Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 18. srpna. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Čingischán, smír Václava III. s Albrechtem I. Habsburským, Jan Želivský prosadil novou městskou radu, František Josef I., Honoré de Balzac, Severoněmecká konfederace, Pierre Jansen objevil Helium, Asaph Hall objevil Phobos, Alexej Čepička, československo-polský spor o Javorinu, Brian Aldiss, Roman Polanski, Robert Redford, Patrick Swayze, Lolita, operace Starlite, 18. srpen 1968 a 1969, koncert Rolling Stones na Strahově 1990, skončilo druhé kolo kuponové privatizace, Otto Wichterle, Jan Špáta..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.
Události:
1227 – Zemřel Čingischán, první Velký chán Mongolů (* 1162)
1305 – Smír Václava III. s Albrechtem I. Habsburským.
Český král se vzdal ve prospěch Říše Chebska, Plisenska a Míšeňska.
Albrecht se zavázal respektovat Václava III. jako krále českého a polského a upustil od předchozího požadavku na povinný desátek kutnohorských dolů.
1420 – Jan Želivský prosadil na Starém Městě pražském novou městskou radu.
1633 – Do Valdštejnova vojenského tábora dorazil polní maršálek Jindřich Šlik, kterého zde vyslal dvůr na inspekci; ve Vídni vládla nespokojenost s Valdštejnovým slezským tažením.
1830 – Narodil se František Josef I., rakouský císař († 21. listopadu 1916)
1850 – Zemřel Honoré de Balzac, francouzský spisovatel (* 20. květen 1789)
1866 – Prusko a 15 severoněmeckých států založily Severoněmeckou konfederaci.
1868 – Při pozorování zatmění Slunce francouzský astronom Pierre Jansen objevil Helium.
1887 - Asaph Hall objevil druhý měsíc planety Mars, Phobos
1910 – Narodil se Alexej Čepička, český politik († 30. září 1990)
Armádní generál JUDr. Alexej Čepička byl český komunistický politik, zeť Klementa Gottwalda, ministr.
Byl advokátním koncipientem v Ostravě. Od roku 1929 byl členem KSČ.
V letech 1942–1945 byl vězněn v koncentračních táborech Osvětim a Buchenwald.
Po válce se oženil s jedinou dcerou Klementa Gottwalda Martou, čímž odstartoval svou kariéru.
V letech 1947–1956 zastával vysoké stranické i státní funkce.
1947–1948 ministr vnitřního obchodu, 1948–1950 ministr spravedlnosti, 1949–1950 předseda Státního úřadu pro věci církevní, 1950–1956 ministr národní obrany, 1951–1956 člen předsednictva a politického sekretariátu Ústředního výboru KSČ.
Měl značnou odpovědnost za nezákonnosti a zločiny páchané státní správou v letech 1948–1955. Spolu s Klementem Gottwaldem a Rudolfem Slánským byl hlavním architektem plánů KSČ na likvidaci římskokatolické církve, osobně řídil politické procesy s odpůrci komunistů.
Jeho moc upadla po smrti jeho tchána a v roce 1956 byl odvolán z významných stranických funkcí. Několik let vykonával funkci předsedy Státního úřadu pro vynálezy a normalizaci. V roce 1963 byl dokonce z KSČ vyloučen za nezákonnosti, kterých se dopustil v padesátých letech. Dožil se věku 80 let. [zdroj]
1923 – Velvyslanecká konference předložila československo-polský spor o Javorinu Radě Společnosti národů (ta schválila 12. března 1924 delimitační čáru určenou Mezinárodním soudním dvorem v Haagu). Spor o Javorinu byl ukončen za návštěvy E. Beneše v Polsku (23. dubna 1925).
1925 - Narodil se Brian Aldiss, anglický spisovatel sci-fi
1933 – Narodil se Roman Polanski, francouzský režisér polského původu
1936 – Narodil se Robert Redford, americký herec, filmový režisér, producent
1952 – Narodil se Patrick Swayze, americký herec a tanečník († 14. září 2009)
Jeho matka Patsy, která byla známou tanečnicí a choreografkou, vedla v Houstonu taneční školu, kterou malý Patrick od mládí navštěvoval.
Ve svém zdokonalování pokračoval v různých baletních školách v New Yorku. Byl tak talentovaný tanečník, že úspěch na sebe nenechal dlouho čekat.
Patrick Swayze se objevil například na Broadwayi v muzikálu Pomáda, kde si zahrál Dannyho Zuku.
V té době dostal stipendium na San Jacinto College. Také začal v té době studovat herectví. V roce 1984 se objevil po boku Charlieho Sheena ve filmu RUDÝ ÚSVIT a v roce 1985 přišla první velká a úspěšná role v seriálu SEVER A JIH, který se točil v letech 1985 -1986.
Zde se sešel s velkou spoustou filmových a televizních hvězd. Například s Jamesem Readem, Parkerem Stevensonem, Kirstie Alleyovou nebo s Michaelem Dudikoffem.
Postavu Orryho Maina si zahrál o několik let později ve volném pokračování nazvaném NEBE A PEKLO. V titulcích však nebyl uveden, poněvadž se objevil pouze na pár okamžiků na začátku prvního dílu.
Jeho prvním velkým filmovým úspěchem byl HŘÍŠNÝ TANEC. Pro tento film složil i nazpíval píseň She´s like the wind. Další role na sebe nenechaly dlouho čekat. Natočil filmy jako DUCH, NEJBLIŽŠÍ PŘÍBUZENSTVO, HROZBA SMRTI (jediný film, ve kterém ukazuje své znalosti bojového umění), MĚSTO RADOSTI, TÁTA LUMP, BOD ZLOMU aj.
V roce 1995 byl nominován na Zlatý glóbus za roli ve filmu TŘI MUŽI V NEGLIŽÉ. Od roku 1975 byl ženatý s finskou herečkou a tanečnicí Lisou Niemi. Na začátku své herecké kariéry hostoval v jedné epizodě seriálu M.A.S.H.
Jeho poslední postavou, kterou vytvořil, byl agent FBI Charles Barker v seriálu ZVÍŘE z roku 2009. Tento seriál zabodoval jak u diváků, tak u kritiky. Patrick Swayze se však premiéry tohoto seriálu nedožil. Zemřel 14. září 2009 po dlouhém boji se zákeřnou rakovinou slinivky. [zdroj]
1958 – Ve Spojených státech byl publikován kontroverzní román Lolita od Vladimira Nabokova.
1965 – Ve Vietnamské válce začala operace Starlite. Námořní pěchota USA zničila pevnost Viet Congu na poloostrově Van Tuong v první hlavní americké pozemní bitvě této války.
1968 – V Moskvě je opět setkání nejvyšších státních a stranických představitelů SSSR, Bulharska, Maďarska NDR a Polska, aby projednali a souhlasili již dříve sovětským vedením přijeté rozhodnutí o intervenci do Československa. L. Brežněv cituje zprávu sovětského velvyslance v Praze S. V. Červoněnka o setkání s A. Indrou a plánu jeho skupiny na vyvolání rozkolu při zasedání předsednictva ÚV KSČ, které je svoláno na 20. 8. Současně uvedl, že tzv. “zvací dopisy“ podepsalo zatím devět ústředních funkcionářů strany.
V moskevské Pravdě píše I. Alexandrov (pod tímto jménem jsou v moskevské Pravdě publikovány komentáře k oficiálním stanoviskům vedení KSSS) o zesílení podvratné činnosti protisocialistických sil, namířených proti KSČ a základům socialismu v ČSSR.
V. Biĺak se v Bratislavě setkává s K. Hoffmannem, který mu sděluje, že „kontrarevoluční síly v Praze jsou odhodlány v nejbližších dnech či hodinách provést kontrarevoluční převrat“. Následovala tříhodinová schůzka A. Dubčeka a V. Biĺaka rovněž v Bratislavě.
Bylo oznámeno, že Československo navštíví 23. 8. generální tajemník OSN U Thant a při té příležitosti mu bude udělen čestný doktorát Univerzity Karlovy.
Ve Washingtonu je sděleno, že 21. 8. má dojít ke schůzce prezidenta L.B. Johnsona s předsedou Rady ministrů SSSR A. N. Kosyginem.
V okolí čs. hranic přerušily soustředěné jednotky armád zemí Varšavské smlouvy a stáhly se z měst a vesnic do prostoru rádiové vysílání do vyčkávacích prostorů co nejblíže k hranicím.
Jednotka bulharské armády o síle 2164 mužů, určená k invaznímu nasazení v Československu, byla letecky přepravena z jihobulharského města Charmauli do polního tábora u vesnice Cinava ve Lvovské oblasti na Západní Ukrajině.
V prostoru Středního vojenského okruhu ve východních Čechách se konalo spojovací cvičení jednotek čs. armády.
1969 – Na mnoha místech republiky (zejména v Praze, Brně a v Liberci) došlo k živelným pouličním demonstracím jako výrazu nesouhlasu občanské veřejnosti s okupací; k jejich potlačení byly nasazeny armádní složky, Bezpečnost a Lidové milice. Srpnové nepokoje představovaly největší otevřeně vedený boj v Československu proti totalitní moci a jejím ozbrojeným silám a ukončily legální aktivizaci občanské společnosti, konec všem pokusům o jakoukoliv demokratizaci společenských vztahů, politického systému i hospodářství. Definitivně skončilo období koketování s reformami a začala éra normalizace.
Příslušníci Veřejné bezpečnosti zahájili kontroly vozidel, zjišťování obsahu vezeného nákladu a pohyb podezřelých osob.
Vojenské jednotky vyčleněné pro nasazení proti demonstrantům byly uvedeny do bojové pohotovosti, která byla ukončena až 23. 8.
V Českých Budějovicích se sešlo více než 300 pozvaných občanů (podle seznamu čtenářů a dopisovatelů časopisu Tribuna), k nimž promluvili M. Moc, šéfredaktor Rudého práva, J. Zelenka, ústřední ředitel Čs. televize a J. Fojtík, nový rektor Vysoké školy politické.
Odborové orgány vyzvaly členy, aby nepřipustili zneužití odborového hnutí k protisocialistickým cílům.
ČTK vydala zprávu o dovozu letáků ze Západu do Československa.
1990 – Na koncert britské rockové skupiny Rolling Stones zavítalo na velkém stadionu na Strahově sto padesát tisíc lidí. "Předskokana" dělal Vladimír Mišík. Šlo o první akci svého druhu v postkomunistické Evropě. Sice trochu pršelo, ale nálada byla výborná. Byl jsem tam a bylo to skvělé.
1992 – Skončilo druhé kolo kuponové privatizace; v 1. a 2. kole zájemci koupili 56 % z nabízených 210 milionů akcií.
1998 – Zemřel Otto Wichterle, český chemik, vynálezce kontaktních čoček (* 27. října 1913)
2006 – Zemřel Jan Špáta, kameraman a režisér (* 25. října 1932)
Svátky:
Svátek má Helena.
Dnes se shodují jak občanský, tak i církevní kalendář na tom, že má svátek Helena. Svým původem se jedná o jméno řecké a v překladu znamená "pochodeň z hořícího rákosí". Symbolicky bychom snad mohli říci, že Helenky vzplanou při každé příležitosti jako sláma. Abychom jim však tolik nekřivdili, lze jejich jméno přeložit i jako "světlo v temnotách", a to je již ze zcela jiného soudku.
Toto jméno nosily dvě významné ženy. Starší z obou dam byla dcerou samotného Dia a Lédy a stala se manželkou spartského krále Meneláa. Zákonitému manželu ji však unesl trójský princ Paris, který se vymlouval na to, že mu ji nabídla samotná bohyně Afrodíté, když mu slíbila nejkrásnější ženu světa. S tím však Meneláos nehodlal dlouze polemizovat. Velmi rychle se mu podařilo přesvědčit okolní panovníky, sestavili velké vojsko a okamžitě se vypravili směrem na Tróju. Slavní řečtí hrdinové zde však narazili na velmi dobře opevněné město a tuhý odpor. A tak se stalo, že zde neplánovaně pobyli drahně let. Nakonec se jim podařilo Tróju přece jenom dobýt, a tak si Meneláos mohl opět vzít svou Helenu zpět. Ačkoliv to tehdy již byla dáma poněkud letitá, její krása, jak to alespoň líčí Homér, byla stále oslnivá. Proto jí manžel vše odpustil a odvezl si ji zpět domů.
Druhou slavnou Helenou byla již zcela historická žena, ovšem té legendární se prý v kráse vyrovnala. Narodila se kolem roku 255 v Bíthýnii (Turecko) v rodině hostinského. Když dospěla, všiml si ztepilé dívky budoucí římský císař Constantius Chlorus a odvedl si ji do svého paláce. Jejich soužití bylo v roce 274 požehnáno synem, pozdějším vynikajícím císařem Konstantinem Velikým. Avšak Helenin druh se stal náhle římským spoluvladařem, a tak musela Helena zmizet. Vrátila se až po dlouhých letech, když se stal císařem její syn Konstantin. Není jisté, kdy se Helena stala křesťankou, ale při svém návratu jí zřejmě již byla. Po vyhlášení milánského ediktu, jímž byla v roce 313 dána křesťanům úplná svoboda vyznání, věnovala všechny své síly tomu, aby uvádění tohoto nařízení vešlo v život. Její syn ji velmi miloval a ctil. Dokonce jí roku 327 udělil titul císařovny, a tak smyl otcovu hanbu. V pokročilém věku vykonala Helena dlouhou pouť do Palestiny, kde pomáhala potřebným a zakládala mnohé kostely. Její jméno je spojováno především s nálezem Kristova kříže poblíž vrchu Kalvárie. Ve starší literatuře se však o tomto nálezu ve spojení s jejím jménem vůbec nehovoří. Tato událost tedy spíše patří do říše legend, které se kolem ní postupem času navršily. Helena zemřela sedm let před svým synem. Stalo se tak 18. srpna roku 330 v Níkomédii (dnes Izmit, Turecko).
Ve východní církvi se slaví Helenina památka společně s jejím synem Konstantinem 21. května. Helena se stala velmi uctívanou světicí a je patronkou Frankfurtu, Pesary, Ascoli, biskupství trevírského, bamberského a basilejského. Vedle toho také ochraňuje barvíře, vlásenkáře, hledače pokladů a veškeré doly.
Prameny:
Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze
