Popularitou. Turek na Karlově mostě. Snad nejslavnější ze všech soch v naší zlaté stověžaté. Hodný a dobrosrdečný hrdina několika pražských pověstí. A přitom je to otrokář !
Kdo z nás ví, že jeden ze svatých nad ním je Sv. Jan z Mathy? A že je dnes jeho svátek v liturgickém kalendáři?
Spolu s ním je na sousoší Ferdinanda Maxmiliana Brokoffa z roku 1714 i sv. Felix z Valois a poustevník sv. Ivan jako zástupce našich zemských patronů.
Šlechtický synek Jean/Jan se narodil někdy před rokem 1160 v Provenci. V Paříži nejdříve vystudoval práva, pak teologii. Když po vysvěcení na kněze sloužil svou první mši, měl údajně vidění Svaté Trojice, za kterou stála bíle oděná postava s červenomodrým křížem na prsou v doprovodu spoutaných osob bílé i tmavé pleti. Svůj mystický zážitek Jan pochopil jako pokyn shůry ulehčit těžkému osudu válečných zajatců. Velmi aktuální vnuknutí, jelikož Středomoří tehdy bylo jedním velkým bitevním polem mezi muslimy a křesťany.
A jal se celou záležitost promýšlet tak vehementně, že tři roky poustevničil v lesích meauxského biskupství, v místě zvaném Cerfroid. Právě tady došlo k osudovému setkání s dalším eremitou, Felixem z Valois. Oba mystici došli ke společnému rozhodnutí o vytvoření řádu. Následně měli nezávisle na sobě vidění jelena, který měl mezi parohy kříž s příčným modrým břevnem na svislém červeném (na sousoší na Karlově mostě ho máme také, jen ten kříž je zlatý). Ve spojení s Janovým primičním viděním se oba pozdější svatí dohodli na založení řádu, který bude vykupovat otroky ze zajetí.
Podařilo se. Papež Inocenc III. dne 17. prosince roku 1198 novou řeholi schválil. Dostala název "Řád Nejsvětější Trojice na vykoupení zajatců" (Ordo Sanctissimae Trinitas pro redemptione captivorum). Takzvaní trinitáři.
Už roku 1199 zřídil sv. Jan z Mathy se svými druhy, kteří se k němu připojili, mateřský klášter právě v Cerfroid a Felix z Valois v něm zůstal jako opat.
A Jan z Mathy se vydal vykupovat otroky. Zaměřil se hlavně na Itálii, Španělsko a Afriku. Při své první cestě do oblasti Tuniska prý zachránil přes 160 vězňů. A následovaly další mise. Jan se nezúčastnil úplně každé z nich, ale při své druhé získal svobodu pro dalších 120 křesťanů. Navíc vykupoval po Evropě zajaté muslimy, které pak vyměňoval za křesťanské otroky. Je tedy víc než jasné, proč jsou jeho hlavním atributem řetězy s rozlomenými pouty. I ty máme na sousoší !
Mezitím stíhal Jan z Mathy zřizovat další kláštery. Ve Francii, Španělsku, Itálii, Portugalsku, Německu a dokonce i v Anglii! Už v roce 1209 jich bylo v Evropě třicet a do roku 1250 více než šest set. Mimo jiné zakládal i tzv. "domy milosrdenství", určené pro vykoupené zajatce.
Sv. Jan z Mathy zemřel přesně před osmi sty lety, 17. prosince roku 1213 v Římě. Tedy v den patnáctého výročí papežského uznání své řehole. Bylo mu 53 let. Pochován je ale v Madridu, kam v roce 1665 jeho ostatky tajně přenesli španělští trinitáři.
A jak to bylo s tzv. trojičníky u nás? Do Čech přišli roku 1705 a nejdříve se usadili v kláštěře Na Slupi. V roce 1707 se přemístili ke kostelu Sv. Trojice do Spálené ulice.
Socha na Karlově mostě stojí díky hraběti Františkovi Josefovi Thunovi. Ten ji objednal (a taky zaplatil) právě jménem řádu trinitářů u sochaře Ferdinanda Maxmiliana Brokoffa.
A tak se od roku 1714 pravidelně chodíme dívat na Turka, který se šavlí a důtkami a za vydatné pomoci psa hlídá ubohé křesťanské zajatce. Nutno podotknout, že on sám je takový malý umělecký omyl. Správně by tam měl stát spíš Maur, neboť právě muslimští Mauři byli ve Středozemí ve 12. a 13. století tou největší hrozbou. Jenže v Brokoffově době baroka se celá Evropa chvěla před Turky, tak se nemůžeme divit, že zosobněním otrokáře je právě on.
Tak až se zase jednou budete prodírat turisty, abyste na Karlově mostě mohli pozdravit svého Turka, zvedněte oči a prohlédněte si i tři svaté nad ním. Zaslouží si to.
Všichni moji svatí na :
http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/76155/O-svatych-trochu-jinak.html
