Povím vám příběh ze života. Žila jednou moc krásná holka. Měla bohaté rodiče, ale dostala se do zvláštní společnosti, která se jejímu otci vůbec nezamlouvala.
Dívka nebyla hloupá ani ztřeštěná. Naopak. Byla velmi chytrá, dobře se učila a k tomu všemu byla ještě neskutečně půvabná. Ďábelská kombinace! Když se Barbora (tak se jmenovala) nechtěla vzdát své party, zavřel ji otec doma. V místnosti byla jen dvě okna. A tak když byl jednou otec na cestách, podařilo se Barboře přemluvit domácí personál ke spolupráci. Nejdřív zavolala zedníky a nechala v místnosti prorazit třetí okno. Poté odešla z domu za svými přáteli.
Mezitím se otec vrátil a viděl, že bez jeho vědomí proběhly v domě stavební úpravy (třetí okno). Když zjistil, že Barbora je zase u těch svých, rozzuřil se do nepříčetnosti. V tu chvíli se Barbora vrátila. Otec se na ni na zahradě vrhl a začal ji mlátit jako smyslů zbavený. Ale pod jeho dcerou se najednou otevřela země a před rozzuřeným otcem Barboru ukryla.
Divný ?
Kdepak. Příběh se údajně odehrál kolem roku 306 v Nikomedii (dnešní Izmit v Turecku). Otec se jmenoval Dioscuros a Barbořini přátelé byli první křesťané. Utekla za nimi, aby se nechala pokřtít. A proč to třetí okno? Barbora byla vězněna ve věži a chtěla tam mít připomínku Svaté Trojice. Proto je jejím hlavním atributem věž se třemi okny. Má i další - ty přijdou na řadu později.
Nejdřív dokončím story.
Dioscuros byl fanatický nepřítel křesťanů. Jako ostatně kdekdo v té době. Pročež odvlekl Barboru před místodržícího a ten ji nechal zbičovat. Barbora exekuci komentovala v tom smyslu, že je to jakoby ji hladili pavími pery (další atribut). Její rány se totiž okamžitě hojily. Místodržitel se rozběsnil a přitvrdil. Nechal ji bít kyji, pálit pochodněmi a drásat železnými hřebeny. Mezitím Barboru vytrvale tloukli do hlavy, aby z ní vymlátili myšlenky na Krista. Nakonec jí uřízli ňadra. Když zkrvavenou a nahou mučednici hnali ulicí na popraviště s úmylem ji setnout, objevil se anděl s kalichem s hostií (atribut!) a zahalil ji do bílého roucha.
V té chvíli chytil otce amok. Vrhl se na Barboru s mečem (opět atribut!) a dceři usekl hlavu. Načež nebe proťal blesk (atribut - nikoliv poslední), který Dioscura na místě zabil.
Uf. To je horor, co ? Kdyby to někdo natočil, to by byl děs ... Kam se hrabe "Pátek třináctého"...
Přesto (nebo proto?) je Barbora u nás jedno z nejoblíbenějších jmen a světice sama byla vždycky hojně uctívána. Je patronkou snad všeho a všech. Sledujte : věží, horníků, sedláků, architektů, stavebních dělníků, kovářů, kameníků, zvoníků, kloboučníků, hasičů, matematiků, dělostřelců ... Dále je pomocnicí v nouzi a je možné se na ni obracet v případě požárů, bouřky (hlavně blesků), horečky a náhlé či násilné smrti. A ještě ke všemu patří k tzv. Třem svatým pannám (spolu se sv. Kateřinou a sv. Markétou).
Zbývá dotáhnout ty atributy : mimo výše uvedených je to také kříž, palmový list (znak mučednictví) a knihy. Někdy dokonce i dělo!
Od Barbořina jména je navíc odvozen i název pro barbituráty. Kyselina barbiturová byla totiž objevena 4. prosince, tedy na svátek sv. Barbory. A ten je právě dnes.
Pročež - ne, abyste (třeba pod vlivem barbiturátů) zapomněli na barborky!
Všichni moji svatí na :
http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/76155/O-svatych-trochu-jinak.html
