Křehká múza

Z masa a kostí. Opravdu žila a tím byla vlastně výjimečná. Jelikož múzy bývají spíš nadpozemskými bytostmi...

Dodnes je nejslavnější ženou renesance. Simonetta Vespucci, rozená Cattaneo, co přišla na svět zrovna  v době, kdy  u nás v Čechách byla za groš jedna ovce. Což bylo za krále Holce, tedy Ladislava Pohrobka. Simonetta se narodila někdy kolem roku 1453 v italském Janově. Dívenka vyrůstala v přepychu, protože její rodina byla vznešená a hlavně bohatá. A jak bylo tehdy zvykem, už v šestnácti ji vdali. Jak jinak než na úrovni...

Ale Simonetta měla na manžela štěstí. Prý se opravdu milovali. Florenťan Marco Vespucci byl také vznešený a bohatý. A jeho příjmení je nám povědomé proto, že mořeplavec Amerigo Vespucci, co něm má Amerika jméno, byl jeho příbuzný. Přes nějaké to koleno...

A tak Simonetta přišla do Florencie, jejíž nádheru zrovna dotvářeli Lorenzo a Giuliano de Medici. A umělci kolem nich. Simonettina jemná krása nezůstala nepovšimnuta. Hlavně malíři z ní byli paf. Už v roce 1472 se objevila na Ghirlandaiově fresce v rodinné kapli Vespucciových. Tehdy ale šlo "jen" o rodinný portrét pod ochranitelskými křídly Panny Marie Milosrdné...

Naprosto nejvíc obdivovali nádhernou novomanželku dva umělci: Sandro Botticelli a Piero di Cosimo. Portréty jim nestačily, a tak ji vtělovali do téměř všech hlavních ženských postav svých výpravných obrazů. Simonetta byla Pallas Athenou, Minervou, Kleopatrou, Florou, jednou ze Tří Grácií i Pannou Marií. 

Její klíčovou a nejslavnější rolí byla bezesporu Venuše. Bohyně a superstar italské renesance. Simonettinu tvář i tělo dostala mnohokrát, ale jedna ji proslavila přece jen nejvíc. Ta, kterou namaloval její největší obdivovatel - Sandro Botticelli. Prý Simonettu tajně miloval. Proto je asi na jeho plátnech tak podmanivě krásná. Obzvlášť na tom nejslavnějším, kterým je Zrození Venuše...

A tak Simonetta žila svůj nádherný život renesanční top modelky a královny krásy. Celá Florencie ji obdivovala. Jenže všechno šlo nějak rychle. Hlavně ten život byl krátký. Zemřela totiž ve třiadvaceti letech. V noci 26. dubna roku 1476 po těžkém chrlení krve. Se vší pravděpodobností měla tuberkulózu, i když se občas mluví i o moru...

Nesťastnému Sandrovi Botticellimu trvalo ještě devět let, než dokončil Zrození Venuše. Nikdy na Simonettu nezapomněl a nikdy se neoženil. Možná ale měl jeho odpor k manželství i jiný důvod. Botticelli byl totiž roku 1502 obviněn ze sodomie. Zní to děsně, ale šlo jen o jeho údajnou homosexualitu. Byl to také jeden z důvodů jeho problémů s inkvizicí. Však za největšího řádění fanatika Savonaroly bylo spáleno hodně jeho obrazů. A s nimi bohužel často letěla v dýmu do nebe i půvabná Simonettina tvář...

Sandro Botticelli přežil svou múzu o třicet čtyři let. Jeho poslední přání bylo, aby ho pohřbili v nohách Simonettina náhrobku. A tak se roku 1510 i stalo. Láska je prostě láska...