Vzpomínáček - 17. listopadu - Vlasta Chramostová a Danny DeVito

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 17. listopadu. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Zikmund svolal sněm do Krna, Maxmilián Habsburský dobyl Stoličný Bělehrad, Rudolf II. prohlášen za moravského markraběte, Suezský průplav otevřen pro dopravu, druhá bitva u Helgolandské zátoky, Fan Vavřincová, Vlasta Chramostová, nacistické razie ve studentských kolejích v Praze i Brně, Danny DeVito, odhalení „špionážní skupiny” na Mostecku, konec Akce B, teorie o zostřování třídního boje, ustavení Svazu protifašistických bojovníků, Československá akademie věd, Miroslava Němcová, Vladivoj Tomek, konflikt ve vedení odborů, Sophie Marceau, Kateřina Emmons, Laďka Kozderková, 17. listopad 1989, americký prezident poprvé v Praze, Děkujeme, odejděte, Arnold Schwarzenegger guvernérem Kalifornie..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

1421 – Do Brna (obsazeného uherským vojskem) svolal král Zikmund sněm, na němž (až na výjimky) se moravská husitská šlechta zřekla čtyř artikulů a přijala Zikmunda za krále. Současně zde byl uzavřen protihusitský landfrýd. Morava se jako celek zřekla husitství (koncem roku byla okupována uherským a rakouským vojskem).

1490 – Maxmilián Habsburský dobyl Stoličný Bělehrad a král Vladislav byl donucen se vzdát vlády v rakouských zemích.

1576 – Zemský hejtman Zdeněk Lev z Rožmitálu svolal do Brna zasedání moravského zemského sněmu, na němž byl Rudolf II. prohlášen za moravského markraběte.

1620 – "Správcem" Čech (místodržícím) byl jmenován Karel z Lichtenštejna (do té doby vládl v Čechách Maxmilián Bavorský).

1805 – První předvoj francouzského vojska překročil moravské hranice u Mikulova, jiný u Znojma. O dva dny později dorazili Francouzi do Brna.

1869 – Suezský průplav, spojující Středozemní moře s Rudým, byl otevřen pro dopravu.

1879 – Předsednictvo Českého klubu na říšské radě (F. L. Rieger, J. Lobkovic, F. Šrom) odevzdalo císaři čtyři memoranda požadující zrovnoprávnění češtiny v úřadech, u soudů, na středních školách, živnostenských vzdělávacích ústavech a na pražské univerzitě.

1917 – Druhá bitva u Helgolandské zátoky skončila vítězstvím Německa nad Royal Navy.

Narodila se Fan Vavřincová, česká spisovatelka

1926 – Narodila se Vlasta Chramostová, česká herečka

Česká filmová a především divadelní herečka, jedna z nejvýznamějších, co se na naší scéně obevily. Také skvělá publicistka.

Své názory prosazovala tvrdě. Mnohým lidem se ale nezamlouvaly, a proto se stala velmi kontroverzní osobou. Jedni ji fandí, druzí odsuzují.

Byla dvakrát nominována na Českého lva (Je třeba zabít Sekala, Kuře melancholik). Bývalý prezident Václav Havel ji udělil roku 1998 Řád T. G. Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.

V letech 1941 až 1945 studovala na Státní konzervatoři v Brně. Za komunistické éry ji bylo umožněno hrát v mnoha filmech a v Národním divadle, ale po podepsání Charty 77 jí bylo hraní znemožněno, a tak hrála doma ve svém bytě pro přátele.

Po osvobození byla u zrodu brněnského Svodobného divadla, poté působila v Městském divadle v Olomouci. Následovali 4 sezony ve Státním divadle v Brně.

Na dalších dvacet let spojila svůj umělecký život s pražským Divadlem na Vinohradech. Dostala zde řadu velkých rolí, např. byla Marii Stuartovnou, Annou Kareninou, Roxanou atd.

Sama herečka o sobě říká:
„Prožila jsem tři životy. První byl herecký, druhý disidentský a třetí byl životem návratů. Herecký trval od 15 do 44, disidentský dalších 20 roků. Teď žiji návraty.“

1939 – V noci ze 16. na 17. listopad nařídili nacisté razie ve studentských kolejích v Praze i Brně; došlo k zatýkání a 9 studentských funkcionářů bylo v Praze v ruzyňských kasárnách bez soudu popraveno (Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert), dalších 1050-1070 studentů bylo deportováno do koncentračních táborů. Z Hitlerova příkazu byly uzavřeny české vysoké školy (údajně na 3 roky). 17. listopad se stal symbolem boje proti totalitnímu režimu mladé generace.

V Paříži se oficiálně ustavil Československý národní výbor, dočasný ústřední orgán odboje (do 22. července 1940); již měsíc předtím (17. října) se na něm dohodli vedoucí činitelé emigrace (E. Beneš, J. Šrámek, Š. Osuský, S. Ingr, R. Viest, H. Ripka, E. Outrata). Francouzská vláda tento orgán uznala 17. listopadu, britské uznání následovalo 20. prosince t. r. Současně byl 17. listopadu vydán mobilizační rozkaz vztahující se na všechny bojeschopné občany v zahraničí.

1944 – Narodil se Danny DeVito, americký herec

Danny DeVito (* 17. listopadu 1944, Neptune, New Jersey, USA) je americký herec a na Oscara nominovaný filmový producent známý pro svou malou postavu (152 cm).

Narodil se jako Daniel Michael DeVito v malém americkém státě New Jersey. Jeho rodiče jsou italsko-američtí katolíci. Vystudoval vysokou školu v Asbury Parku.

S celovečerným filmem začal koncem 60. let. V roce 1975 ztělesnil jedného z pacientů v dramatu Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem.

Stejnou roli ztělesnil už v divadelní hře, podle které oscarový film vznikl. Mezinárodního věhlasu dosáhl po boku Michaela Douglase a Kathleen Turner v romantických dobrodružných filmech Honba za diamantem a Honba za Klenotem Nilu, a také díky černé komedii Válka Roseových, kterou i režíroval.

DeVito se stal slavným ve Spojených státech díky věrnému portrétu své televizní postavy „Louie De Palmy“ v populární ABC / NBC televizní sérii - Taxi (1978 – 1983). Několik epizod také režíroval. Protože však tento sitcom nebyl široce distribuovaný do zahraničí, ve většině ostatních zemí je známý primárně pro svou práci na celovečerních filmech.

Mezi mnoha oceněními, která DeVito získal, jsou mimo jiné nominace na Oscara za produkci snímku Stevena Soderbergha Erin Brockovich, šest nominací na Zlatý glóbus za herecké výkony včetně Zlatého glóbu za roli v jedné z nejúspěšnějších amerických TV komedií Taxi. Byl pětkrát nominován na cenu Emmy za herecký výkon. Tuto cenu získal za úlohu v seriálu Taxi. DeVitem režírované drama Hoffa s Jackem Nicholsonem v titulní roli bylo nominováno na Zlatého medvěda na MFF v Berlíně.

Danny DeVito se stal v roce 1992 vůdčí osobností v produkční společnosti Jersey Films, která se zasloužila o mezinárodní věhlas a ocenění takových filmů jako Pulp Fiction: Historky z podsvětí, Muž na Měsíci Miloše Formana, Garden State, Chyťte ho!, Zakázané ovoce a mnoha dalších.

Spolu s režisérem Jakem Paltrowem uvedl Danny DeVito na MFF Karlovy Vary 2007, kde také převzal Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světovému filmu, komedii Hezké sny, soutěžní snímek, ve kterém vynikajícím způsobem ztvárnil postavu podivínského odborníka na lucidní snění.

Od roku 1981 je ženatý s herečkou Rheou Perlmanovou, známou z legendárneho amerického sitcomu Na zdraví!.

1947 – Na schůzi Národní fronty oznámil komunistický ministr vnitra V. Nosek odhalení "špionážní skupiny" na Mostecku; šlo o provokaci, o přípravu politického procesu namířeného proti národním socialistům (proti P. Zenklovi, V. Krajinovi a P. Drtinovi). Ministr spravedlnosti Drtina předložil ve vládě 27. prosince důkazy o vykonstruovaném obvinění.

Skončila Akce B na zneškodnění ukrajinských banderovců na Slovensku.

1948 – ÚV KSČ přijal (v referátu K. Gottwalda) v duchu prosazované teorie o zostřování třídního boje řadu ostrých administrativních opatření proti opozičním silám s cílem jejich zatlačování a omezování.

1951 – Došlo k ustavení Svazu protifašistických bojovníků, jednotné a celostátní organizace sdružující účastníky (ne všechny) domácího a zahraničního odboje.

1952 – V Národním divadle v Praze byla slavnostně zahájena činnost Československé akademie věd.

Narodila se Miroslava Němcová, česká politička

1960 – Zemřel Vladivoj Tomek, poslední popravený český antikomunista (* 9. června 1933)

Vladivoj Tomek (9. červen 1933 Praha – 17. listopad 1960 Praha, Pankrácká věznice) byl skaut, odpůrce československého komunistického režimu odsouzený za trestné činy velezrada, vražda, padělání a pozměňování platidel. Jedná se o poslední osobu popravenou československou komunistickou justicí z politických důvodů.

Již jako mladistvý vystupoval proti komunistickému režimu (například karikatury politických prominentů). Později se třemi společníky přepadl čtyři vojáky, z nichž jednoho usmrtili a druhého těžce zranil. Se skupinou svých přívrženců se Tomek dále ozbrojoval, připravoval násilné útoky na různé důležité objekty, stavby a shromáždění.

Zatčen byl dne 18. 12. 1959. Členové odbojové skupiny byli obžalováni z velezrady, vraždy, padělání a pozměňování platidel. On sám projevil ochotu učinit doznání, které bylo poprvé v dějinách československé kriminalistiky zaznamenáno pomocí magnetofonu.

Řádný soud na základě zajištěných důkazů se v podstatě ztotožnil s názory obžaloby. Členům Tomkovy skupiny - kromě něj samotného - vyměřil tresty odnětí svobody od 2,5 do 25 let nepodmíněně, propadnutí veškerého jmění, ztrátu vojenských hodností a čestných práv na dobu 3 let po odpykání trestu.

V jeho případě soud přihlédl k míře jeho iniciativy a závěrům posudku, který jej charakterizoval - mimo jiné - jako jedince, jehož ponecháním v lidské společnosti by dále byly ohrožovány lidově demokratický společenský řád a životy lidí a jehož náprava není možná. Tomek byl odsouzen podle §78 odstavce 3 a 5, §216, §139 odstavce 1 Trestního zákona s přihlédnutím §22/1 k trestu smrti, prezident republiky mu neudělil milost a poprava byla vykonána 17. 11. 1960 (výkon trestu byl nařízen na 11:50; v tomto případě nebylo dodrženo nařízení popravovat za úsvitu).

O popravě nebyla vydána tisková zpráva; věc byla široké veřejnosti prakticky neznámá až do Sametové revoluce. Dodnes nebyly okolnosti případu dostatečně vědecky studovány.

V roce 2001 byla v Praze Tomkovi odhalena pamětní deska.

1965 – Na plenární schůzi ÚRO vyvrcholil konflikt ve vedení odborů v otázce úlohy odborových organizací a závodních rad v souvislosti s ekonomickou reformou; spor se vyhrotil mezi předsedou odborů F. Zupkou a předsedy několika odborových svazů s komunistickým vedením. Předseda Zupka rezignoval, neposlušné předsedy postupně oddělení ÚV KSČ odstavilo a do čela odborů byl postaven M. Pastyřík.

1966 – Narodila se Sophie Marceau, francouzská herečka a režisérka

1968 – Výsledky zasedání ÚV KSČ vyvolaly v celé veřejnosti reakce nejrůznějšího druhu, zejména většinou velmi rozporuplné, jak se o tom rozepsaly téměř všechny tehdejší sdělovací prostředky. Nejvýrazněji se projevili mladí lidé na vysokých školách, kde se konala shromáždění nejen k výročí 17. listopadu, ale i k výsledkům jednání komunistů. Na několika z nich se účastnili svými projevy také členové ÚV KSČ. Nakonec pražští vysokoškoláci i se svými profesory se rozhodli pro třídenní okupační stávku, při které zkoncipovali dopis studentům a rolníkům v celé zemi. K jejich stávce se zakrátko připojili také studenti z Liberce, Brna, Bratislavy a dalších vysokoškolských center.

1969 – Předsednictvo ÚV KSČ přijalo usnesení o postupu řešení členství komunistů, kteří byli ilegálně za hranicemi ČSSR.

Novým rektorem Vysoké školy politické byl jmenován V. Kvěš. S bývalým rektorem M. Hüblem byl ukončen pracovní poměr.

Byl schválen návrh na opatření zesilující vliv státu na řízení kulturních fondů, které dosud „zneužívaly tvůrčí svazy k financování činnosti proti straně a socialistickému státu“.

V Helsinkách bylo zahájeno jednání mezi USA a SSSR o omezení strategických zbraní.

1983 – Narodila se Kateřina Emmons roz. Kůrková, česká sportovní střelkyně

1986 – Zemřela Laďka Kozderková, česká muzikálová zpěvačka (* 26. června 1949)

1989 – V Praze na Albertově začala v 16 hodin řádně ohlášená a povolená studentská manifestace k uctění památky J. Opletala za účasti asi 15 tisíc vysokoškoláků. Nato následoval pietní akt na Vyšehradě. Část davu postupovala do středu města podél Vltavy k Národní třídě, kde došlo k brutálnímu zásahu příslušníků VB a pohotovostního pluku SNB. Ten vyvolal všeobecné rozhořčení veřejnosti a bezprostřední protestní akce, které přerostly ve státní převrat, jenž byl pro svůj mírný průběh i provázenou euforii nazýván "sametovou" nebo "něžnou" revolucí.

Pátek 17. listopadu 1989 podrobně

dopoledne

- Ministr vnitra Kincl konzultuje s M. Štěpánem a M. Jakešem rozsah opatření. Je dohodnuto nezakročovat proti demonstrantům, ale přehradit cestu do středu města nebo na Hrad.

- Porada Kincla, Lorence, Nezvala a Sedláka. Rozkazem č. 16/89 je vyhlášena Mimořádná bezpečnostní akce na celém uzemí republiky. Cílem je zabezpečit klidnou demonstraci, zabránit příchodu demonstrantů na Václavské náměstí, žádný zákrok.

- Porada na správě SNB Praha za přítomnosti Bytčánka, velitele pohotovostního pluku VB a dalších důstojníků s cílem projednat realizaci opatření z rozkazu č. 27.

- Porada se stejným cílem u pohotovostního pluku.

- Instruktáž Školního pohotovostního oddílu. (ŠPO)

odpoledne

- instruktáž Oddílu zvláštního určení a záloh 1 až 4.

- V 15.00 hod. nastupují jednotky do určených prostorů:

Školní pohotovostní oddíl: Karlovo náměstí

1. prapor pohot. pluku: Olšanská ulice

2. prapor pohot. pluku: Bartolomějská ulice

3. prapor pohot. pluku:

1. a 2. rota: Nábřeží Bedřicha Engelse

3. rota: Karlovo náměstí

- Bytčánek hlásí Kinclovi, že k narušení klidu a pořádku zatím nedošlo.

- Kincl informuje o situaci Jakeše a hlásí mu, že odjíždí do Ostravy.

- Jakeš odjíždí na Orlík (rekreační zařízení KSČ).

večer

- Václavu Bendovi se ve večerních hodinách podařilo zachytit a odposlouchat radiové spojení StB. Z odposlechu byly patrné rozpaky policie nad mohutností průvodu. Stále byla hlášena poloha čela a konce průvodu. Mezi 19. a 20. hodinou, když se čelo průvodu ocitlo na Národní třídě, dostávaly hlídky pokyn "vygumovat se", protože "přicházejí kamarádi", tj. Bílé helmy. Při předchozích manifestacích tento pokyn vydán nebyl, což může ukazovat na připravenost zákroku. Pokyny vydávala mobilní stanice Katan.

- Večer, po zásahu policejních jednotek na Národní třídě, se setkal student DAMU, P. Lagner s děkanem DAMU, Duškem. V jejich rozmluvě již padla myšlenka studentské stávky. P. Lagner odešel do Divadla na zábradlí, kde myšlenka stávky získala velký souhlas, pak do Realistického divadla, kde bylo rozhodnuto svolat na 18.11. schůzku divadelníků.

21.00

- J. Vodňanská telefonovala do Paříže I. Tigridové a poskytla svědectví o průběhu demonstrace Svobodné Evropě.

23.00

- V Divadle Na zábradlí se sešli herci (Hanzlík, Lábus, Krobot, I. Rajmont se studenty. Zde se již objevila zpráva o možných mrtvých. Zmíněna byla myšlenka studentské stávky.

1990 – Do Prahy zavítal (poprvé v historii) americký prezident v osobě G. Bushe.

1992 – ČNR a NR SR schválily usnesení k zákonu Federálního shromáždění o zániku ČSFR.

1999 – Skupina bývalých studentských vůdců vydala výzvu Děkujeme, odejděte!.

2003 – Arnold Schwarzenegger se stal guvernérem Kalifornie.

Svátky:

Svátek mají Mahulena, Alžběta (Uherská) a Řehoř.

Jméno Mahulena, které dnes najdeme v občanském kalendáři, je českého původu a snad vzniklo uměle. Nejznámější nositelka tohoto jména byla bezpochyby ta, kterou známe ze Zeyerova dramatu Radúz a Mahulena.

V církevním kalendáři dnes nacházíme Alžbětu. Alžbět je v kalendáři velice mnoho, dnes si připomínámeAlžbětu Uherskou, která má v římském kalendáři svátek 31. října. 19. listopadu ještě vzpomeneme Alžběty Durynské.

Alžběta Uherská má úzký vztah k našim národním dějinám. Byla dcerou krále Ondřeje III. Uherského a narodila se kolem roku 1293. Již jako dítě byla zasnoubena s pozdějším českým králem Václavem III. Příliš se jí asi do tohoto sňatku nechtělo, neboť v 16 letech raději vstoupila v Tössu ve Švýcarsku k dominikánkám. Žila zde 25 let. Nebyl to však život vůbec jednoduchý, Alžběta byla velice nemocná a vedle tělesného strádání trpěla i duševně. Nikdy prý si ale nepostěžovala a svůj osud trpělivě snášela. Zemřela 31. října roku 1336 v Tössu, její ostatky odpočívají v nádherném sarkofágu.

Dnes bychom nalezli v kalendáři také Řehoře, a to hned dva. První se jmenoval Řehoř z Tours a patří k nejvzdělanějším z křesťanských světců. Narodil se 30. listopadu roku 538 nebo o rok později v Clermont-Ferrandu (Francie) v rodině římského senátora. V roce 573 se stal biskupem v Tours, které bylo tehdejším největším náboženským střediskem Galie. Byl zde nástupcem slavného Martina z Tours, kterého velice obdivoval a nechal nad jeho hrobem postavit novou baziliku. Napsal mnoho velmi poučných spisů o křesťanském a církevním životě v 6. století, sepsal také slavnou Historia Francorum, která má deset knih a byla vlastně prvním mezinárodním dějepisem. Řehoř zemřel 17. listopadu roku 594 v Tours.

Druhý Řehoř byl nazýván Divotvůrce (Thaumaturrgos) a stejně jako jeho výše zmíněný jmenovec napsal mnoho cenných děl. Narodil se kolem roku 213 pohanským rodičům. Spolu s bratrem dosáhli vynikajícího vzdělání a v roce 233 odešli do Caesareje v Palestině. Zde se oba setkali s významným křesťanským misionářem a mystikem Órigenem. Oba bratři se brzy přihlásili ke křesťanství a nechali se od něho pokřtít. Řehoř brzy nato odešel a stal se křesťanským misionářem také. Někdy po roce 238 se bez ohledu na své mládí ujal biskupského úřadu v Neocaesareji a během následujících třiceti let prý přivedl celé město ke křesťanské víře.

Přívlastku Divotvůrce se mu dostalo díky zázrakům popisovaným v jeho životopisech, které však byly sepsány až sto let po jeho smrti. Tvrdí se v nich například, že byl první známou osobou, jíž se zjevila Panna Maria spolu se sv. Janem Evangelistou a vnukli mu prý doktrínu o Nejsvětější Trojici. Řehoř zemřel kolem roku 270 v Neocaesareji (dnes Niksar) u Černého moře.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze