Vzpomínáček - 26. září - Zdeněk Srstka a Paul Newman

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 26. září. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Zlatá bula sicilská, Fridrich Falcký, Parthenón v Athénách částečně zničen, August Ferdinand Möbius, císařský reskript, George Gershwin, Levi Strauss, jmenována vláda E. Beneše, Bořivoj Navrátil, Zdeněk Srstka, německé memorandum, italské prohlášení o neplatnosti mnichovské dohody, Béla Bartók, Vladimír Remek, Toya Maru, Zdenka Baldová, první televizní debata kandidátů na úřad prezidenta USA, 26. září 1967 - 1969, ustavující konference SSM, první let Concorde přes Atlantický oceán, Alberto Moravia, nový devizový zákon, protiglobalizační demonstrace v Praze, Paul Newman..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

1212 – V Basileji vydána Přemyslu Otakaru I. novým římskoněmeckým panovníkem Fridrichem II. (z dynastie Štaufů) tzv. Zlatá bula sicilská (sicilská proto, že Fridrich nedisponoval pečetí říšskou a užil pečeť sicilského krále); Přemysl podpořil kandidaturu Fridricha II. na říšský trůn.

Význam listiny:

1) potvrzovala, že český stát není říšským lénem;

2) Říše bude uznávat jen toho panovníka českého státu, který byl zvolen v Čechách (císař měl odevzdávat jen odznaky královského důstojenství);

3) zaručovala českému státu suverenitu (pojala jeho území, tedy včetně Moravy a pražského biskupství, jako nedělitelný celek);

4) přiznávala českému panovníkovi právo dědičnosti královského titulu;

5) český král měl povinnost zúčastňovat se jen říšských sněmů v Bamberku, Merseburku a Norimberku (tedy v blízkosti hranic), budou-li řádně 6 neděl předem ohlášeny;

6) český panovník měl dále povinnost účasti na korunovačních jízdách do Říma vysláním 300 jezdců nebo zaplacením náhrady 300 hřiven stříbra;

7) českému králi přiznán titul říšského arcičíšníka a kurfiřtská hodnost, jež ho opravňovala volit římskoněmeckého krále.

Ve stejný den (26. září) obdržel moravský markrabě Vladislav Jindřich listinu, kterou mu Fridrich II. udělil za jeho služby do dědičného užívání "Mocran et Mocran" (zkomolené označení Markrabství moravského). Mezi svědky byl také hrabě Rudolf Habsburský, děd pozdějšího římskoněmeckého krále (první setkání Habsburků s Čechy).

1619 – Po kratším váhání oznámil Fridrich Falcký českým stavům, že volbu za krále přijímá.

1687 – Parthenón v Athénách byl částečně zničen poté, co ho zasáhla střela benátských jednotek, které obléhaly Athény držené osmanskými Turky.

1868 – Zemřel August Ferdinand Möbius, německý matematik (* 17. listopadu 1790)

1870 – Na adresu a pamětní spis českého zemského sněmu z 18. září t. r. byl vydán císařský reskript, v němž panovník slíbil prozkoumat české stížnosti a potvrdil nedílnost a neodcizitelnost Českého království. Současně s tím naléhal na české poslance, aby obeslali říšskou radu; na oplátku projevil úmysl nechat se korunovat na českého krále.

1898 – Narodil se George Gershwin, americký skladatel († 11. července 1937)

1902 – Zemřel Levi Strauss, vynálezce a výrobce džínsů (* 26. února 1829)

1921 – Jmenována vláda E. Beneše.

1933 – Narodil se Bořivoj Navrátil, český herec

1935 – Narodil se Zdeněk Srstka, český sportovec-vzpěrač, herec, kaskadér a moderátor

Rodina Zdeňka Srstky pochází z Kladna u Hlinska v Pardubickém kraji. Otec i dědeček se živili jako řezníci a Zdeněk po svých předcích zdědil nejen lásku ke zvířatům, ale i hřmotnější postavu a chuť zdolávat fyzickou námahu.

Vyučil se v ČKD elektromechanikem a od mládí se aktivně věnoval sportu. Začínal s boxem a na učilišti přešel ke vzpírání a zápasu. Dlouho se sportu věnoval profesionálně, na olympiádě v Římě získal za vzpírání 9. místo v trojboji.

K filmovému prostředí se dostal díky profesi kaskadéra. Byl u počátků formování profesionální kaskadérské skupiny barrandovského studia.

Ta se skládala ze zkušených sportovců - reprezentantů a olympioniků. Kaskadérské profesi se učili od základů, neznali triky, a tak vlastně šli do akce natvrdo.

Jedním z prvních Srstkových filmů byla westernová parodie LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA, kde si zahrál jednoho z pistolníků. Vysoké nasazení českých kaskadérů ve rvačkách vedlo k vysoké autentičnosti akčních scén a bylo jedním z důvodů úspěchu legendárního snímku. Filmařům neunikla výrazná fyziognomie Zdeňka Srstky a začali ho od té doby využívat nejen jako dublera a statistu v akčních scénách, ale především jako typového herce menších rolí všude tam, kde bylo potřeba ukázat robustní postavu a buldočí tvář. Šlo většinou o figurky typu katův pacholek, žoldnéř nebo hospodský rváč, ale jak rostla Srstkova herecká zkušenost, přišly i jiné příležitosti s větším množstvím textu.

Postupně se objevil v bezmála padesáti filmech a stovkách televizních inscenací, seriálů a zábavných pořadů. V 80. letech si získal popularitu z vystupování ve scénkách úspěšné šou MOŽNÁ PŘIJDE I KOUZELNÍK. Jeho nejznámější filmovou větou se stalo proslulé "Hliník se odstěhoval do Humpolce" z filmu MAREČKU, PODEJTE MI PERO. Je dokonce možné, že mu jen o vlásek unikla kariéra velkého charakterního herce. Pánové Smoljak se Svěrákem, kteří bezpochyby představují nanejvýš spolehlivý zdroj informací ze světa šoubyznysu, ve svém pořadu VESELÉ PŘÍHODY Z NATÁČENÍ tvrdí, že jim bylo líto nevyužitého talentu Zdeňka Srstky a rozhodli se mu přidělit jednu z hlavních rolí svého filmu ROZPUŠTĚNÝ A VYPUŠTĚNÝ. Těžké otřesy z boxerských úderů a kaskadérských zranění patrně způsobily, že si herec přes veškerou snahu režiséra nedokázal z rozsáhlého textu vybavit víc než jediné slovo "kachny", které nicméně snaživě opakoval ve všech scénách, kde se objevil.

Zdeněk Srstka se vlastně kaskadérsví a herectví nikdy nevěnoval na plný úvazek - spíš je považoval za atraktivní koníček. V roce 1968 nastoupil jako hlavní správce na koleje ČVUT a v této funkci strávil následujících 33 let. Měl na starosti partu údržbářů a zahradníků. Po odchodu z této funkce nějaký čas mimo jiné provozoval hospodu na Strahově. Vedle filmařiny zůstal věrný sportu. Měl rád těžkou atletiku a vytrvale posiloval. Ještě v 69 letech se stal mistrem Evropy ve bench pressu ve veteránech. Kaskadéřině se věnoval přes třicet let a šestnáct let trénoval začínající kaskadéry. V posledním desetiletí si ho většina televizních diváků vybaví jako moderátora pořadu CHCETE MĚ?, kde nabízí opuštěné pejsky z útulků do opatrování. V minulosti se také nejednou objevil v nejrůznějších komediálních divadelních představeních.

Poprvé se oženil ve druhé polovině 50. let, ale manželství už v roce 1961 skončilo rozvodem. Tři roky předtím se mu narodil syn Jiří, který vystudoval práva a do povědomí veřejnosti se zapsal jako dlouhodobý ředitel Národního divadla a poté jako ředitel divadelní a literární agentury Dilia. Do druhého manželství vstoupil Zdeněk Srstka po čtyřicetileté přestávce počátkem roku 2008, kdy se po sedmileté známosti oženil s bývalou laborantkou Alenou Dvořákovou. Žije na okraji Prahy, stará se o několik psů a postupně zmírňuje svou sportovní zátěž. [zdroj]

1938 – Uveřejněno německé memorandum, které požadovalo do 1. října 1938 vyklizení pohraničních oblastí a hlasování lidu ve smíšených oblastech do 25. listopadu.

Hitler odmítl britský návrh, aby forma odstoupení území byla stanovena na jednání mezi Němci a Čechy za přítomnosti britských delegátů, a oznámil, jestliže nebudou přijaty jeho požadavky do 14 hodin 28. září, německá vojska vpadnou do ČSR.

1944 – Italská vláda vydala prohlášení o neplatnosti mnichovské dohody a vídeňské arbitráže (z 2. listopadu 1938).

1945 – Zemřel Béla Bartók, madarský skladatel (* 25. března 1881)

1948 – Narodil se Vladimír Remek, český kosmonaut

1954 – Japonský dopravní trajekt Toya Maru se potopil díky tajfunu v Cugarském průlivu, zemřelo 1 172 cestujících.

1958 – Zemřela Zdenka Baldová, česká herečka (* 20. února 1885)

1960 – Uskutečnila se vůbec první televizní debata kandidátů na úřad prezidenta Spojených států mezi J.F. Kennedym a R. Nixonem v Chicagu.

1967 – Na schůzi ÚV KSČ došlo k ostřejším sporům v komunistickém vedení, jež byly vyvolány Novotného odsouzením vlády, "která nevládne", a administrativními opatřeními vůči spisovatelům (odebrání Literárních novin a stranické tresty pro I. Klímu, P. Kohouta, M. Kunderu, A. J. Liehma, J. Procházku, L. Vaculíka). S těmito opatřeními ještě celé vedení souhlasilo, pouze F. Vodsloň, V. Slavík, Z. Fierlinger a V. Kadlec našli odvahu se vzepřít.

1968 – V tisku bylo zveřejněno a předloženo k diskusi „Stanovisko k federalizaci ČSSR, návrh na federativní uspořádání vztahů Čechů a Slováků“, podepsáni byli O. Černík, G. Husák, Č. Císař a O. Klokoč.

Schůzi výboru Svazu českých novinářů předsedal Bohumil Marčák. O činnosti předsednictva a sekretariátu uvedl Stanislav Maleček, že práce pokračovaly i po obsazení budovy v Pařížské ulici, a sice v náhradních prostorách. Řídilo se pokyny legálních orgánů, podílelo se na práci Koordinačního výboru tvůrčích svazů. K politické situaci informoval předseda Svazu Vlado Kašpar. Svaz chce plnit podmínky, které vyplývají z moskevského protokolu za předpokladu, že v čele státu zůstanou  Svoboda, Dubček, Černík, Smrkovský a Husák se svými spolupracovníky, Nadále odmítá cenzuru a přes jeho námitky bere Svaz českých novinářů na vědomí, že bylo zavedeno dočasně cenzurní opatření ve formě zavedení vládních zmocněnců. O své činnosti vydal SČN komuniké, v němž mj. uvádí, že některé zahraniční sdělovací prostředky, zejména NDR,  nepřesnými a nepravdivými informacemi moskevský protokol porušují. Výbor dále odmítl šíření pověstí, že se prý v pražském domě novinářů nalezly zbraně.

V plzeňském podniku Škoda zvolili radu pracujících. K podobným volbám přikročilo mnoho dalších podniků v zemi.

Moskevská Pravda uveřejnila článek S. Kovalova „Svrchovanost a mezinárodní povinnosti socialistických zemí“, kde rozvádí myšlenku „omezené svrchovanosti“ jednotlivých zemí.

V západoněmeckém Bundestagu došlo k zahraničně politické debatě, v níž kancléř Kurt Kissinger v předloženém vládním prohlášení nastínil otázky východní politiky NSR po vojenské intervenci v ČSSR. Tento krok Sovětského svazu, jakož i „řeč studené války, která vychází z Moskvy“ svědčí o tom, že sovětská vláda není ještě připravena vyjít vstříc snahám o zlepšení politického klimatu v Evropě.

1969 – Zasedání pléna ÚV KSČ zasadilo svým jednáním a usneseními nejtvrdší úder reformnímu hnutí a jeho představitelům.

● Bylo zrušeno usnesení z července 1968 o neúčasti KSČ na schůzce ve Varšavě,

● usnesení z 20. – 21. srpna 1968 ke vstupu vojsk armád Varšavské smlouvy, který byl poprvé nejvyšším stranickým orgánem označen jako internacionální pomoc,

● XIV. (vysočanský) sjezd byl prohlášen za nelegální,

● A. Dubček odmítl revidovat svůj postoj k polednovému vývoji, byl odvolán z funkce člena předsednictva,

● O. Černík provedl sebekritiku.

● Z ÚV KSČ byli vyloučeni:

J. Hájek, M. Hübl, M. Miková, Z. Mlynář, J. Smrkovský, F. Vlasák a Z. Vokrouhlický;

● z ÚV KSČ byli na vlastní žádost uvolněni:

J. Belaj, J. Borůvka, M. Fischerová, J. Hauer, L. Hrdinova, A. Hrotek, L. Jankovcová, J. Judl, V. Kabrna, B. Králík, I. Málek, J. Svoboda, B. Šimon, F. Šorm, J. Špaček, M. Vaculík, J. Zelenková a J. Zuda;

● z KSČ byli vyloučeni

A. Černý, V. Prchlík a V. Slavík.

● Stranický trest důtka s výstrahou byla udělena Š. Gašparikovi.

● Z byra pro řízení stranické práce v českých zemích byli odvoláni

Č. Císař, O. Černík, V. Hůla, J. Karhan, V. Matějka a K. Šimek,

● novými členy byra byli zvoleni

A. Kapek, D. Kolder, J. Korčák a O. Švestka;

● novými členy ÚV KSČ se stali

P. Auersperg, J. Fojtík, H. Hamhalová, D. Hanes, F. Hamouz, V. Hůla, B. Chňoupek, V. Kosař, I. Labuťová, J. Marko, M. Moc, S. Penningerová.

V Ostravě se konala krajská ideologická konference na téma „Ideově politické aspekty pravicově oportunistických tendencí“.

1970 – V Čechách a na Moravě se konaly ustavující konference Socialistického svazu mládeže.

1973 – Nadzvukový letoun Concorde uskutečnil první let přes Atlantický oceán v rekordním čase.

1990 – Zemřel Alberto Moravia, italský spisovatel (* 28. listopadu 1907)

1995 – Poslanecká sněmovna schválila nový devizový zákon, který mj. umožňuje volné zřizování devizových účtů u českých bank, přímé investice tuzemců v zahraničí a nákupy nemovitostí v zahraničí. Česká koruna se stala rovněž volně směnitelnou měnou. Devizový zákon vstoupil v platnost 1. října t. r.

2000 – Protiglobalizační demonstrace v Praze v průběhu zasedání MMF a SB.

2008 – Zemřel Paul Newman, americký herec (* 26. ledna 1925)

Od dětství vynikal v mnoha sportech. Po střední škole nastoupil vojenskou službu s nadějí, že se stane válečným pilotem.

Při vstupní prohlídce odhalili lékaři jeho barvoslepost, takže se musel s létáním rozloučit.

Po smrti svého otce se Paul pokoušel převzít vedení v jeho obchodě. Následoval rychlý krach a podnikání skončilo.

Zároveň studoval herectví na Yale, později přesídlil do New Yorku, kde začal zářit na Brodwayi. Přihlásil se do Actors Studia a začal se objevovat i ve filmu.

Upozornil na sebe hned svým druhým snímkem NĚKDO TAM NAHOŘE MĚ MÁ RÁD, kde hrál boxera Rockyho Graziana a následně rolí obávaného namyšleného žháře Bena Quicka v dramatu DLOUHÉ HORKÉ LÉTO, při jehož natáčení se seznámil s Joann Woodwardovou, která se stala v roce 1958 jeho druhou ženou.

V adaptaci hry Tennesseeho Williamse KOČKA NA ROZPÁLENÉ PLECHOVÉ STŘEŠE /nominace na Oskara 1959/ si Paul Newman zahrál manžela Elizabeth Taylorové, alkoholika Britta Pollitta, zarmouceného mladíka z bohaté rodiny, který lásku svých příbuzných oplácí svým odpudivým chováním. Kulečníkový virtuos Eddie Felson poznávající svět hazardu v dramatu BILIÁROVÝ KRÁL /nominace na Oskara 1962/ . Problematický mladík Hud Bannon, jenž bude jednou muset převzít ranč svého upracovaného otce ve filmu HUD /nominace na Oskara 1964/ .

Tvrdohlavý stáleseusmívající trestanec Lucas Jackson, který pije krev svým dozorcům, aby potěšil své spoluvězně v dramatu FRAJER LUKE /nominace na Oskara 1968/ . Legendární lupič Butch Cassidy v odlehčeném příběhu BUTCH CASSIDY A SUNDANCE KID. Režisér George Roy Hill a herecký kolega Robert Redford se s Paulem Newmanem podíleli i na dalším filmu, PODRAZ, kde se Paul představil jako zkušený podvodník Henry Gondorff, který ušije lest na vlivného mafiána. Architekt Doug Roberts zachraňující lidi z hořící mrakodrapu v katastrofickém filmu SKLENĚNÉ PEKLO. Michael Gallagher, který je zničeho nic obviněn ze zločinu v dramatu BEZ ZLÉHO ÚMYSLU /nominace na Oskara 1982/ .

Neúspěšný právník Frank Galvin řešící dilema, zda se s žalovanou stranou vypořádat mimosoudně v soudním dramatu ROZSUDEK /nominace na Oskara 1983/ . Newman si za čtvrt století opět zahrál Eddieho Felsona, již zkušeného kulečníkového mazáka, který se snaží přenést své zkušenosti na mladého, nadějného hazardního hráče vefilmu Martina Scorseseho BARVA PENĚZ /Oskar 1987/ . Věčně mladý stařec Sully Sullivan, který začne hodnotit, jak vlastně žil v melodramatu NEJSEM BLÁZEN /nominace na Oskara 1995/ . Zkušený mafián John Rooney v gangsterce ROAD TO PERDITION /nominace na Oskara 2003/ .

Paul Newman se prosadil i jako uznávaný režisér, často do svých filmu obsazoval svou životní lásku Joann, takovýmto nejpovedenějším filmem je RACHEL, RACHEL. Veškeré své příjmy z filmového řemesla věnuje Paul Newman na dobročinné účely, usilovně se zasazuje o zastavení masivní výroby zbraní. svůj podnikatelský neúspěch z mládí si vynahradil prosperující gastronomickou firmou. Newmanovou velkou zálibou jsou automobilové závody, v kterýžto je rovněž velmi úspěšný, v roce 1979 dokonce obsadil 2. místo ve slavném závodu Le Mans.

Přestože Paul Newman v lednu 2005 oslavil osmdesátiny, byl v oné době stále ve výborné vitální formě. Newman proslul hlavně jako představitel westernů a dobrodružných snímků, přesto je jeden z nejuznávanějších charakterních herců. Devět oscarových nominací (Skoro v každém z těchto filmů hrál člověka, jenž silně holduje alkoholu.) mluví samo za sebe. Byl přirovnáván k Marlonu Brandovi, ale lišil tím, že jeho postavy byly sympatické a poměrně klidné. Jediný Newmanův syn Scott, kterého má z prvního manželství, zemřel v roce 1978 na předávkování drogami. [zdroj]

Svátky:

Svátek mají Andrea, Ondřejka, Kosma a Damián.

Půvabné jméno Andrea, které dnes nacházíme v občanském kalendáři, je řeckého původu a k nám se dostalo prostřednictvím italštiny a francouzštiny. Jak je patrné z české podoby tohoto jména (Ondřejka), má stejné základy jako Ondřej. Platí-li tedy o něm, že je to muž "odvážný a statečný", můžeme to směle prohlásit i o Andreách.

V církevním kalendáři je dnes slavný svátek Kosmy a Damiána. Jméno Kosma nebo také Kosmas je zřejmě řeckého původu a badatelé je překládají jako "svět, řád, věčnost" nebo "ozdoba či pochvala". U nás je asi nejvíce proslavil kronikář Kosmas. Jméno Damián nebo Damian pochází také z Řecka. Základem je snad slovo Damianos nebo jméno etruské bohyně plodnosti a úrod, které říkali Damia. Jméno se překládá jako "krotitel a pokořitel".

Kosma a Damián byli bratři, dokonce dvojčata, a narodili se ve 3. století patrně v Sýrii. Jejich životopisy jsou protkány legendami. Oba bratři byli zcela jistě lékaři a při své bohulibé práci (léčili zdarma), obraceli ještě pohany na víru křesťanskou. Život za oněch časů však byl zastíněn krutým pronásledováním křesťanů a zem byla protkána sítí udavačů - psala se totiž éra císaře Diokletiana. Pro oba bratry nastala velice nebezpečná doba. Teror zachvátil všechny římské provincie a kolem roku 305 se oba slovutní lékaři ocitli na základě udání ve vězení. Protože neodvolali svou křesťanskou víru, byli oba po brutálním mučení kdesi v Sýrii popraveni. Již od 5. století byli uctíváni a přijati do kánonu svatých. Okolo roku 850 se jejich ostatky dostaly do Evropy. Zde se oslavy jejich svátku rozdělily. Ve východní církvi se jejich památka slaví 1. července, 17. října a 1. listopadu.

Kostel Kosmy a Damiána v Římě patří k tamním nejzajímavějším stavbám. Je zasazen do řady domů, která na Via dei Fori Imperiali ohraničuje antické Forum Romanum. Vznikl spojením dvou antických chrámů v jednu chrámovou stavbu v 6. století. Z té doby se dodnes zachovaly pozoruhodné mozaiky. Za renovace v roce 1632 položili stavebníci podlahu chrámu výše, takže vznikl spodní kostel. Pod oltářem je schránka s ostatky obou bratrů, další jsou i v jiných městech. V dřívějších staletích vznikla jejich velká kultovní místa v Porýní, alemanské oblasti, hanzovních městech, jižních Tyrolích, Piemontu a ve Španělsku. Také v mnichovském kostele sv. Michaela odpočívají v drahocenné schránce v jedné z postranních kaplí. I v dómě v Hildesheimu a v klášteře řeholnic v Essenu mají památku na Kosmu a Damiána - patrony lékařů, lékárníků, chirurgů, drogistů, zubních lékařů, fyziků, ale i holičů, cukrářů a kramářů. Oba bratři samozřejmě ochraňují také všechny lékařské fakulty. Díky oblibě, které dosáhli, existuje mnoho jejich znázornění. Na obrazech většinou nalézáme mladé, vznešené osoby, jež u sebe mají lékařské instrumenty. Slavnou se stala zvláště malba, kde Kosma a Damián transplantují kostelnímu sluhovi nohu mouřenína. Dnes je uložena ve württemberském zemském muzeu.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze