Za světový neklid mohou mohamedáni, za mravní úpadek ateisté. Komunisti za všechno. A gayové, přistěhovalci, důchodci a další menšiny za to ostatní dle potřeby. Jak jednoduché. Za krizi socialisté, „především odboráři a levicoví politici, kteří si prosadili tak "drahou" práci“, a „manuálně pracující, kteří odmítají dělat za nízkou mzdu“. Tolik citát.
Existují pravdy, lži a polopravdy. Nejčastější a nejnebezpečnější jsou ty poslední. Ono totiž záleží na úhlu pohledu a vždy se najde takový, který se hodí. Takže: Opravdu odboráři a levicoví politici prosazují „drahou“ práci. Pravda. Copak takový zaměstnanec vlastně potřebuje. K snídani čaj a dvě housky pořídí za desetikorunu. Nevím jak kdo, ale já mám o deváté hlad jako vlk. Na oběd do hospody. Řekněme že jsme z levného kraje – takže Kč 80. Večeři si uklohní sám za 30. To všechno třicetkrát. Nekouří a nepije, ale platí nájem. Pokud seženete postel za 3000, dejte mně vědět. K tomu by si měl dát stranou na penzi. K zubaři dvakrát ročně (po Kč 400, můstky a protézy nepotřebuje) a k lékaři nechodí ani s chřipkou. Brýle za dva tisíce jednou za dva roky. Kulturu nepěstuje, chodí do lesa. Pro tričko, kalhoty a kabát na zimu může do charity. Každý si laskavě doplní nějakou svoji nezbytnou potřebu a začne se stydět, že chce za práci zaplatit příliš.
Mimochodem, rozhodně jsem proti podporám všeho druhu, jenže za některou mzdu je škoda prošoupávat podrážky, nemluvě o tom, že posedáváním na lavičce se podstatně sníží kalorická spotřeba. I když pochybuji o tom, že na vypočítané stravě se dá ušetřit. Snad v létě zajít na borůvky.
V každém případě je představa některých lidí v jedenadvacátém století v průmyslové zemi uprostřed civilizovaného světa o „drahé“ práci hodně zkreslená. Jejich chyba. Každý soudný člověk si o nich musí pomyslet své. A jsem si jist, že pokud své otřepané fráze z úvodu nezmění, mnoho sympatií nezískají.
