Dnes by ušetřila na kolagenu

Narodila se do špatné doby, jelikož v současnosti by z ní chlapi šíleli. Byla by supersexy, protože měla velké rty.

Ale dostalo se jí jen jednoho. Výsměchu, pomluv a nálepky „ošklivá“.  Všichni o ní mluvili jako o Maultasch, tedy o té, co má hubu jako tašku. Markéta Pyskatá.

Co by za to některé dnešní „dámy“ daly! Nemusely by solit majlant u plastických chirurgů, aby pak vypadaly jak ptakopysk. Jenže to víte, gotika. Tehdy vládly jiné míry…

Dějiny Markétu Pyskatou většinou líčí jako šerednou zrůdu. Taky literatura - viz Lion Feuchtwanger a jeho Ošklivá vévodkyně. I malíři se na ní vyřádili, jak vidno vlevo dole. Pravdou je opak. V reálu prý byla docela hezká a hlavně asi dost rázná žena s vlastní hlavou. Zřejmě také velice ambiciózní.

Markéta se narodila jako dcera korutanského vévody a tyrolského hraběte Jindřicha (no jasně - bývalého českého krále, manžela Anny Přemyslovny) a jeho druhé ženy Adléty Brunšvické.

Když bylo Markétě pouhých dvanáct let (1330), provdali ji rodiče za osmiletého  Jana Jindřicha Lucemburského, mladšího bratra budoucího Karla IV.. Když Markéta dospěla, rozhlédla se konečně po světě samostatně. Smrt otce z ní totiž udělala roku 1335 tyrolskou hraběnku. Došlo jí, že Lucemburkové vždycky měli a pořád mají zálusk na její strategické državy. Však se snažili neustále se jí montovat do vlády. Nejdřív Jan Lucemburský, pak i veleslavný otec vlasti naší Karel IV.. Navíc si Markéta s manželem nerozuměla. Prakticky spolu vůbec nespali (proč, to se neví dodnes). Jan Jindřich se nestaral o politiku ani vládu, pouze se bavil a rozhazoval tyrolské bohatství. A prý byl samá ženská. Jednoho dne roku 1341 se Markéta po domluvě s tyrolskou šlechtou rozhodla. Když se Jan Jindřich zase vracel z jakýchsi frejí, prostě ho nepustila do hradu a nechala ho venku na mrazu. Vzkázala mu, že ho zapuzuje, jelikož je impotentní (!) a tudíž neperspektivní pro tvorbu následníků. Nepožádala církev o rozluku manželství, neboť spolu se svým znalcem práva usoudila, že ono zapuzení je dostačující. A hned se provdala za markraběte Ludvíka, syna císaře Ludvíka IV.  Bavorského, z rodu Wittelsbachů. Byl z toho nejen skandál, ale hlavně velký politický třesk. Lucemburkové a Wittelsbachové si poté šli po krku až do roku 1410.

S Janem Jindřichem muselo ponižující obvinění zamávat, jelikož měl s následující ženou Markétou (zase!) Opavskou*/ celkem šest dětí (m.j. Jošta Moravského, římského krále). Střihnul si i levobočka. Prý měl celý život tendenci všeobecně dokazovat, že měl vždy do impotence velmi daleko….

A novomanželé Markéta a Ludvík? Dostali se do klatby. Papež samozřejmě jejich sňatek neuznal a exkomunikoval je. Aby taky ne, když to byl Klement VI., bývalý učitel Karla IV.. Ti dva byli celý život velcí přátelé… Prim taky hrály politické důvody, jelikož zmíněný papež se už léta přetahoval o moc s císařem římským, Markétiným novým tchánem.

Zajímavé je, že svazek Markéty a Ludvíka V. je považován za první civilní sňatek středověku. Dokonce o něm byly sepsány církevně-politické spisky ve prospěch inovátorského páru. 

Markéta a Ludvík spolu měli dva syny. Menharda a Heřmana. A právě následníka Menharda III. se Markétě podařilo oženit do habsburského rodu. Pak se zatahalo za nitky a exkomunikovaní Ludvík a Markéta se v roce 1359 konečně zbavili klatby. Kvůli tomu prý měli Markéty všichni plné zuby. Nejen církevní propaganda, ale i náš Karel IV.. Hlavně proto, že její sňatková huráakce zbavila Lucemburky jistého vlivu. A tak se jí všichni pomstili tou Markétou Pyskatou. A říkali jí tak až do její smrti v roce 1369 ve Vídni. A ono přízvisko jí navíc zůstalo navždy. Jak vidno, historie se pomluv chytá moc ráda…

A Jan Jindřich, co byl údajně impotent? Představte si, že se ještě v roce 1359 potřetí oženil. Musel to udělat Markétě schválně, jelikož si vzal osmnáctiletou vdovu po jejím synovi Menhardovi III. Tyrolském**/.  V pořadí již třetí Markétu, ale tentokrát Habsburskou. Děti s ní žádné nestihl, protože novomanželka do dvou let zemřela. Načež do toho čipera Jan Jindřich hned (1366) praštil počtvrté. Vzal si Alžbětu Oettingenskou, moravskou markraběnku. 

Ten té Markétě teda dával…

*/Zase se to bralo mezi příbuznými. Oba - ženich i nevěsta - byli pravnuky Přemysla Otakara II. - Jan Jindřich legitimně po matce a Markéta levobočkově po otci. Jelikož jejím dědečkem byl vévoda Mikuláš Opavský, syn královské milenky Anežky, zvané Palcéřík.

**/A bylo po tyrolském dědictví. Druhý syn Heřman už byl mrtvý, a když po Menhardovi zemřela i Markéta, získal Tyroly bratr Menhardovy vdovy Rudolf IV. Habsburský. Korutany zase ovládl Albrecht II., také Habsburský.