Jak se vařilo ... ve středověku II

Včera jsem servírovala šalše. Dnes by to chtělo něco k nim. Nabízím čtyři sta let starý recept, který má jednu velkou výhodu. Celý oběd bude  jedním vrzem. Nutný je ale velký hrnec, nejlépe skoroprádelní. A taky trpělivost. Ve středověku měly kuchařky prostě víc času ...  Ale výsledek se rovná skvostu!

Jindřich IV. Francouzský, původně navarrský král, se neproslavil jen svou krvavou svatbou v Paříži, kterou mu zorganizovala jeho milá tchyně Kateřina Medicejská.  Zmíněná veselice pak vešla do dějin pod názvem Bartolomějská noc. Tento lidem milovaný francouzský král se zapsal do historie i výrokem "Každému do hrnce jeho slepici". Ono se v podstatě ani pořádně neví, zda to panovník vůbec řekl. Každopádně prý ale hloubal nad tím, že jeho lid strádá a přál si, aby si aspoň jednou týdně mohl dopřát maso.

Možná proto se mu následující recept připisuje. Kuře v hrnci podle Jindřicha IV.  Původně to byla se vší pravděpodobností již zmíněná slepice (i podle francouzského názvu - jak patrno z obrázku), ale v současnosti bych tolik neriskovala. Když se nějaká slépka sežene, bývá už dost vyběhaná, tudíž jako houžev. Pokud vám ovšem na dvoře krákoře vlastní nebo někde seženete farmářskou a nepřestárlou, neváhala bych.

U nás doma máme zatím úspěšně vyzkoušené kuře. Tak jedem :

Nejdřív ze všeho si připravíme nádivku ze 1/4 kg nakrájených žemlí, 100 g šunky, 2 lžic koňaku, trochy bujonu, 2 žloutků, lisovaných 2 stroužků česneku, muškátového oříšku a sekané petržele. Nakonec osolíme a opatrně vmícháme sníh ze 2 bílků.

Následně naplníme kuře a raději ho zašijeme. Najdeme doma největší hrnec, co máme. Musí se do něj vejít 1/2 kg hovězího masa (nejlépe kližky) pokrájeného na větší kostky, drůbky z kuřete a hlavně to nadité kuře. Zalijeme vodou, osolíme a uvedeme do varu. Jakmile to v hrnci začne bublat, plamen stáhneme a vaříme velmi mírně. Po hodině přidáme očištěnou nakrájenou zeleninu -  1 mrkev, 1 petržel, pořádný kus celeru, petrželovou nať, 5 kuliček pepře, 3 kuličky nového koření a 2 cibule (do každé z nich zapícheneme 2 hřebíčky). Vaříme, až je kuře i maso měkké.

Polévku, která postaví na nohy i mrtvolu, podáváme s masem, zeleninou a opečeným bílým chlebem. Možné jsou i klasické české topinky. V rámci česko-francouzského přátelství.

Kuře je další chod a jako prémii k němu přidám ještě jednu velmi zajímavou šalši. Zelenou !

Dvě hrstě střídky z bílého chleba zalijeme sklenicí sladšího bílého vína a provaříme. Popasírujeme přes cedník. Nasekáme petržel, mátu a šalvěj (poměry podle vaší chuti), poté rozetřeme v misce jako pesto a přidáme do vlažné jíchy. Necháme chvíli uležet.

Jindřich IV. Francouzský zemřel rukou vraha v roce 1610.

Král je mrtev, ale jeho kuře žije dál !