Vzpomínáček - 18. května

Napíšu-li, že Paroubek nebo Nečas ho mají malýho, přečte si to 10 000 lidí. Já vám ale přináším fakta - všehochuť mnou vybraných událostí které se pojí k datu 18. května. Události tohoto dne jsou opět zajímavé. Jaké? Čtěte dál...

Svátek mají Nataša, Jan (I.) a Venant (z Camerina).

Dnes má v občanském kalendáři svůj svátek Nataša. Toto jméno je ruskou domáckou formou Natálie. Původně dostávaly toto jméno dívky, které se narodily o Vánocích (Christi natalia). Základem je latinské slovo natalis, jež znamená "rodný". Později jméno zevšeobecnělo a bylo zcela lhostejno, kdy se děvče narodilo. Jméno je to velmi půvabné a k jeho oblibě bezesporu přispěl svou překrásnou písní i francouzský šansoniér, skladatel a herec Gilbert Bécaud.

Křesťanský kalendář si dnes připomíná dalšího z mnoha Janů, prý je jich v kalendáři okolo sto třiceti. Dnešním oslavencem je papež a mučedník Jan I. Celkem 23 papežů nosilo toto jméno. Poslední Jan na papežském stolci, v pořadí již dvacátý třetí, zemřel 3. června 1963. O prvním Janovi víme, že vstoupil na papežský stolec v roce 523. Pocházel z Toskánska a údaje z jeho života před papežskou volbou nejsou známy. Po nastoupení pontifikátu cestoval do Kónstantínopole (dnešní Ístanbul, Turecko). Tuto misi mu nařídil v Itálii panující ostrogótský král Theodorich, aby se Jan zasadil u byzantského panovníka Iustina I. o zastavení protiariánských^*) nařízení. Pro papežství to bylo jedno z největších pokoření, jakého se mu dostalo, neboť ariánství^*) bylo chápáno jako nebezpečné kacířství. Jana sice přivítali v Kónstantínopoli se všemi poctami, ale to bylo vše - jinak nedosáhl ničeho. Theodoricha to velmi rozzuřilo, po návratu nechal Jana zatknout a uvěznit v Ravenně. V žaláři se papežovi dostalo mnohých příkoří a po několika dnech pobytu zemřel. Brzy jej však začali uctívat jako mučedníka a byl pohřben v chrámu sv. Petra v Římě.

Dříve měl v českém kalendáři svátek Venant z Camerina. O jeho životě toho nelze mnoho říci. Pravděpodobně jde o mučedníka, jehož ostatky byly přeneseny papežem Janem IV. (papežem v letech 640-43) do Říma. Úcta k němu se velmi rychle šířila po celé Itálii a zvláštní obliby dosáhla v městečku Camerino. Dodnes je zde farní kostel, který je mu zasvěcen. Dokonce se tvrdí, že jeho svatyně zde byla již v 5. století.

Antický svět si dnešního dne připomínal zasvěcení Apollónovi, bohu hudby, poezie, proroctví a slunečního světla.

Události:

1575 – Představitelé stavovské opozice předložili císaři Maxmiliánovi Českou konfesi a vyzvali ho, aby ji uzákonil.

1624 – Nekatoličtí duchovní vypovězeni císařským patentem z Čech; 12. října t. r. i z Moravy. Provedením tohoto dekretu byli pověřeni kníže Lichtenštejn a arcibiskup Arnošt Albrecht Harrach.

1842 – Na mimořádném valném shromáždění v Praze byly přijaty nové stanovy Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách (císařem schválené 23. září 1843); ty umožňovaly od 1. ledna 1844 změnit dosavadní aristokratický ráz Jednoty a "otevřít" se příslušníkům české inteligence i českým a německým podnikatelským kruhům. Postupně se ve vedení Jednoty prosazovala česká liberální inteligence (A. P. Trojan, F. L. Rieger, J. Perner, F. A. Brauner, K. Havlíček Borovský), zejména v její 3. sekci (pro průmyslovou osvětu). Jednota se tak stávala střediskem českého veřejného života v předbřeznové době.

1848 – Po veřejném protestu F. A. Braunera byly odloženy volby do českého zemského sněmu až na polovinu června 1848.

1879 – Shromáždění 63 českých poslanců odmítlo sice vstup do říšské rady (před blížícími se volbami 28. a 30. června), avšak naznačilo (za určitých okolností) možný vstup do říšského sboru. V samostatných volbách bylo zvoleno 54 českých liberálních poslanců, kteří utvořili samostatný Český klub.

1889 – Založena Poldina huť jako druhý nejvýznamnější železářský podnik na Kladensku; zpočátku soukromý podnik byl v roce 1890 přeměněn na akciovou společnost.

1891 – Byla otevřena budova Národního muzea. Národní muzeum bylo ale založeno už dříve, 15. dubna 1818 jako Vlastenecké muzeum.

1899 – V Praze založen J. Guthem-Jarkovským Český výbor pro hry olympijské. První čeští olympionici závodili na II. olympiádě v Paříží (1900, F. Janda-Suk tu získal výkonem 35,25 m druhé místo v hodu diskem). Do I. světové války pak postupně vznikaly jednotlivé samostatné sportovní svazy velocipedistů (1884), veslařů (1884), turistů (1888), jachtingu (1895), atletů (1897), fotbalistů (1901), tenistů (1906), lyžařů (1907), hokejistů (1908), těžké atletiky (1911), šermířů (1914).

1911 – Zemřel Gustav Mahler - Rakouský skladatel vážné hudby, rodák z Čech.

1920 – Narodil se Jan Pavel II., papež římskokatolické církve, původem Polák vlastním jménem Karol Józef Wojtyła (†2.2.2005)

1923 – Zahájeno pravidelné vysílání Československého rozhlasu v Praze; 1. března 1925 začala vysílat brněnská stanice, 1. srpna 1926 bratislavská stanice, 17. dubna stanice Košice a od 1. července 1929 stanice Ostrava.

1938 – U československých hranic docházelo k soustřeďování německých jednotek.

1950 – Národní shromáždění přijalo vysokoškolský zákon omezující akademické svobody.

1968 – Celostátního shromáždění Klubu angažovaných nestraníků (KAN) se zúčastnilo více než 3000 občanů. - Přípravný výbor Čs. sociální demokracie (Zdeněk Bechyně, František Čoupek, Přemysl Janýr, Josef Munzar a Josef Veverka) předal parlamentu prohlášení o obnově této strany. Stanovisko J. Smrkovského však bylo negativní. ~ L. Mňačko se vrátil do své vlasti.

1969 – Na čs. území. se konalo až do 26. 5. spojenecké vícestupňové velitelsko – štábní cvičení čs. a sovětských vojsk pod názvem „Merkur“, které řídil náměstek ministra národní obrany A. Mucha.

1981 – Zemřel William Saroyan, americký spisovatel arménského původu (* 31. srpna 1908)

1992 – Začalo první kolo kuponové privatizace, datum výdeje akcií bylo stanoveno na 24. května 1993.

2003 – Na Slovensku proběhlo referendum o vstupu země do EU. Pro vstup se vyslovilo přes 92% hlasujících. Do volebních místností však přišlo jen 52,15 % registrovaných voličů, což bylo jen těsně nad kvótou potřebnou pro potvrzení platnosti referenda.

^*)Ariánství či arianismus je christologická hereze, odchylné učení, jež popíralo božství Ježíše Krista. Název pochází ze jména alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336). Učení, že Ježíš Kristus je stvořená bytost, spolu s Duchem svatým podřízená Bohu Otci, dostalo v raném středověku politický význam: jako je Kristus (církve) a Duch svatý (vzdělanost) podřízen Otci, je také církev plně podřízena panovníkovi jakožto otci. V této podobě ariánství převládalo u germánských kmenů až do 7. století a jeho politická stránka znovu oživla v boji o investituru ve vrcholném středověku.