Bolest duše

.......jen jsem potřebovala uvolnit vnitřní přetlak, vypsat se do slov a vět......

........a pak se ke mě otočil zády....Jeho dech se postupně zklidňoval, až přešel v pravidelné oddechování. Sledovala jsem pohyby jeho svalů, které zvedaly pokrývku.... Připadala jsem si tak..bezmocná a zranitelná. Nenáviděla jsem svoje vlastní tělo. Byla mi zima, ale nedokázala jsem se pohnout. Jediné, co jsem vnímala, byla bolest. Bolest duše. Někde hluboko v hrudi.....Ležela jsem tam dlouhé hodiny a soustředila se jen na ni. Bylo to lepší, než necítit vůbec nic.....Nevím, kdy jsem usnula, vím jen, že mě probudily jeho ruce na mém těle a  jeho horký dech na mé kůži....Chladný ranní vzduch se mísil s kapkami deště....