohavená a na nějakou dobu dokonce oslepla.
Plachá holčička se zjizvenou tváří to neměla lehké. Žila v rodině nového náčelníka, svého strýce. Teta ji neměla ráda, trápila ji hladem a chovala se k ní doslova hnusně. A mezitím ještě zuřily boje mezi Agličany a Francouzi, osadníky a Indiány i domorodými kmeny navzájem. Kdo viděl film Poslední Mohykán, tak si ty kruťármy dovede živě představit.
Poblíž nové vesnice, kam se kmen po epidemii přestěhoval, byla misie francouzských jezuitů. Když už byla Tekakwitha starší, dostala se k nim jednou na pár dní jako služka. Klidné prostředí na ni velmi zapůsobilo. Prý už tehdy se zaslíbila Bohu a složila slib panenské čistoty. Bylo to velmi složité období, jelikož neustále čelila tlaku příbuzných, kteří ji chtěli provdat. Také se jí údajně v kmeni vysmívali a pohrdali jí pro jeji víru. Tak to šlo až do jejích dvaceti let, kdy se konečně dočkala křtu. Dostala jméno Catherine (po sv. Kateřině Sienské), které Mohawkové vyslovovali Kateri.
Jelikož měla se svým lidem neustále problémy, poslali jezuité Kateri do své další stanice v Sault poblíž Montréalu. Spolu s dalšími souputníky musela ujít více jak 300 km bažinami a lesy do misie, která byla vlastně centrem pro novokřtěnce, většinou prchající od svých kmenů. Indiánům se tam dostávalo patřičného vzdělání, aby se mohli ke svému lidu vrátit jako misionáři.
V Montréalu se Kateri Tekakwitha poprvé setkala se řeholnicemi a zatoužila být jako ony. V misii pomáhala, kde se dalo. Starala se opuštěné děti, ale také spolu s dalšími osadníky zajišťovala i nezbytné zásoby jídla lovem. Maso pak nasolovala a sušila. Nebála se ani té největší dřiny. Sama žila skromný život v modlitbách a často se postila i sebetrýznila. Proslavila se tím, že chodila ve sněhu bosá.
Když bylo Kateri 24 let, onemocněla. Opět se jí zhoršil zrak a opakovaně trpěla bolestmi hlavy i žaludku. Zrovna byly Velikonoce. Nemohla ani dojít do kostela, a tak ji i s procesím navštívili misionáři a dali jí poslední pomazání. Hned poté upadla Kateri do agónie a po slovech "Ježíši, miluji tě ..." zemřela, jakoby usnula. Psalo se datum 17. dubna roku 1680. Podle očitých svědků jí prý v okamžiku smrti zmizely z tváře všechny jizvy po neštovicích.
Svatá Kateri Tekawitha má po celé Kanadě pomníky, sochy i kapličky. Uctívají ji i v USA. Její kanonizace na Svatopetrském náměstí v Římě se v říjnu roku 2012 zúčastnilo 80 tisíc lidí. Mezi nimi bylo 1500 kanadských poutníků, z nichž naprostou většinu tvořili tradičně oblečení Indiáni z různých kmenů.
První portrét Lilie Mohawků namaloval kněz otec Chauchetiere, který je i autorem jejího životopisu. Kateri Tekakwitha je na něm se svým dřevěným křížem, který si už jako dítě vyrobila sama v lese. Dalšími atributy indiánské svaté jsou želva (kmenové zvíře Mohawků) a panenská lilie. Je patronkou všech ochránců přírody (i skautů), lidí pronásledovaných pro víru a vyhlásili ji za přímluvkyni sirotků.
Na náhrobku sv. Kateri Tekakwitha je epitaf v jejím rodném jazyce :
Ownkeonweke Katsitsiio Teonsitsianekaron
(Nejkrásnější květina, která kdy kvetla u Rudých lidí)
Tím je řečeno vše, i když názory na obracení Indiánů na víru mohou být jakékoliv. Třeba zrovna Kateri je tou výjimkou, co potvrzuje pravidlo ...
Glosa : sv. Kateri Tekakwitha se říká také Irokézská panna. To proto, že Mohawkové patřili do tzv. Irokézské ligy a s nimi i další kmeny: Onondagové, Senecové, Oneidové a Cayugové. Do 18. století se jim také říkalo "Pět národů". Když se potom přidal i kmen Tuscarorů, byl název změněn na "Šest národů".
Největšími nepřáteli Irokézů byli Huroni a Algonkinové, kteří žili v oblasti Velkých jezer na jihu Kanady. Matka Kateri pocházela právě z kmene Algonkinů.
Všichni moji svatí na :
http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/76155/O-svatych-trochu-jinak.html
Literatura : Rok se svatými (Schindler, Schauer), španělské a francouzské internetové servery (ověření dat), Wikipedie (glosa)
