Čtyři ženy Františka Druhého a Prvního

Byl tak trošku "degene", ale přesto se stal císařem a otcem houfu dětí. Dokonce se mu podařilo přežít tři manželky. Čtvrtá už nad nim zvítězila.

František se narodil v císařské rodině. Jeho rodiče Leopold Habsbursko-Lotrinský (syn Marie Terezie a bratr císaře Josefa II.) a Marie Ludovika Španělská (dcera krále sicilského, neapolského a španělského) asi nectili habsburskou tradici, jelikož nebyli nejbližší přibuzní. Vzdáleně ale ano, takže možná proto měl jejich František velkou hlavu. Taky měl patnáct sourozenců, kteří se povětšinou dožili dospělosti. Slušný výkon.

Jelikož vládnoucí císař Josef II. neměl potomky, muselo se počítat se vším. František byl jeho synovcem, a tak ho chtěli dobře a brzo oženit. Za nevěstu mu vybrali Alžbětu Vilemínu, dceru vévody württemberského. Už v patnácti ji přemístili do Vídně a katolicky převychovali. Nějakou dobu to trvalo, takže se svatba konala až v lednu roku 1788.

Nevěstě bylo dvacet jedna let, ženichovi dvacet. Do roka Alžběta Vilemína otěhotněla. V té době byl už císař Josef II. velice nemocný. Špatně léčená syfilitida, onemocnění ledvin a malárie z něj udělaly trosku. A protože se měli s Alžbětou Vilemínou moc rádi, arcivévodkyně císaře často navštěvovala a snažila se ho vždycky v jeho utrpení potěšit. Jenže měla v těhotenství značné potíže. Kvůli nim se jednou stalo, že u lože Josefa II. nějakou dobu nebyla, což se jí stalo osudným. Choroba císaře natolik postoupila (údajně měl úplně rozežraný obličej), že při pohledu na něj Alžběta Vilemína omdlela a ze šoku začala předčasně rodit. Holčička Luisa Alžběta přišla na svět kleštěmi a postižená. Arcivévodkyně zemřela po porodu. Vykrvácela. Za dva dny ji na věčnost následoval císař Josef II.. A novým císařem se stal jeho bratr Leopold.

Za půl roku po smrti své první ženy se arcivévoda František, teď už syn císaře Leopolda II., oženil podruhé. Tentokrát v rámci tradic. Vzal si vlastní sestřenici Marii Terezu Neapolsko-Sicilskou, jejíž matka Marie Karolína byla sestrou císaře Leopolda II. A aby toho nebylo málo, nevěstin otec neapolsko-sicilský král Ferdinand I., byl zase bratrem Františkovy matky Marie Ludoviky. A to se podepsalo na jejich dvanácti dětech.  Hydrocefalem, mizivou inteligencí, epilepsií, debilitou, křivicí a psychickými problémy. Jen sedm přežilo do dospělosti. Byly mezi nimi sice výjimky, ale ty jen potvrzovaly pravidlo (Ferdinand I. Dobrotivý, Marie Luisa - manželka Napoleona, Marie Leopoldina - brazilská císařovna).

To jsem ale trochu předběhla, protože už dva roky po sňatku s Marií Terezou, naprosto nečekaně zemřel Františkův otec Leopold II. (1792). A z Františka byl další císař Svaté říše římské. Toho jména druhý. Tedy František II. Řadovou číslovku si prosím zapamatujte. Budete ji ještě potřebovat. Korunovace proběhla ve Vídni v červenci téhož roku a hned v srpnu následovala druhá, pro nás důležitější. V Praze na českého krále. I císařovna Marie Tereza se nechala korunovat. A prý se jí její nové mocenské postavení moc líbilo. Historie uvádí, že se chovala podobně jako Marie Antoinetta. Ve Vídni pořádala plesy, opulentní večírky, pořizovala si nákladné toalety, prostě vyhazovala prachy císařskými okny. Mezitím stále rodila ony různě postižené děti. V roce 1807 přišla na svět poslední dcera Amálie Terezie. Brzy poté císařovna zemřela na následky poporodních komplikací.

Po půlročním povinném smutku se císař František (zatím ještě II.) oženil potřetí s Marií Ludovikou Beatrix z Modeny, která pocházela z vedlejší větve habsbursko-lotrinské, z rodu d´Este. Takže také příbuzná. Šlo o velice inteligentní ženu a zapřísáhlou odpůrkyni Napoleona. Marie Ludovika měla tuberkulózu a nemohla mít vlastní děti. Snad i proto milovala Františkovy děti z předešlého manželství. Zásadně se podílela na jejich výchově. Byla prý velice láskyplná. Nejvíce se věnovala hodně postiženému následníkovi Ferdinandovi, který byl dlouho považován za debilního. Možná tady je prapůvod jeho vzdělání a znalostí. Neboť později Ferdinand mnohé překvapil svou inteligencí.

Císařovna Marie Ludovika s manželem hodně cestovala a prý ráda jezdila do Čech. Často se u nás také léčila. Přes svou nemoc dovedla být velice ostrá. Urputně se snažila zabránit sňatku nevlastní dcery Marie Luisy s Napoleonem, kterého nenáviděla. Nepovedlo se, jak známo...

Porážky Napoleona se Marie Ludovika dožila jen tak tak. Její TBC fatálně postupovala. A tak odjela císařovna na léčení do své italské domoviny. Nic nepomáhalo. Marie Ludovika zemřela ve Veroně 7. dubna roku 1816.  Bylo jí jen 28 let.

Ještě téhož roku se císař František I. (už první, protože zanikla Svatá říše římská a vzniklo Rakouské císařství, kde byl toho jména první) oženil počtvrté s Karolínou Augustou Bavorskou. Byla dcerou z prvního manželství pozdějšího bavorského krále Maxmiliána I. Josefa. Nutno podotknout, že její otec měl ve druhém manželství pět dcer, z nichž dvě staly matkami dalšího císařského páru. Asi toho nejslavnějšího. Františka Josefa I. a Alžběty, zvané Sissi. Opět tedy bratrance a sestřenice. To jen tak připomínám… 

Čtyřiadvacetiletá nevěsta Karolína Augusta byla velice půvabná, sečtělá, milá a inteligentní. Také ona se později láskyplně starala o své nevlastní postižené děti. Manželství s jednou tak starým Františkem prý bylo velmi šťastné. Císařovna manžela často doprovázela na jeho cestách. V roce 1825 byla v Bratislavě korunována českou královnou.

Karolína Augusta se velice zasloužila o rozvoj kulturního života v císařství, protože vytrvale podporovala literaturu a divadlo, které velice milovala.  Zajímala se také o sociální práci - věnovala se péči o mládež, pomáhala chudým a zakládala nadace. Jednu dokonce i v Praze. A byla také dobrá organizátorka. Ze své mladší polorodé sestry Žofie udělala svou snachu. Prý dala popud k jejímu sňatku se svým nevlastním synem arcivévodou Františkem Karlem (1824).  

Císařovna ovdověla roku 1835. Po Františkovi I. nastoupil na trůn jeho syn Ferdinand I., později zvaný Dobrotivý. 

A Karolína Augusta? Dočkala se panování synovce Františka Josefa I., syna své sestry Žofie. Zemřela až dvacet pět let po jeho korunovaci. Den po svých narozeninách - dne 9. února roku 1873. Bylo jí 81 let. 

Něco nám po téhle císařovně v Praze zůstalo. Roku 1817 bylo nově založené předměstí u Vltavy na její počest pojmenovano podle ní. Karlín.

Fakta: arqueohistoria.com