Vzpomínáček - 21. listopadu - František Josef I. a Josef Lux

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 21. listopadu. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Jan Lucemburský položil základní kámen ke gotické novostavbě katedrály svatého Víta, Karel IV. založil v Praze Na Slovanech klášter Emauzy, Plzeň dobyta po měsíčním obléhání stavovským vojskem, Voltaire, Karel Jaromír Erben, Edison a fonograf, František Josef I., Augustin Bubník, Goldie Hawn, 21. listopadu 1968, přestavba hospodářského mechanismu, 21. listopadu 1989, Josef Lux, Emil Zátopek, rozšiřování NATO..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

1251 – Rakouská šlechta (zejména rody Kuenringů, Liechtensteinů) si zvolila za svého vévodu markraběte moravského Přemysla (dux Austrie a Stirie). Přemysl se vypravil s vojskem do Rakous (v prosinci 1251 vstoupil do Vídně).

1344 – Slavnostní instalace prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic (pražským biskupem se stal v lednu 1343 po smrti Jana IV. z Dražic).

Současně došlo k položení základního kamene ke stavbě gotické katedrály sv. Víta na Pražském hradě; stavitelské dílo započal Matyáš z Arrasu, po roce 1356 v něm pokračoval Petr Parléř.

Katedrála byla předurčena za pohřebiště českých panovníků, za schránku korunovačních klenotů i za ústřední svatyni pražské diecéze.

1347 – Karel založil na pozdějším Novém Městě pražském klášter na Slovanech (emauzský) pro mnichy slovanského obřadu (benediktinů východního obřadu, vypuzených z Dalmácie a Chorvatska). Karel hodlal navázat na starou domácí cyrilometodějskou tradici; klášter se měl stát zároveň střediskem pro misijní činnost mezi sousedními nevěřícími a rozkolnými Slovany na pomezí a v okolí Čech. Klášter byl vysvěcen 29. března 1372.

1618 – Stavovské vojsko v čele s jednotkami savojského vévody (velel jim Arnošt z Mansfeldu) se zmocnilo zhruba po měsíčním obléhání Plzně, hlavní katolické bašty v Čechách.

1627 – Korunovace Ferdinandovy manželky Eleonory Gonzagové českou královnou; o tři dny později se konala korunovace císařova syna Ferdinanda III. českým králem.

1694 – Narodil se Voltaire (vlastním jménem François Marie Arouet), francouzský básník, spisovatel, filozof a humanista († 30. května 1778)

1848 – Jmenována nová vláda v čele s knížetem F. Schwarzenberkem (švagrem knížete Windischgrätze); 27. listopadu se představila na kroměřížském sněmu se svým programem.

1851 – Byl publikován s platností od 1. února 1852 nový celní tarif, který otvíral rakouskou ekonomiku světovému trhu, když od výlučného celního prohibicionalismu přecházel k mírnému ochranářství; nový celní tarif snížil počet položek z 654 na 338 a v průměru snižoval veškerá cla zhruba o tři čtvrtiny. Již 1. června 1851 byly zrušeny celní hranice mezi Rakouskem a Uhry a celá monarchie se vyvíjela jako jednotné hospodářské území. Další celní tarif byl vydán roku 1853; nižšími dovozními cly nutil podnikatele ke zvyšování technické úrovně výroby (bylo umožněno novou obchodní smlouvou s Pruskem a německým Celním spolkem).

1870 – Zemřel Karel Jaromír Erben, český spisovatel, básník (* 7. listopadu 1811)

1877 – Thomas Edison oznámil objev fonografu, přístroje, který umí zaznamenat zvuk.

1916 – Zemřel František Josef I., rakouský císař a český král (* 18. srpna 1830)

František Josef I. Habsburský, předposlední císař rakouský a český a uherský král, panovník, který je na císařském trůnu neuvěřitelných šedesát osm let, přichází na svět 18. srpna roku 1830 ve Vídni jako syn Žofie Bavorské a arcivévody Františka Karla, bratra rakouského císaře Ferdinanda I.

Již od dětství je František Josef I. matkou cílevědomě vychováván jako budoucí císař, je jí veden k religiozitě, odpovědnosti a píli, odmalička žije v přesvědčení o božské vyvolenosti habsburské dynastie.

Pocit výjimečnosti a vyvolenosti ovšem vede k tomu, že se mladý arcivévoda František Josef stává izolovaným od okolního světa - tato izolovanost mu pak bude vlastní po celý zbytek života, nikdy se nesblíží ani s vlastními sourozenci.

Dne 2. prosince roku 1848 se v Olomouci dosavadní císař Ferdinand I. (viz Ferdinand I. (V.) Dobrotivý) zříká trůnu - na jeho místo nastupuje jeho osmnáctiletý synovec, František Josef I.

Nedostatek politických zkušeností ale vede k Františkovým zahraničněpolitickým neúspěchům - během krymské války (1854-1856) si císař podporou akcí evropských mocností, válčících s carským Ruskem znepřátelí Rusko, hra na dvě strany ho pak přivádí do mezinárodní izolace, brzy pak přichází i válka s Francií a Sardinií (1859).

Uprostřed války pak císař František Josef I., 21. listopadu roku 1916, umírá, pohřben je v kapucínské kryptě ve Vídni.

Co se týče osobního života, císař František Josef I. je ženat s Alžbětou (Sissi) Bavorskou - z jejich manželství přijdou na svět čtyři děti - Žofie, Gisela, Rudolf a Marie Valérie, a přestože císař svoji ženu velice miluje, kvůli své vlastní citové chladnosti, Alžbětině extravagantnosti a zásahům své matky, jeho zpočátku šťastné manželství ztroskotává.

1928 – Narodil se Augustin Bubník, hokejista, trenér a politik

1934 – Ministr školství a národní osvěty J. Krčmář vydal výnos o předání univerzitních insignií německou univerzitou Univerzitě Karlově. Výnos se stal signálem k nacionalistickým kraválům a výtržnostem, které organizovaly skupiny českého fašismu; ty narazily na protiakce sociální demokracie a národních socialistů i většiny studentů. Bezprostředním podnětem k tzv. insigniádě bylo obsazení Karolina německými nacionalistickými vysokoškoláky ráno 24. listopadu.

1945 – Narodila se Goldie Hawn, americká herečka

1968 – Na zasedání předsednictva Svazu českých novinářů, kterou řídil V. Kašpar, podal zprávu o činnosti vedoucí tajemník S. Maleček a J. Ruml informoval o výsledcích aktivu pražských novinářů. Předsednictvo ocenilo výsledky tohoto aktivu a znovu jednalo o vydávání Reportéra.

Ve 12 hodin skončila stávka na vysokých školách. Na jednotlivých fakultách vysokých škol bylo podpořeno 10 bodů Svazu vysokoškolského studentstva (viz datum 11. 11.). Studenti získali na svou stranu sympatie veřejnosti, navázali četné vztahy spolupráce, zejména s novináři, odborovými organizacemi a dalšími pracujícími kolektivy.

Parlament Svazu pražských středoškoláků přijal stanovisko k prohlášení Městského výboru KSČ v Praze a předsednictva vlády, v němž odmítl tvrzení, že středoškoláci byli do stávky zavlečeni bez vlastního uvážení, bez vlastního politického programu.

V. V. Kuzněcov cílevědomě pokračoval ve svých návštěvách nebo naopak přijímal návštěvy vedoucích činitelů v zemi – tentokrát byl na řadě předseda ÚRO K. Poláček.

1987 – Federální vláda projednala komplexní dokument pro přestavbu hospodářského mechanismu.

1989 – Předseda vlády L. Adamec se setkal s představiteli Občanského fóra, stávkujících studentů a umělců. Začala se zakládat občanská fóra, v zemi se vytvářela jejich horizontální síť, kdy jednotlivé místní skupiny byly napojeny na koordinační centrum v Praze (vrcholným orgánem byl republikový sněm OF). Sdělovací prostředky se postupně vymaňovaly z pout cenzury.

První organizovaná demonstrace

Po 16. hodině se uskutečnila první organizovaná demonstrace na Václavském náměstí s masovou účastí. Prostor byl ozvučen a k přítomným hovořili řečníci z balkonu Melantrichu. Ten dal k dispozici předseda Čs. strany socialistické J. Škoda, který zde také za tuto stranu podpořil požadavky studentů.

Poprvé zde vystoupili též zástupci Občanského fóra. Ti vyzvali k pokojné demonstraci a vyjádřili přesvědčení, že lidé jsou proti násilí. Celý program moderoval V. Malý.

Z herců promlouvali R. Hrušínský, J. Bartoška, P. Burian. Byl přečten dopis K. Gotta premiéru FV ČSSR Ladislavu Adamcovi.

- Zasedání vlády

Vláda ČSR se sešla na mimořádné plenární schůzi. Vzala na vědomí, že předseda vlády F. Pitra požádal v neděli 19.11. generálního prokurátora ČSR o přešetření událostí 17.11.

Vláda uložila ministru vnitra a životního prostředí ČSR, aby složky VB při respektování ústavních práv a svobod a udržování veřejného klidu postupovaly v souladu se zákony. Vláda vyzvala spoluobčany a studenty, aby upustili od stávek a demonstrací.

Na středních školách v Praze jsou studenti převážně ve školách, na gymnáziích se vedou diskuse, probíhá částečná výuka. Představitelé stávkových výborů diskutují se studenty, pedagogičtí pracovníci usilují o udržení nebo obnovení výuky.

Podle sdělení ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČSR je v pražských nemocnicích hospitalizováno 8 osob, zraněných 17.11. při zásahu pořádkových sil. V pátek v noci bylo ošetřeno 38 osob.

- Jednání MV KSČ

se konalo v Praze. Schválilo Prohlášení MV KSČ k současné společensko - politické situaci v ČSSR, ve kterém mj. konstatuje, že: program přestavby je ohrožen, situace bylo zneužito pro úzké osobní ambice některých osob protisocialistického smýšlení, mládež se stala nástrojem v rukou rozvratníků, že události ze 17.11. budou přešetřeny, ale vcelku že jde o zneužití situace, při níž chce reakce převzít moc. Prohlášení zdůrazňuje souhlas s dialogem a odpor ke konfrontaci, končí výzvou k pedagogům SŠ a VŠ, k dělníkům, Lidovým milicím, vysokoškolákům a umělcům, apeluje na zodpovědnost.

- M. Jakeš přijal delegaci pracujících

Generální tajemník ŮV KSČ přijal delegaci ze závodů okresu Kladno, která mu tlumočila podporu politice KSČ a žádala "rázná opatření proti rozvratnickým silám".

- Armáda se připravuje k zásahu

Na ministerstvu národní obrany ČSSR zasedalo kolegium MNO. Velitel 4. tankové divize 4. armády plk. Holba dal rozkaz ke kontrole připravenosti vyčleněných sil a prostředků pro vyhlášení mimořádných opatření s důrazem na činnost pořádkových sil.

Generál Václavík na zasedání kolegia mj. prohlásil: "Jsme tu od toho, abychom maximálně přispěli k zachování našeho socialistického společenského řádu".

Po telefonickém rozhovoru s Rudolfem Hegenbartem (člen ÚV KSČ) uložil pak generálu V. Vackovi a gen. Matyášovi vybrat armádní odborníky, schopné obsluhovat televizní a rozhlasovou techniku.

- Opět jednání Most - Adamec

Na Předsednictvu FV ČSSR se uskutečnilo jednání mezi O. Krejčím, L. Adamcem na jedné a představiteli Most, M. Kocábem a M. Horáčkem na druhé straně. Hlavním cílem jednání byla příprava schůzky premiéra s občanskou veřejností.

Most navrhl zřízení zvláštní komise k prošetření zásahu. Premiér se pozastavil nad tím, že Most nevěří ani generální prokuratuře. L. Adamec navrhl za partnera k jednání herce J. Bartošku a zástupce studentů, Kocábův návrh, aby se jednání za Občanské fórum účastnil V. Havel, odmítl. Vyslovil ochotu přijmout jiného signatáře Charty 77. Schůzka byla stanovena na 13. hod.

- Jednání občanské veřejnosti s premiérem

Na dopolední schůzce v Mánesu pověřilo OF jednáním s vládou Václava Havla. Ten však byl, vzhledem k nesouhlasu premiéra, nakonec nahrazen Janem Rumlem.

Schůzka se uskutečnila mezi 13.00-14.30 hod. na předsednictvu vlády ČSSR. Zástupci OF, dělníků a studentů zde jednali s vládními činiteli, vedenými premiérem L. Adamcem. Ten se zde mj. vyslovil v tom smyslu, že ze své funkce i sám osobně zaručuje, že proti stávkujícím studentům nebude použito násilí. Poté obhajoval program přestavby, stavěl se za nové hodnocení úlohy KSČ, konstatoval, že z dialogu "nevylučuje ani Chartu 77", ale vyslovil se i proti demonstracím, stávkám studentů a divadelníků.

Jan Ruml vyslovil požadavek zřídit k objasnění všech okolností zákroku 17. listopadu komisi, složenou ze zástupců veřejnosti.

- Do Prahy přijely tisíce ozbrojených milicionářů

Do Prahy bylo v noci z 21. na 22. listopadu 1989 přivezeno cca 4 000 milicionářů. Byl očekáván útok LM, proto studenti DAMU ukrývali archív, budovali únikovou cestu a byli připraveni školu zabarikádovat.

M. Jakeš později popíral, že by Lidové milice povolal. Jeho tvrzení vyvracel bývalý náčelník hlavního štábu LM M. Novák.

Podle výpovědi milicionáře z Karlových Varů bylo do Prahy vysláno 27 autobusů LM s výbavením bezpečnostních složek. Milicionáři podle této výpovědi měli uzavřít vysoké a střední školy a divadla. Zákrok byl včas odvolán.

- Projev Miloše Jakeše v ČST

V pozdních večerních hodinách přerušila ČST vysílání a generální tajemník KSČ M. Jakeš vystoupil s projevem k situaci v Československu. Mluvil o přestavbě, československé cestě přestavby, nutnosti zabezpečit klid a pořádek. Kritizoval působení "skupin" v pozadí současných událostí a konstatoval, že pro ČSSR je "socialistická cesta rozvoje jedinou alternativou".

- List kardinála Tomáška

František kardinál Tomášek vydal Provolání (list) "Všemu lidu Československa", které bylo přečteno při odpolední manifestaci na Václavském náměstí. Kardinál Tomášek připomněl význam svatořečení Anežky Přemyslovny, vyjádřil zdůvodněnou nedůvěru vůči současnému vedení státu, charakterizoval současnou situaci katolické církve v Československu (Velehrad 1985, petice 1988). Kriticky zhodnotil situaci ve všech sférách společenského života.

Vyslovil požadavek demokratické vlády a svobodných voleb, apeloval na nenásilí a deklaroval nedělitelnost lidské svobody.

1999 – Zemřel Josef Lux, český politik (* 1. února 1956)

Josef Lux se narodil 1. února 1956 v Nekoři ve východních Čechách. Vystudoval Střední zemědělskou technickou školu v Lanškrouně, poté Vysokou zemědělskou školu v Brně.

Pracoval v zemědělském družstvu Zálší jako zootechnik a vedoucí drůbežárny. Během studií se oženil a s manželkou Věrou měli šest dětí: Veroniku, Josefa, Anežku, Jana, Marušku a Lidušku.

V roce 1990 byl Josef Lux kooptován do Federálního shromáždění a na podzim téhož roku byl zvolen předsedou Československé strany lidové.

Ta se pod jeho vedením postupně transformovala v demokratickou stranu standardního evropského typu a v roce 1992 se stala Křesťansko demokratickou unií - Československou stranou lidovou.

Po volbách v roce 1992 se Josef Lux stal ministrem zemědělství a místopředsedou vlády. Tyto funkce zastával i po volbách roku 1996.

Josef Lux prosazoval samostatnou politiku křesťanské demokracie a standardní evropský koaliční model vládnutí. Postupně se ukázalo, že v tehdejší koalici není vůle k takové politice a rozpory v hodnotových přístupech nakonec vyústily v odchod lidové strany a dalšího koaličního partnera z vlády. Poté byl Josef Lux pověřen prezidentem republiky k jednáním o sestavení dočasné vlády, spravující zemi do předčasných voleb.

Vláda v čele s premiérem Tošovským získala důvěru parlamentu a také v této vládě zastával Josef Lux funkci místopředsedy a ministra zemědělství. Po volbách v roce 1998 prohlásil předseda vítězné sociální demokracie, že Josefa Luxe navrhne na premiéra příští vlády, podaří-li se sestavit koalici ČSSD, KDU - ČSL a US. To se vzhledem k nesouhlasu US nepodařilo, KDU - ČSL odešla do opozice a Josef Lux se stal předsedou jejího poslaneckého klubu.

24. září téhož roku oznámil na tiskové konferenci, že mu byla zjištěna leukemie, a vzdal se funkcí předsedy strany i klubu, aby se mohl naplno věnovat boji s nemocí. 24. září 1999 proběhla v Seattlu úspěšně transplantace jeho kostní dřeně, o šest týdnů později však přišly vážné komplikace, kterým Josef Lux nakonec po dvou týdnech podlehl. Zemřel v neděli 21. listopadu 1999. Je pohřben v Hemži u Chocně.

Roku 2000 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka II. třídy.

2000 – Zemřel Emil Zátopek, český sportovec a čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu (* 19. září 1922)

2002 – NATO pozvalo Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko na vstupní rozhovory o členství.

Svátky:

Svátek mají Albert/Albrecht, Emanuel d'Alzon; svátek Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě.

V našem občanském kalendáři má dnes svátek Albert nebo také Albrecht. Toto jméno znamená "vznešený" nebo "nádherný". V církevním kalendáři bychom je nalezli 15. listopadu.

Oslavovaný světec Albert má přívlastek Veliký a věru si ho zaslouží. Patří totiž mezi církevní učitele. Do této vybrané společnosti se dostal díky svému obsáhlému vědění, však mu jeho vrstevníci právem říkali doctor universalis - platil totiž za polyhistora. Albert přišel na svět koncem 12. století, snad v roce 1193. Narodil se v rodině švábského rytíře u Lauingenu. Vynikajícího vzdělání se mu dostalo již v dětství, a tak není divu, že v roce 1223 začal studovat na slavné padovské univerzitě. Již v době studií vstoupil do dominikánského řádu a po absolutoriu začal vyučovat na mnoha školách, které provozoval jeho řád. V roce 1248 byl povolán do Kolína nad Rýnem, kde vybudoval školu, kterou poté vedl a učinil z ní centrum tehdejší duchovní vzdělanosti. Mezi jeho žáky patřil také Tomáš Akvinský, který později v mnohém navazoval na filozofii svého učitele. Albertovy úspěchy měly za následek, že byl v roce 1260 jmenován biskupem v Řezně, ale tato práce jej neuspokojovala, a po dvou letech se proto opět vrátil k učitelství. Posledních 12 let svého života (zemřel 15. listopadu 1280 v Kolíně nad Rýnem) přednášel teologii v Kolíně a psal svá díla.

Jeho spisy mají encyklopedický rozsah i obsah. Zahrnují biblické a teologické práce a kázání, stejně jako pojednání o logice, metafyzice, etice, a fyzice. Jeho zájem sahal od fyziky přes astronomii, alchymii, biologii k fyziologii a botanice. Zvláště však vynikl tím, že rozpoznal cenu znalostí získaných vlastní smyslovou zkušeností a hodnotu Aristotelovy filozofie pro systematizaci teologie. Přes všechny tyto přednosti trvalo plných a neuvěřitelných 650 let, než byl Albert Veliký přijat mezi světce. Odvahu k tomu našel papež Pius XI., který jej 16. prosince roku 1931 nejen kanonizoval, ale také zařadil mezi církevní učitele. Tento papež jej také určil za patrona studentů přírodních věd, protože podle jeho slov měl "vzácný božský dar, vědecký instinkt nejvyššího stupně, a je tedy právě tím světcem, jehož příklad může inspirovat současný svět".

Albert Veliký byl také mnohokrát zobrazován. Již od 14. století jsou známy obrazy, kde většinou sedí u psacího pultu, jindy má v ruce berlu nebo knihu.

V církevním kalendáři je dnes další z mnoha mariánských svátků. Ten dnešní se nazývá Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě a vychází z legendárních zpráv.

Nalezli bychom zde také vzpomínku na Emanuela d'Alzon. Byl zakladatelem asumpcionistů, zvaných také augustiniáni od Nanebevzetí Panny Marie. Tato kongregace si vzala za cíl obranu a šíření křesťanství, jakož i úsilí o znovusjednocení církví. Emanuel se narodil 30. srpna roku 1810 ve Viganu (Francie) a byl celých 45 let farářem a generálním vikářem. Celý život plně podporoval svou kongregaci a pomáhal jí svou radou i skutky.

Zemřel 21. listopadu roku 1880 v Nìmes.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze