Kdyby se jí jen trochu chtělo, mohla ovlivnit české dějiny. Měla ale jiné zájmy.
Děvče z významného saského rodu, kterou provdali za rozvedeného vévodu. Tehdy ještě nevěděla, že s ním založí otonskou dynastii králů a císařů Svaté říše římské.
Matylda z Ringelheimu se roku 909 provdala za budoucího krále Jindřicha I. Ptáčníka. Povila mu celkem pět dětí. Samozřejmě i Otu I. Velikého. Prvního císaře Svaté říše římské.
Kdyby se Matylda věnovala víc politice a manželovi než zakládání a budování klášterů, mohlo to v Čechách třeba vypadat jinak. Tím myslím, kdyby mu do jeho plánů trochu "kecala". Když tedy byla taková ctnostná a spravedlivá a zušlechťovala drsnou povahu svého muže, jak píší kroniky.
Roku 929 totiž její manžel Jindřich I. Ptáčník vyrazil s armádou do našich krajin a porazil vojsko knížete Václava. Následně ho donutil platit ostudný tribut ve formě 120 volů a 500 hřiven stříbra.
Kronikáři ale píší, že vzájemný vztah obou panovníků byl poté více než přátelský, což Jindřich dokázal i velkolepým osobním darem - relikvií ve formě ramenní kosti sv. Víta. Načež jsme se v Čechách odklonili od Bavor a přiklonili k Sasku, o čemž svědčí zasvěcení nového kostela na Pražském hradě. Svatému Vítovi, saskému patronovi.
No, jak tyhle kamarádčofty dopadly, víme všichni. Především se vůbec nelíbily jistému Boleslavovi, který se za zorganizování bratrovraždy později dočkal přídomku Ukrutný.
A co na to všechno Matylda? Nevíme. I když jsme díky kronikám o jejím životě informováni značně dopodrobna. Neustále něco budovala a zakládala. Hlavně kostely, kláštery. Když jejího manžela roku 936 na lovu ranila mrtvice, žila na dvoře jeho nástupce, svého syna Oty I. Velikého.
Při té příležitosti svými charitativními aktivitami natolik plenila královskou pokladnu, že ji synek na nějakou dobu vykázal do Vestfálska. Dlouhou dobu pak žila v pokoře a v chudobě. Poté královský syn přehodnotil své jednání a povolal ji zpět. Prý ji odprosil vkleče, neboť uznal, že spolu s ní odešlo z jeho říše i boží požehnání. Načež se měli rádi až do smrti.
Matylda zemřela 14. března roku 968. Svého manžela přežila o 32 let a je pochována spolu s ním v klášteře v Quedlinburgu.
Svatou se stala hlavně za zásluhy o církevní výstavbu a za svou charitativní činnost. Umělci ji zobrazují velmi často s dlouhatánskými copy, modelem kostela a skoro vždy s korunou a v královském rouchu.
Svatá, kterou asi Čechy moc nezajímaly ...
Všichni moji svatí na :
http://sarkabayerova.blog.idnes.cz/r/76155/O-svatych-trochu-jinak.html
