Matka si spokojeně tlačí před sebou kočárek s dítětem a do toho mu vesele podkuřuje. Pohled, při kterém se mi „obrací kudla v kapse.“ Nevkusná scenérie dneška. A bude hůř.
Přesně to úplně miluji. Matka sobec. Vůbec ji nevadí fakt, že veze dítě a to nedobrovolně všechny ty dobroty čuchá. Opravdu radost pohledět. Devět měsíců ho nosí pod srdcem, aby ho pak cíleně pomalu, ale jasně „likvidovala.“
Jeden z mnoha případů. Takových nezodpovědných matek je u nás habaděj. Nezodpovědné muže zde vytahovat nebudu, to by byla kapitola sama o sobě. Já se zde rozčiluji nad ženami. Proč jsou jedny dobrosrdečné, a druhé takové hyeny? Jedny dělají pro děti všechno, co jim na očích uvidí a druhé div je nepošlou do lesa jako Jeníčka a Mařenku.
Nejsem psycholog ani sociolog, abych zde mohl kázat dobrým mravům. Jsem jen jeden z davu, kteří jsou podobným jednáním v šoku. Den co den, vidím v obchodě, ženy, co odmítají koupit dětem i to hloupé lízátko, aby měli nějakou tu radost z dětství. Ano, já jim to neberu. Jsou matky, které si to nemohou dovolit. V takovém to případě mlčím, ovšem v případech, kdy matka nehne brvou, nechá dítě smutně koukat do poličky s cukrátky a sama si pak jde koupit do trafiky cigarety….Tak to bych…slušně řečeno zvracel.
Děti, ač mnozí budou nesouhlasit, by měli občas sem tam býti rozmazlované. Netvrdím, že je to úplně dobře, ale přeci. Dětství má být nejkrásnější období života, kdy si máme užívat a ne se hned nervovat. Toho si užijeme později dosti. Nestojí nám přeci dětský smích za to?
Závěrem. Vy, kterých se to týká, zpytujte svědomí a pokud budete chtít, tak s tím něco udělejte. Nebudete litovat. Děti vám to určitě jednou oplatí. Otázka však jak.
