Večer pod hvězdami

Kouzelný lampář pod hvězdami, tak sám v tom zvláštním večeru. Každý den rozsvěcuje nebe a s úctou posvěcuje tmu...

A možná sní o teplém čaji,

rosa ho studí na líci.

Každý den v tu samou dobu,

potkáváme se v ulicích.

A jen se zeptá,

jak mám svítit?

Stříbrně, nebo ve zlatě?

Dokáže kouzlit

jenom ve tmě.

A neboj, pravdo,

pozná tě.

Noc co noc

hvězdy měsíc hladí

a ladí s modrou

oblohou.

Jsou náhle blízko,

nebo ještě v dálce?

Proč vlastně dolů

nemohou?

Kouzelný lampář

pod hvězdami,

tak sám v tom

mlžném oparu.

Každý den rozsvěcuje nebe

a s úctou posvěcuje tmu...

(Obrázek Moderní zahrada)