Tímto přiznáním jsem se rozhodla otevřít tabuizované téma. Přimět lidi, kteří se ocitli ve stejné situaci, aby se neskrývali. Nejsem žádná feťačka ani prostitutka. Nakazil mě můj první přítel. Se svou nemocí se snažím už nějakou dobu vyrovnat. Vím, že je to klišé, ale i přes milion prášků denně, které musím sníst, se snažím užívat si život…
Zaujal vás titulek? Soucítili jste? Pak jste naletěli jako spousta dalších na jistém serveru, kde takový článek publikovala dívka píšící pod jménem Katka. Článek o této manipulátore jsem si přečetla už před nějakou dobou, ale znovu mi přišel na mysl až dnes. A víte proč? Včera jsem si chvíli povídala na ICQ s autorem jednoho z nejčtenějších článků. To, jak se snaží podpořit své spolubojovníky je chvályhodné. Jak už jsem psala ve svém minulém zamyšleníčku, pocit že jste s někým „na jedné lodi“ dokáže povzbudit jako máloco. Když člověk ví, že se dočká pochopení a podpory, hned má víc síly do života. Proto ještě jednou: Stando, jen tak dál! Ty lidem energii dodáváš. Ale co lidé jako ta holka, která si svou diagnózu vymyslela?
Ta zjistila, jak to zařídit, aby se o ní lidé zajímali. Poté už nebylo cesty zpět a vžila se do role dívky nakažené smrtelným virem. Zalíbil se jí soucit. Náramně si libovala v tom, že se jí někdo věnuje. Jen zapomněla na to, že by si měla radši užívat svého zdraví. Nebo se léčit na úplně jinou nemoc (to v případě, že má takzvaný syndrom barona Prášila…) Tato nemoc mívá kořeny v dětství. Některý blízký takové osoby tehdy trpěl (případně stále trpí) nějakým těžkým onemocněním a ostatní se o něj starali (starají). Z toho důvodu dostane onen „zanedbávaný“ člověk nápad. Co takhle získat pozornost na svou stranu tím, že si také vymyslím nějakou nemoc? A Munchausen je na světě… Takto postižený člověk si vymýšlí stále další choroby, případně se zraňuje. Poté už není jiná možnost než umístit takovou osobu na psychiatrii. Než se však najde někdo, kdo vysloví podezření na tento syndrom, stačí takto postižený člověk napáchat nejen materiální, ale hlavně psychické škody.
Mimochodem, jsem celkem zvědavá, co nadpis a úvod udělají s karmou a četností tohoto článku. Pokud budou tato čísla nápadně převyšovat ostatní mé články, pak se to, o čem jsem psala, beze zbytku potvrdilo. Většina lidí v sobě má alespoň trošku soucitu nebo se jen chtějí dovědět se něco skandálního, šokujícího, odvážného (viz. bulvární deníky…) a proto kliknou na článek s podobným nadpisem. Co se týká bulváru, pak si někteří uvědomí přehnanost nebo nepravdivost daných tvrzení, ale v reálu? To se člověk nechá podvést daleko snadněji. Ne nadarmo drží socha jménem Pomluva v lapidáriu na Kuksu oheň v ruce. Pomluva a lež se totiž šíří stejně rychle, ne-li rychleji, než oheň…
