Anglická princezna na českém trůně

Kdyby vyšel v její domovině puč, asi by byla královnou tam. Jenže parlament do vzduchu nevyletěl, protože „Spiknutí střelného prachu“ bylo odhaleno.

A tak se z princezny skotské, anglické a irské stala o něco později česká královna s „privilegiem“ panování jen „jednu zimu“, jak se tehdy označoval rok.  Jmenovala se Alžběta Stuartovna a byla manželkou českého Zimního krále Fridricha Falckého.

Narodila se roku 1596. Tehdy byl její otec Jakub Stuart pouze skotským králem. Možná i proto pojmenoval dceru po královně anglické. Zřejmě se jí mírně šrouboval kamsi, jelikož doufal, že Anglii zdědí. I z mnoha jiných důvodu se to povedlo, když bylo malé princezně šest let. Rázem byla Alžběta jednou z nejcennějších nevěst na evropském svatebním trhu korunovaných.

Jenže její táta naštval anglickou katolickou šlechtu, která se domnívala, že syn katoličky Marie Stuartovny (i když  ho vychovali jako protestanta)  k nim bude tolerantnější. A tak naplánovali převrat, jehož cílem bylo vrátit katolicismus jako oficiální státní církev. Zhruba tucet šílenců sehnalo 36 sudů se střelným prachem a odborníka na výbušniny, který sestrojil pekelný stroj. Nálož nainstalovali do sklepení pod budovou Sněmovny lordů. Měli naplánováno to odpálit, až bude zasedání. Zlikvidovali by tak značný kus Westminsterského paláce, ale také krále a vládnoucí protestantskou šlechtu. A na trůn hodlali posadit devítiletou Alžbětu jako katolickou královnu. Celé jim to kikslo. Kolosální spiknutí se prozradilo a k výbuchu nedošlo. Pučisté se rozutekli po Anglii, ale byli pochytáni, souzeni a popraveni.

A tak Alžběta zůstala princeznou. A když jí bylo sedmnáct, vdala se. Prý z lásky - za Fridricha, falckého kurfiřta a vůdce Protestantské unie, která sdružovala nekatolické vládce Svaté říše římské. Láska neláska - byl v tom určitě taky záměr tatíčka anglického krále - upevnit moc přes zmíněnou unii. A přes dcerku, samozřejmě.

Za šest let, v roce 1619, dostal Fridrich Falcký nabídku par exellence. Svatováclavskou korunu od českých protestantských stavů, které si malovaly silné spojenectví s Anglií. Když jako budou mít na trůně Angličanku. Navíc Fridrich českým stavům už předtím pomáhal vojensky a finančně. A tak nabídku přijal. Slavná korunovace proběhla ve svatovítské katedrále 4. listopadu roku 1619. 

Alžběta se stala českou královnou o tři dny později. Při své korunovaci dne 7. listopadu byla ve vysokém stupni těhotenství a doma už měla tři děti: Frederika Hendrika, Karla Ludvíka a dceru Alžbětu. Další syn Ruprecht se narodil v Praze 17. prosince. Ještě v témže měsíci zvládla nová královna zorganizovat kompletní přeměnu Svatovítského chrámu v kalvinistický. Tedy přeměnu - spíš se likvidovalo, rozbíjelo a ničilo. A to mezi Čechy vyvolalo značnou nevoli...

Navíc byla královna Alžběta dost protivná. Chovala se povýšeně a údajně svými českými poddanými pohrdala. Už tehdy platilo, že se u nás všechno brzy rozkecá, takže Alžběta všeobecně moc populární nebyla. Navíc velmi pobuřovala svou uvolněnou francouzskou módou. Její hluboké dekolty byly nechvalně proslulé. Pražané byli v šoku, jelikož jí údajně z výstřihu koukala celá prsa, někdy i s bradavkami. Jejím dámám taktéž. Možná středověký folklór, ale zajímavý...  Ovšem, především jsme Alžbětě nikdy neodpustili, že jsme se nedočkali kýžené anglické pomoci. Jakub I. Stuart se na svého zetě i dceru prostě vykašlal…..

Vzpoura českých stavů proti Habsburkům už byla v běhu a dějiny se utvářely dost dramaticky. Za opoziční katolickou ligou bylo španělské zlato, tedy zase Habsburkové. A v Čechách moc peněz nebylo. Bitva na Bílé hoře měla rozhodnout 8. listopadu roku 1620. Všimněte si, přesně do roka a do dne po Alžbětině korunovaci…

No, dopadlo to blbě, jak známo.  

Když se královský pár dozvěděl, jak se bitva zvrtla, vytušil, že s vládou v Čechách mají šlus. A podle hesla kdo uteče, ten vyhraje, se začalo na hradě urychleně balit. Traduje se, že prchací akce probíhala v takovém chaosu a trysku, že rodiče málem zapomněli přibalit vznešené mimino Ruprechta.  

Královský průvod ujížděl z Prahy směrem na polskou Vratislav. Na útěku se Fridrich Falcký dozvěděl, že byl uvržen do říšské klatby, což znamenalo, že pomoc veškerá žádná. Každý se bál. K tomu všemu byla Alžběta zase těhotná. Syna Mořice porodila za dva měsíce. Na královnu ve velmi nedůstojných podmínkách - v hostinci. Pomáhat  jí musela vznešená dvorní dáma, protože nikdo jiný po ruce nebyl.

Nějakou dobu žili bývalí zimní vládci Čech jako psanci. Později si díky nizozemským příbuzným vybudovali dvůr v Haagu. A měli jedno dítě za druhým. Celkem třináct. Šest zemřelo v dětském věku a zbylí to všichni někam dotáhli. Karel Ludvík se stal falckým kurfiřtem po tatínkovi, Alžběta abatyší v klášteře v Herfordu a také přítelkyní filosofa Descarta, Ruprecht se proslavil jako vojevůdce v anglické občanské válce a Mořic taky. Pak ale přešel k oficiálnímu pirátství a skončil na dně Karibiku. Nejslavnějším potomkem se stala dcera Žofie. Neboť se provdala za hannoverského kurfiřta Ernsta Augusta a porodila pozdějšího anglického krále Jiřího I., čímž vlastně založila Hannoverskou dynastii. 

Zimní královna Alžběta zemřela ve věku 65 let v Londýně a je pochována ve Westminsterském opatství. Manžel ji ve smrti předběhl o více než 30 let. Fridricha Falckého totiž roku 1632 udolal v Mohuči tyfus.

No, moc jsme ji tu nemilovali, tuhletu Alžbětu. Ale kus „zimní“  historie nám po ní zůstal…

Literatura: České královny, Jiří Fiedler