Tato poučka, samozřejmě neznamená, že je nutné pít víno a za společníka a spolustolovníka, mít sysla. Taková kombinace sice není přímo zakázaná, ale jeví se i dosti nepraktická. Při představě, jak si nalévám své oblíbené vínko...
a sysel na mne kouká z poza stolu a jeho nedočkavá očička kontrolují, jestli jsem nenalil náhodou sobě víc, než jemu. Pak to hodí do sebe a už je celý vysmátý. Možná totiž nevzal v úvahu naši rozdílnou velikost a možná taky tolik nesnese.
Vrátím se k tématu. Nejedná se o to pít víno se syslem, ale s obrázkem sysla. Opět mi ale myšlenky odlétají do světa fantazie. Napadá mne, jak alkoholik samotář zajásá, že už nebude pít sám. Postaví si na stůl obrázek sysla a hned mu bude lépe. Jak mu to prospěje, nemám ponětí, ale možná bude lepší opět se vrátit k tématu. Takže vážně. Tedy pokud to vážně myslí ministerstvo životního prostředí? Jedná se o známku „Sysli na vinici,“ kterou obdrží vinaři, jež se chovají šetrně k životnímu prostředí, např. nehnojí chemicky, což se zřejmě projeví tím, že se jim na vinici nastěhují kolony syslů. Nebo stačí jeden sysel samotář? Možná se v budoucnu budou takto oceňovat i zahrádkáři, kterým se na jejich pozemek nastěhuje krtek i s rodinou, což naopak zahrádkář asi moc neocení.
Stejně tak nevím, neb nejsem vinařem, na zahrádce mám jen jednu rostlinu vinné révy, což ze mne vinaře rozhodně nedělá, jestli vinaři sami, skutečně ocení výskyt syslů na svých vinicích. Možná zpočátku ano. Na viněty si budou moci dát obrázek se syslem, což zvýší prestiž jejich vína, možná i cenu a prodej. Ale co když se tam syslům opravdu zalíbí a pozvou si další příbuzné a známé. Milý vinař po čase po vinici už ani neprojde, aby nezašlápl sysla. Bude i potom spokojen? Možná pak přijde fáze žádání náhrad od státu za škody způsobené chráněnými druhy zvířat. Tak jako to chodí se všemi chráněnými zvířaty. Nejprve jásání, jak se po staletích vrátili do naší přírody a pak žádání náhrad škod a nakonec úvahy o škodlivosti tohoto druhu na naše hospodářství.
No a, nebo naopak. Jak jsem se dočetl, tak pokud se vinař nebude chovat stále šetrně k přírodě a sysli se mu z vinice odstěhují, může o známku zase přijít. Zřejmě bude každý rok chodit na tyto vinice komise a šťourat klacíkem do všech děr, jestli náhodou nevyšťourají sysla. Pokud ne, tak známku vinaři odeberou.
Tedy, milí vinaři, chovejte se k přírodě i k syslům správně. Nezapomeňte ráno svého sysla pozdravit. Občas dejte syslům něco na přilepšení, aby vás neopustili a úřad, případně komise, vám neodebere ocenění. No a, když uvidíte, jak sysel vynáší svůj malý nábyteček na vozík a balí si uzlíček, vězte, že je na odchodu. Máte poslední příležitost. Snažte se s ním promluvit. Zeptejte se, kde jste udělali chybu? Co můžete udělat pro jejich větší spokojenost? Prostě se o své sysly starejte s péčí řádného hospodáře. Jen to nepřežeňte, aby vás nakonec nesežrali. To vlastně platí vždy. Všeho s mírou.
