Papírová pohádka

V zámku, postaveném z krabice od dortu, bydlela papírová princezna. Nebyla marnivá. Měla krepové šaty a korunku zdobily zlaté hvězdičky z narozeninové oslavy, co děti rozsypaly ...

Kouzelné zrcátko měla z alobalu a vůbec jí to nevadilo. Střapaté vlásky jí přinesla jedna holčička z papírnictví a docela jí slušely. Trošku je přistřihla, aby jí nepadaly tolik do očí. Kuk, náhle jakoby ožila! 

Posadila se do malého křesílka z voňavé krabičky od mýdla potažené sametovým papírem.

Večer se položila do postýlky, vystlané z barevných, papírových vloček. V noci se jí zdál sen. O papírovém nebi a svítících hvězdičkách. A že jich z narozenin zbylo...

Měsíc se posadil ke spící princezně a vyprávěl jí pohádku. A ona najednou nebyla jen tak ledajaká papírová princezna! 

Proměnila se v opravdovou dámu a její skutečné království zářilo do daleka. Přesto se její povaha nezměnila. Ve své duši byla dál papírovou dívkou. 

Žádná rozmařilost, ani pýcha. Pozvala všechny papírové postavičky z pohádky na zámek a žily šťastně až do konce snu, kdy Měsíc neslyšně odešel a ji probudily první sluneční paprsky...