a ještě k tomu je pyšná, nafoukaná, ale taky krásná a chytrá, může to vzít blbý konec.
Caravaggio - sv. Kateřina Alexandrijská
Dnes je Kateřiny. Všichni asi nějakou známe. Ale jaká vlastně byla ta svatá? Svatá od začátku? Kdepak.
Ono se ani pořádně neví, zda vůbec žila. Pokud ano, tak to bylo v Alexandrii na přelomu 3. a 4. století. A jako královská dcera!
Kateřina byla nesmírně krásná, ale nadmíru pyšná. Žádný nápadník jí nebyl po chuti. Jeden jí připadal ošklivý, druhý hloupý, třetí neměl prachy a tak šlo dál a dál. Až se jednou setkala se stařičkým křesťanským poustevníkem. Zřejmě jí nějak promluvil do duše, jelikož poté došlo u Kateřiny k radikálnímu obratu. Najednou se styděla za své chyby a prázdné názory, které měla o všem a o všech. A nechala se pokřtít.
Zanedlouho se v Alexandrii slavila oběť na počest pohanských bohů. Kateřina se slavnosti zúčastnila jenom proto, aby císaři Maximinovi vysvětlila, že pohanští bohové jsou jen modly. Císař byl její výmluvností natolik rozhozený, že povolal padesát nejlepších filosofů a mudrců z celé země. Předpokládal, že Kateřinu před veřejností usvědčí z jejího pomýleného úletu. Ale opak se stal pravdou. Padesát mudrců, šokovaných Kateřininým řečnickým umem a silnými argumenty, obrátilo. Prohlásili, že z děvy mluví Duch Boží a vzápětí se dali pokřtít taky. Všichni.
Maximina to tak mocně rozzuřilo, že je nechal upálit. Kateřinu zadrželi a šoupli do vězení, kde začala krutá muka. Její. Bičovali ji, přivázali na kolo, pobili ji hřeby. Týdny Kateřině nedávali najíst. Hlad necítila. Všechny její rány se neustále zázračně uzdravovaly. To zděsilo císaře Maximina natolik, že ji raději nechal rychle stít. Údajně se tak stalo někdy mezi léty 311-313.
Už od 13. století patřila sv. Kateřina k nejuctívanějším světicím. Možná proto, že je m.j. registrována ve skupině pomocníků v nouzi. Navíc spolu s Markétou a Barborou tvoří velmi populární skupinu tří svatých panen.
K tomu všemu je sv. Kateřina Alexandrijská ještě patronkou dívek, panen, manželek, učitelů, studentů, žáků, teologů, řečníků, univerzit a knihoven. Dále pak všech povolání, co mají co do činění s kolem nebo s něčím ostrým. Tedy kolářů, mlynářů, hrnčířů, přadlen, provazníků, lodníků, kadeřníků (to musím říct tomu svému), soukeníků, knihtiskařů, obuvníků a švadlen. Dokonce taky advokátů a notářů. Těch asi proto, že mají ostrý jazyk.
Má toho holka moc. Tak až ji někde uvidíte stát ležérně opřenou o kolo - nikoliv jízdní - (myslím jako sochu nebo na obraze), vzpomeňte si, kam až může vést výřečnost. Když má Kateřina dneska ten svátek ...
