Stále hovoří o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. V kauze seznamu tajných lichnštejnských kont jim to ale kluci úředničtí vrátili a tok prorůstání obrátili
Stručně si to shrňme: Zaměstnanec banky zpronevěří data. Tajná služba je odkoupí a seznamy použije proti občanům své země.
Stranou ponechme otázku, zda je správné ukrývat před strýčkem Státem peníze. To bychom se dostali na tenký led diskuzí kolik, na co a jak.
Miroslav Kalusek prohlásil, že má s daty etický problém. Ani se mu nedivím. Ještě je ale tady problém čistě praktický.
Ta historka, tak je je prezentována, může totiž dostat pořádnou faleš.
Co když si to Němci nechali ukrást na zakázku?
Je to samozřejmě spekulace, ale pokud tato akce projde i u soudu, bude to pro policii v budoucnu sexy scénář.
Zákon jim sice ukládá pár věcí respektovat, s pomocí zločinců ale překonají jakékoliv limity.
Problém s povolením k domovní prohlídce?
Domluvíme se s Frantou, s tím jak na něj víme pár věcí, ať to tam omrkne.
Pokud tam něco bude, stačí když tam zapálí dýmovnici - hasiči pak mohou udělat překvapivý nález
Problém s povolením k odposlechu?
Máme přece tu plzeňskou partu - ti tuhle službu nabízejí na černém trhu. Fondy se najdou, jde přece o politického oponenta.
Citlivé dokumenty u notáře v trezoru?
Žádný problém...
A takhle by se dalo pokračovat.
Jistě, je to dost pesimistický scénář.
Přesto: Co když si to Němci nechali ukrást na zakázku?
Je lépe býti bdělým, když hrozí, že se ti „hodní" spojí s těmi „zlými" aby ovládli nás hloupé.
Před takovou mesaliancí totiž není kam utéct.
Není garantováno žádné právo.
Maximálně ještě tak držet hubu a krok.
Práci čest!
