Čajová královna

Je vůbec něco angličtějšího než pití čaje? Mám dojem, že snad ani ne. Přesto ale tento zvyk pochází z Portugalska.

Zasloužila se o něj královna. Jmenovala se Catarina Henriqueta de Bragança. Česky a zjednodušeně Kateřina. Narodila se roku 1638 "jen" jako vévodská dcerka.  Ale už za dva roky z ní byla portugalská infantka, jelikož se její tatik stal portugalským králem Janem IV., prvním panovníkem z rodu Braganza. 

Kateřinina maminka Luisa de Guzmán byla Španělka a velká diplomatka. Říká se, že její vévodský manžel se stal králem hlavně díky ní. Ona byla tou hybnou silou boje za portugalskou nezávislost. Trošku paradox, jelikož do Portugalska soustavně vrtali hlavně Španělé. Královna Luisa měla hodně zajímavý původ. Byla totiž pravnučkou Any de Mendoza, kněžny z Eboli, kterou jsme tu před časem propírali také. Zmíněná kněžna byla natolik zajímavou osobnosti, že pro o ní přidávám proklik. Kdyby náhodou... Dalším dávným příbuzným portugalské královny Luisy byl svatý Francisco de Borja, kterého máme na Karlově mostě pod jménem sv. František Borgiáš. A aby toho nebylo málo, jedním z předků byl i sám Ferdinand Aragonský, veleslavný katolický král. Tedy ale "jen" po nemanželské linii... 

Když v roce 1656 král Jan IV. Portugalský zemřel,  stala se královna Luisa regentkou. Následníkovi Alfonsovi bylo totiž teprve třináct a ještě ke všemu byl mentálně postižený. Luisa vedla Portugalsko pevnou rukou několik let.

Mezitím se infantka Kateřina vzdělávala v klášteře. Když dospěla, podařilo se její matce vyjednat smlouvu o spojenectví s Anglií. A jejím nejlepším upevněním byl sňatek. Kateřina se stala nevěstou. Ženich byl velice významný a mocný - anglický král Karel II. Stuart. Ten byl čilý nejen v politice, ale i v posteli se svými milenkami. A byl velice plodný. V době, kdy se ženil s Kateřinou z Braganzy, měl už se čtyřmi milenkami (postupně) šest dětí. A další ho ještě čekaly. Milenky i děti.

Když portugalská infantka Kateřina dorazila v květnu roku 1662 do Portsmouthu, svatba se slavila hned. Tedy dvě svatby, protože snoubenci nebyli stejného vyznání. Nejdříve  se konal tajný sňatek katolický a po něm veřejný anglikánský. A teď k nevěstinu věnu, jelikož je pro naše vyprávění velmi důležité. Bylo následující - Portugalsko postoupilo Anglii své dvě kolonie - Tanger a Bombaj.

Konečné jsme u toho čaje. Portugalští kolonisté v Indii novému a chutnému nápoji brzy propadli a postarali se o jeho popularitu ve své domovině. Na královském dvoře se čajovalo se značnou frekvencí. I Kateřina čaj velmi milovala a zvyk jeho pití s sebou přivezla do Anglie. Karel II. znal čaj z  Holandska, kde byl nějaký čas v exilu. A taky mu chutnal. Takže ho popijeli spolu opakovaně a dvořané se po nich začali opičit. A už to jelo...

Bohužel popíjení čaje bylo asi to jediné, co královským manželům šlo bez problémů. Kateřina si v nové zemi nemohla dlouho zvyknout a angličtina jí moc nešla. Taky nebyla žádná velká krasavice - měla předkus a údajně dost zkažené zuby. Takže ze srovnání s okouzlujícími milenkami svého manžela vycházela dost zoufale. Především ale neměla štěstí v tom nejdůležitějším - dát královi legitimního dědice. Všechna její těhotenstvi končila potratem. I proto neměli Angličané katolickou Portugalku zpočátku moc rádi, ale Kateřina si je nakonec ziskala svou dobrotou a nesmírně milou povahou. Proto ji měl Karel II. velmi rád. A tak nikdy nepřipustil rozvod, do kterého ho opakovaně tlačili kvůli následníkovi. Po posledním potratu bylo totiž veřejným tajemstvím, že  Kateřina už nikdy neotěhotni. Tak se král v tomhle směru činil jinde. Počet svých nemanželských dětí dotáhl na celkových čtrnáct.

Když v únoru roku 1685 Karel II. po záchvatu mrtvice zemřel, na trůn nastoupil jeho bratr Jakub II. Stuart. A Kateřina, královna, která nebyla nikdy korunována kvůli svému katolickému vyznání, zůstala v Anglii do roku 1692. Poté se vrátila do Lisabonu, kde žila skromně a v ústraní. Se svým milovaným čajem, samozřejmě...

V roce 1701 se Kateřina po letech vratila do královského paláce v Lisabonu, aby vychovávala synovce Jana, kterému zemřela matka. A pak v roce 1704 onemocněl její královský bratr Pedro II. tak těžce, že nebyl schopen vládnout. Naslednikovi infantu Janovi bylo teprve patnáct, a tak se Kateřina pomamila. Stala se regentkou. A vládla Portugalsku tak dobře, že jí regentství dokonce prodloužili. Dlouho si ho ale neužila. Zemřela 31. prosince roku 1705. Bylo jí šedesát sedm let. A témeř všechny tyhle roky prožila - s čajem...