Jednou se vydal do světa, ušel kus cesty a hned ho pověsili na prvním stromě. Byl totiž nějak divně oblečený...
Svatý Koloman, který dnes liturgicky slaví, pocházel z Irska. Počátkem 11. století se vydal na pouť do Svaté země. Celou cestu po něm divně koukali a ve Stockerau u Vídně už nevydrželi.
Poutník byl z jejich pohledu prapodivně vymustrovaný a ještě k tomu všemu mluvil naprosto šílenou hatmatilkou. Údajně ho měli za uherského nebo českého (to mě pobavilo!) špióna. Co mohl ten nebožák na sobě mít? A tak jsem trochu zapátrala ve stylu oblékání raně středověkého Irska.
Takže - muži si tehdy oblékali tuniku (léine), dlouhou po kolena a utkanou z běleného nebo přírodního lnu. V pase bylo léine stažené páskem a povytáhnuté nahoru, aby bylo pohodlné a lépe se v něm chodilo a pracovalo. Přes tuniku nosili Irové vlněný plášť zvaný brat. Byl obdélníkový a často tak velký, že se dal kolem těla omotat až pětkrát. Býval jasných barev (asi červená a modrá) se zdobenými lemy. Brat si muži spínali bronzovou, stříbrnou nebo železnou sponou. Podle toho, jak na tom byli finančně. Celkově jejich oděv doplňovaly truibkas (kalhoty po kolena), které byly oblíbeny hlavně u lidí pracujících venku a jezdců na koni.
No uznejte, že to zas nebylo tak strašný, snad jen ten křiklavý brat, pokud do něj byl nějak zakuklený... Ale zpět ke Kolomanově osudu.
Vyděšená vojenská hlídka zbožného poutníka zhaftla a bez pardónu i soudu ho 17. července (asi) roku 1012 oběsila na stromě. Legenda říká, že Kolomanovo tělo zůstalo zachováno. Když do něj totiž po několika dnech jakýsi lovec dloubl kopím a probodl mu bok, tekla z mrtveho oběšence krev. Načež rozkvetlo lano, na kterém visel. Další legendární verze je, že Kolomana oběsili na řádné šibenici, ale ta poté metamorfovala na strom...
Uvedené zázraky se brzo rozkecaly. A tak už za dva roky (1014) nechal babenberský markrabě Jindřich I. tělo mučedníka přenést a pohřbít v klášteře v Melku (viz obrázek vpravo - tak si ho tam váží!). Kolomanův kult se pak šířil a šířil Rakouskem, Bavorskem i Švýcarskem. Světec, co nikdy nebyl kanonizován, tam má spoustu kostelů a poblíž rakouského Salcburku dokonce i vesnici St. Koloman.
Svatý Koloman je patronem Stockerau a Melku, dále pak cestovatelů, dobytka a samozřejmě - odsouzených k smrti oběšením. Pomáhá proti všem nemocem, hlavně bolestem nohou a hlavy a taky jistí záchranu při bouři, požáru a při invazi myší i potkanů. A v některých oblastech s ním prý straší děti (...že si tě vezme Kolománek...!) V jiných zase, když svobodné děvče pěkně poprosí, dostane exkluzivního ženicha...
Mučedníka Kolomana zásadně malovali či sochali jako oběšence nebo jako poutníka s mošnou, holí a nádobou na vodu. Na hlavu mu umísťovali různé typy slušivých tralaláčků, huček i honosných klobouků. Hlavním atributem svérázného a nešťastného poutníka je provaz, který držívá v ruce.
Jak z přiložených vyobrazení vyplývá, postupem let asi pravý důvod exekuce sv. Kolomana upadl do zapomenutí. Nezdá se mi, že by ho zpodobňovali na tu dobu nějak zvlášť exoticky.
Ale stejně - co ho to jen napadlo, producírovat se ve střední Evropě v léine, bratu a možná i v truibkas? Však to taky dopadlo...
Námět: Rok se svatými (Schindler a Schauber), obrázky-internet
(zdroj popisu irského oblečení: www.kostym.cz)
