Mezinárodní adopce v Evropě vs. umírající děti v Africe.

Taková menší úvaha na téma mezinárodní adopce, aneb jak se dá ještě na vzniklou situaci racionálně zareagovat.

Narazil jsem na článek, který mě nenechá klidným. Ač se považuju už za poměrně "odolného jedince" dobře vyškoleného všudypřítomnou a pozornost otupující reklamou. Aby ne, v tom článku jde o děti, o ty roztomilé a nejkrásnější tvory této planety. Však posuďte sami: https://www.novinky.cz/zahranicni/416430-temer-385-milionu-deti-na-svete-zije-v-extremni-chudobe.html . Ono to není nic nového, možná a správně namítnete, ale mě napadlo, že nejvíc smutné na tom je, že to platí i v době, kdy čím dál víc párů v Evropě není ze zdravotních důvodů schopno počít, odnosit a odrodit vlastního potomka. V době, kdy je obrovský migrační tlak právě z Afriky. Ovšem, pokud by jste čistě náhodou chtěli adoptovat právě v této době dítě, třeba africké, vysekat ho z toho marastu, opravdu podat pomocnou ruku o které se všude jen žvaní, máte smůlu. Nejspíš vám nabídnou naše cikáně. Ano cikáně, které se, řekněme si na rovinu, bude mít v této společnosti jako prase v žitě, tak, nebo tak. Trochu hloupé, že? Představte si, že tu máme ve 21. století systém, který absolutně není schopen pružně zareagovat a přizpůsobit se. V podstatě jen žere prachy.