Zaveďme víza pro kanadské žerty

Češi jsou prý národ stěžovatelů ale i vtipálků. Jakákoliv konina dá už druhého dne vzniknout novému vtipu. Ale žertování by stejně mělo mít meze. Samozřejmě řádně stanovené  příslušným zákonem.

Když se zavedlo měření rychlosti vozidel mezi cedulemi, kroutili odborníci hlavou. Snad vtip. Policisté si tiše zoufali, protože věděli, že řidiči ochotně zpomalí před první a přišlápnou za druhou. Policista s radarem byl stejně platný jako plechový panák. Asi si připadali zbyteční a začali hlasitě protestovat.

Teď zas v poslaneckých lavicích vypukl boj o možnost vzdát se nařčení z otcovství bez omezení doby. O co jde? Ctihodné poslankyně pokládají za ohrožení práv dítěte, když se domnělý (ne skutečný) tatínek brání, že on tedy kukaččí mládě zrovna nemusí. Výborná logika. V zájmu práv jednoho zbavíme práv druhého. Nemluvě o tom, že mám jakési tušení, že maminka většinou ví kdo je tím pravým otcem. Takže vědomý podvod v mezích zákona. V zájmu práv dítěte, které se stejně jednou doví skutečný stav věcí bych doporučil, aby v případě nedostatku pravého nebo vybraného otce byl náhradník přidělen z moci úřední třeba výběrem z vhodných sousedů. Jen se obávám protestů policie až bude řešit rvačky mezi dámami. Jsou totiž lepší a horší kandidáti na otcovství.

Doporučil bych vytvoření nějaké rady nebo poslaneckého výboru pro výběr vhodných náhradních otců. S vystavováním příslušných povolení kdo ano a kdo ne. Prozatím doporučuji vyčkat a poslance s podobnými nápady nevolit a jejich  strany nepodporovat.