Je to svízelné něco vytvořit a všem se zalíbit. Nebo aspoň někomu. Když je kritik všudypřítomný.....
Hlavně tady u nás na blogu. V tomhle smyslu se vám musím k něčemu přiznat. Já na televizi koukám. Napříč programovým spektrem. Mám dokonce satelit! Telka je prostě moje kámoška. Vymykám se současnému trendu televizi nevlastnit, nekoukat na ni a hlavně o tom vždy a všude vykládat. Jsem protiklad. Furt vykládám o tom, co jsem zas viděla. Většinou si naběhnu a zjistím zmíněné předešlé: nemám televizi/sice ji mám, ale vůbec se nedívám/ježíšmarjá ty snad koukáš na všechno. Pak si fakt připadám jak úchyl. Nekoukám na všechno. Žiju i společensky. Mám doma takové šikovné kouzelné zařízení - co chci, to si nahraju. A když mě to pak nebaví, tak mažu. O prostém ovladači s pověstným červeným tlačítkem nemluvě...
Teď třeba frčí seriál Lynč. V našich diskusích se horlí o objednávce, prvoplánovosti, klišé a tak. Já seriál sleduju, i když mě první díl nijak zvlášť neuchvátil. Vydržela jsem. Kdo mě ale doslova uchvátil, je Pavel Kříž v roli slizkého otce hlavní hrdinky. Naprostý herecký koncert. On tam má odporné i vlasy! No a vzhledem k tomu, že už léta mám nutkavý sklon k fabulaci vlastních scénářů, tak tuším, že s tím lynčem, to nebude jen tak. Otcem miminka z údajného znásilnění zmíněné dcery křehounkého zjevu nebude zavražděný romský mladík. Podle mne se bude dějová linka ubírat incestní cestou... Houby prvoplánovost! Navíc se v tuto chvíli neobejdu bez nastavení zrcadla : nezdá se mi, že bychom měli až tak vyřešenou romskou otázku a rasismus všeobecně. Tak co se divíme, když veřejnoprávní televize uvede dílo v tomto smyslu?
To máte jak s První republikou. Taky k věci. Tentokrát výročně historické. Od začátku trochu váhám, ale zase koukám. Vetšinou ze záznamu. Zrovna dneska jsem si pustila nahraný díl z minulého pátku, abych měla kontinuitu s včerejším, taktéž nahraným. To zas bylo něco! Už jsem si sice zvykla na místní krkolomné zápletky a dramata typu deus ex machina. Coby "amatérská historička" jsem se oprostila i od toho, že seriálové dámy chodí do ulic prostovlasé a bez rukaviček. Budiž, snad jen umělecká zkratka. Nebo že hlavni emancipovaná hrdinka Magdaléna chodi v kalhotech po Čechách už od první řady, která začala rokem 1918. Vypadá to, že trumfla i Marlene Dietrich, která tím Německo šokovala v roce 1926. No nic... A teď k tomu závratnému zvratu v ději: v Panenských Břežanech skoro chytili pytláka, který v lese kladl pasti a postřelil otce manžela jedné z protagonistek. On ho taky postřelil. Zápor ale utekl a pak u něj doma onen manžel (policajt) zjistil, že trénuje přesnou střelbu do kárové sedmy (nebo osmy - teď nevím) a našel tam i stejnokroj turnera! Dále objevil klíčové důkazy, že pytlák je snajprem připraveným zastřelit v Praze kalhotovou Magdalénu, aby nekandidovala do Senátu. Ježíšmarjá... Prostě někdy se něco nepovede, no...
A pak zas jo, jako třeba nedávná Balada o pilotovi nebo historické dokumenty na ČT 2. Taky si občas říkám, že kdyby se víc lidí dívalo na pořad 168 hodin, event. zde na blogu tolik zatracované Reportéry ČT, možná by ty volby dopadly jinak...
A tak nechme Českou televizi žít. Říkám to i poté, co jsem se ve zprávách na ČT1 dozvěděla, že husa kdáká. Vzhledem k tomu, že před nějakým časem jsem na Nově slyšela, že kdáká žába, uvažuji o dalším přivýdělku ke své skromné penzičce. Vidím díru na trhu! Zřejmě už nikdo neučí, že kachna káchá, husa kejhá, osel hýká, hejkal hejká a krocan dělá hudry hudry....
A v rámci kejhajících hus jsem konečně tam, kde jsem chtěla být! Neboť dneska je svatého Martina. I když nejsem veřejnoprávní blogerka, trocha osvěty z vlastní historie nikdy neškodí....
https://sarkabayerova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=434141 O bilém koni a svatomartinské huse
https://sarkabayerova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=434784 Jak mě málem zabil atribut
Ať se vám dnešní pečínka povede! Ta naše už mlčí v troubě...
