Fuj, ženská ! (sv. Fiakr)

Jeho fóbie byla tak silná, že se opačné pohlaví dokonce nesmělo přiblížit ani k jeho hrobu.

Byl původem z Irska a možná i z královského rodu. Jmenoval se Fiacrius, ale známe ho i jako Fiakra. S fiakry má ale společného pramálo, neboť k nim přišel podobně jako sůva k nudlím. Vysvětlím.

S předchůdci taxíků začal v Paříži podnikat roku 1640 jistý pan Sauvage. A jejich první stanoviště bylo v ulici St. Martin, před domem zvaným Hôtel de St. Fiacre, jelikož měl sv. Fiakra vyobrazeného na štítu. Pařížanům se místo vžilo natolik, že nájemným kočárům začali říkat fiakry.  A převzaly to další jazyky.  Fiakristé si pak přivlastnili i patrona. A po nich taxikáři...

Zpět k Fiakrovi, který dnes slaví. Když dorazil kolem roku 626 z Irska na evropskou pevninu, chtěl žít sám jako poustevník. Doputoval až do Francie - do Meaux. Tam mu podle legendy místní biskup slíbil tolik půdy, kolik stačí zrýt za jediný den. A nestačil zírat. Neboť irský poustevník se jen holí dotkl země  a už z ní byla kvetoucí zahrada. Takže je sv. Fiakr samozřejmě patronem zahradníků.

Další zá

zraky se prý děly, když léčil. Hlavně hemoroidy a pohlavní nemoci. Údajně se stoprocentní úspěšností. Ale jen u mužů. Žen se totiž Fiakr strašně bál. Hlavně z důvodu možného pokušení, takže do jeho poustevny nesměly ani páchnout. Jeho averze šla až tak daleko, že před smrtí (zemřel 670) zakázal i ženské návštěvy svého hrobu. 

A tak i zázraky, které se pak na jeho rově děly, byly jen pro chlapy. Týkaly se stále těch trapných pohlavních chorob a otravných hemoroidů. Prý tam bývalo dost rušno.

Pročež se sv. Fiakr ve Francii stal velmi populární. I jeho ostatky později přenesli do katedrály v Meaux. Dodnes má kostely, sochy i kapličky. Světcovými hlavními atributy jsou květiny, kniha a vždycky lopata nebo rýč. A proto si ho Francouzi rádi dávají mezi kytky do zahrad. V takových případech většinou vypadá jak permoníček.

Misogyn jeden...

LITERATURA : Rok se svatými (Schindler a Schauber); preguntasantoral.com