Tak tohle bude poněkud didaktické. Ale budiž. Nejsem sice moc na mravoučné historky či legendy, ale dnešní oslavenec to tak prostě měl.
I církev sama uznává, že se toho moc o sv. Eustachovi neví a že se na něm lidová tvořivost dost vyřádila. A jelikož si zmíněného světce zařadila do společenstva Čtrnácti svatých pomocníků v nouzi, troufám si tvrdit, že tahle legenda jí vyhovovala se vším všudy. Takže následující vyprávění je vážně jen pohádka pro dospělé.
Svatý Eustach údajně žil v Římě někdy kolem roku 100. Když se ještě jmenoval Placidus, stal se jedním z velitelů ve vojsku císaře Trajána. K tomu měl ženu Teopistu a dva syny. Rodina si žila dobře. Ale byla pohanská! Přesto měl Placidus přelaskavé srdce a neustále konal milosrdné skutky. Až se mu jednoho dne dostalo odměny. Prozřetelnost mu nabídla jiný životní směr.
Stalo se to na lovu. Placidus štval jelena, který se ale náhle v běhu zastavil a otočil se k němu. A ejhle! Mezi parohy mu svítil jasný kříž (v jiné verzi sám Kristus) a Placidus uslyšel hlas, který ho informoval, že to má za své dobré skutky a že je ode dneška vyvolený. Lovící Placidus z toho byl natolik v šoku, že se hned nechal s celou rodinou pokřtít. A stal se Eustachem.
A pak se začaly dít věci. Zřejmě podle vzorce „koho Bůh miluje, toho křížem navštěvuje“.
Pro křesťanskou víru ho Traján vyhodil ze svého vojska. Vypukl mor a personál na Eustachově statku kompletně vymřel. Následně jeho rodina přišla o veškerý majetek. A tak Eustach rozhodl, že se všichni pokusí začít znovu - v Egyptě. Když nastoupili na loď, zjistili, že kapitán je obchodník s bílým masem. Cestou ten zloduch prodal Eustachovi ženu i syny do otroctví. Otec rodiny a budoucí světec se zachránil a našel si práci jako hlídač polí.
A pak se to trošku začalo obracet k lepšímu. Císař Traján se rozpomněl na ještě Placidovy zásluhy a nechal ho vyhledat. Postavil ho znovu do čela vojska a poslal na důležité tažení. A Eustach se z něj vítězně vrátil. Když poté legie defilovaly před císařem, poznal Eustach ve dvou mladých vojácích své syny. Ze svého shledání byli natolik rozradostněni, že se hned vydali hledat, kde by hlavu složili a vypověděli si svého života běh. Když konečně našli dům, kde je mohli ubytovat, byla jim tam moc povědomá zahradnice. Světe div se, byla to Teopista! Manželka a matka! To bylo radosti!
Jenže Eustacha čekala ještě zkouška z největších. Trajána vystřídal na trůnu Hadrián a ten byl na křesťany dost vysazený. Pročež chtěl, aby Eustach obětoval Martovi a tak se vzdal své víry. Což Eustach samozřejmě odmítl.
Takže sebrali celou rodinu a dál šlo to podle klasického vzorce : mučení a pak šelmy v cirku, co nikomu neblížily. Finále ale legenda vymyslela neobvyklé a doslova příšerné. Prý byli všichni vhozeni do útrob obrovské sochy železného býka. Rozpáleného. Žár všechny zabil, ale nespálil. Dí pověst. Jelikož Eustachovo tělo odpočívá v rakvi v kostele stejného jména v Římě. A část jeho ostatků je i v Paříži.
Svatý Eustach je patronem Paříže, Madridu, myslivců (pozor, neplést se sv. Hubertem, což stává dost často!), lovců a klempířů (to asi ta železná socha…). Pomáhá při jakýchkoliv životních souženích a řeší problémy mezilidských vztahů.
Světce nejčastěji zobrazují jako římského vojáka, často ale ve středověkém brnění nebo jako lovce. Atributem je samozřejmě jelen se svítícím křížem mezi parohy a někdy i pec. Další varianta rozpáleného železného býka.
A Eustachova trubice? S tou nemá společného nic. Tu má na svědomí jeho jmenovec, italský lékař a anatom Eustachius (+1574), který ji jako první popsal.
To jsme se zase poučili…
Námět: preguntasantoral.es; obrázky-internet
