Když si ji někdo vytrvale nosí v rukou či v podpaží, musí ji přece čas od času přece odložit...
Takhle postižený je svatý Diviš. Prapůvodně jménem Dionýsius, ve Francii Saint Dénis. Velmi proslavený nejenom tou hlavou, ale také faktem, že byl prvním biskupem Paříže. A později se na katedrále jemu zasvěcené učili evropští stavitelé, kameníci a umělci jak vlastně vypadá ta správná gotika. Byla totiž první...
Dnešní církevní oslavenec Dionysius pocházel zřejmě z Itálie, kde žil ve 3. století. Sám papež Fabián ho vysvětil na biskupa a vyslal na misi do Galie. V Paříži (tehdy se ještě jmenovala Lutetia) se velmi činil - už asi pod jménem Denis - zakládal jeden kostel za druhým (v Chartres i v Paříži) a zpupné Galy obracel na křesťanství.
Jenže, koncem 3. století tradičně probíhaly římské hony na vyznavače jednoho Boha. Takže i v Paříži došlo k zátahu (rok 285?) a v síti uvízl i sám biskup. Diviše nejdříve spolu s ostatními křesťany dlouho mučili a potom ho na vršku, který se dnes jmenuje Montmartre (=hora mučedníků), sťali. Ale jaký byl údiv římských pochopů, když bezhlavé tělo Diviše vstalo, sebralo svou hlavu a kráčelo několik mil k severu. Až potom biskup Diviš padl na zem a zemřel. Říká samozřejmě jeho superslavná legenda. Ale faktem je, že právě na místě, kde údajně Diviš vypustil duši, vyrostl po staletích již zmíněný gotický skvost. Katedrála Saint-Denis - místo posledního odpočinku mnoha francouzských králů. A to proto, že sv. Diviš býval odjakživa jejich patronem. Ve středověku se žádná bitva s francouzskou účastí neobešla bez bojového pokřiku: "Mont joie Saint Denis!" (volně=radostně vzhůru za svatým Denisem).
Kult sv. Diviše se Evropou šířil už od 7. století. Velmi se o něj zasloužili hlavně slavní Merovejci, v čele s králem Dagobertem. První kapličku mu nad hrobem podle pověsti založila sv. Jenovéfa, jeho velká ctitelka. Každopádně je ale historicky doložený kostel z roku 625.
Svatého Diviše si snad nikdy nespleteme. Neb je zásadně bezhlavý a v biskupském rouchu. Není se tedy co divit, že odpradávna pomáhal hlavně od bolestí hlavy. Však si asi v tomto směru dost užil...
Jinak patří mezi tzv. Čtrnáct svatých pomocníků v nouzi, kde ještě jistí obranu proti psímu kousnutí a vzteklině. Navíc je samozřejmě národním francouzským světcem a patronem všech střelců.
U nás moc kostelů nemá, ale do pranostik se dostal. Říkávalo se, že
Prší-li na svatého Diviše, bude mokrá zima.
Tak to dnes pozorně sledujme!
Námět: Rok se svatými (Schindler a Schauber); obrázky - internet
