Kdyby bankovka mohla mluvit

Příběh povídá o jedné bankovce a její cestě. Viděla mnoho věcí, poznala mnoho lidí, viděla slušnost i hulvátství. Pokud máte fantazii, třeba Vás příběh zaujme.

V roce 1993 začal můj příběh, kdy jsem  se poprvé s dostala do oběhu, tisíc korun v té době bylo dost peněz, takže jsem tak často necestovala z ruky do ruky.

Moji první majitelkou byla starší paní, která mě dostala v důchodu. Hned ten den mě uložila do obálky a dala pod matraci, zde jsem ležela několik let ve větším svazku. Na světlo jsem se dostala až po smrti paní, kdy jsem přispěla na její pohřeb. Myslela tak dopředu, že spořila celý život, aby její rodina neměla výdaje až je opustí.

Asi rok jsem se toulala z ruky do ruky, z pokladny do pokladny, až mě jednou dostal malý kluk k narozeninám od své maminky. Věděla jsem, že maminka neměla moc peněz, protože mě v obchodě vyměnila za hodně drobných. Kluk si za mě koupil velké letadlo, měl tak neuvěřitelnou radost v očích, v ten okamžik mě to došlo. Máme dělat radost, proto jsou peníze na světě.

Posléze si mě vzal z pokladny jeden muž a vyměnil mě za bílý prášek.

Teď ležím v temném skladu, jsem důkazem. Prodejce zatkli a zabavili mu všechny peníze i zboží. Jaký bude můj osud? Budu dělat opět radost nebo slzy?

Příběh je krutou pravdou, kvůli penězům lidé udělají cokoliv. Peníze by měli dělat radost, neměli bychom pro ně vše obětovat. Vraždy, loupeže, podvody, kvůli kusu papíru, stojí to opravdu vše za to?

Hezký den

J.R.