Očkování. Pro mnohé naprosto normální záležitost, která k životu prostě patří. Nic příjemného to není, ale jistota je jistota. Lepší chorobě předejít jednou „včelkou“ než pak hýkat v nemocnici. Jsou ovšem lidé, kteří to vidí jinak.
Nebudu nejspíše jediný, který je naprosto v šoku z toho, že mnohé matky odmítají nechat své děti očkovat. Důvody? No jéje. Těch prý je. Asi největší (a nejméně pochopitelný) je prý ten, že očkování dětí způsobuje autismus. Jedna kachna a hned je z toho hotové šílenství.
Místo toho, aby si ony „chápavé“ matky oddechly, že na většinu nemocí máme vakcíny, tak raději preventivně bojkotují vše, co by jednou jejich ratolesti mohlo zachránit. Jedna velká sobecká anabáze. Trochu mi to připomíná antickou Spartu. Přežije jen ten nejsilnější a slabé články odpadnou sami.
Jak je možné, že není očkování státem povinné? Vládou sice neustále zní naděje, ale zatím se nic kloudného neděje, a jak tak koukám, asi dlouho nic čekat nemůžeme. Je to jako by se automaticky odepsalo pár lidských životů. Často během roku totiž čtu, jak zoufalé matky křičí po spravedlnosti, že doktoři zanedbali péči o jejich ratolest, ovšem v reálu jde jen o to, že mají pomyslnou vinu na hlavě, neb všemu šlo zabránit včasným očkováním.
Nebudu tady rozebírat, na jaké konkrétní očkování by se povinnost měla vztahovat, nejsem doktor, ale popravdě i jako laik vím, že očkování je nezbytné zlo. Možná, kdyby každá matka dostávala patřičný finanční obnos za každé očkování, tak by si to rozmyslela. Ale jak říkám, je to ve hvězdách. Už nyní jsou vakcíny z velké části placené pojišťovnami a i tak „skutek utek“.
Dámy, já vím, vy to asi vidíte jinak, ale věřte, že není nic lepšího než pocit toho, že máte zdravé dítě. Přeci jste ho nenosily devět měsíců pod srdcem jen tak. Nejsem rodič, ale to mi nebrání nad opovržením všech existencí, které kašlou na výchovu a zdraví potomstva.
Meningokok, černý kašel, žloutenka, obrna, tuberkulóza…Zlo číhá všude. Bránit se je na nás. Očkujte a v klidu spěte. Zdravotnická agitka jak vyšitá že? Ale vážně. Lepší je problémům předcházet než je pak komplikovaně řešit.
