Vrtule třešňová a ekonomická krize

  Nemá cenu chlubit se mimořádnou prozíravostí. Až při průchodu tržnicí jsem si všiml jak se prodávají třešně i přes vysoké ceny. Totiž abyste rozuměli, u nás nám padají na hlavu.

Úroda byla letos dobrá. Jenže sadaři je nestačí sklidit. A myslíte si, že se jim podaří sehnat sezónní česáče? Ani náhodou. Nezaměstnaní raději stojí ve frontě na sociální podporu než by se podělili se sadaři  o přiměřený výdělek. Otázka co je to přiměřený, když největší část zisku shrábnou obchodníci. Také nejsou zpracovatelé. Přitom by se dalo vyrobit tolik dobrot. Před dvěma desítkami let nezůstával v sadech a zahradách ani rybíz, ani jablka a jiné ovoce. Všechno se zpracovalo doma nebo prodalo do sběren na mošty, zavařeniny a podobně. Dnes tisíce tun třešní shnijí na stromech protože je nemá kdo sklidit.

Naše tržní hospodářství není tržní. Je směšné upozorňovat na skutečnost, že v dvacetitisícovém městečku jsou čtyři lékárny. Zákazníci žádní, personál má dlouhou chvíli. Jenže co řeknete poměru jedenáct lékáren na třicet tisíc obyvatel? I to je normální? Předpokládal bych, že část jich velmi rychle zkrachuje. Ale proč? Ti kteří lék opravdu potřebují jsou potrestáni poplatkem a neefektivní prodejny léků mají vystaráno.

Mnohé podniky zpracování potravin byly v rámci konkurenčního boje skoupeny a zavřeny. Některé spřízněné firmy s nejasnou perspektivou podrží stát. Státy zachraňují i vysloveně problematické firmy a tak se možná dočkáme protahování krize déle než je nezbytně nutné.  

Česnek dovážíme z Číny, brambory z Mallorky a nesmysly odevšad? Odečteme-li náklady dopravy, odečteme dopad na poškození životního prostředí (emisní povolenky milostivě nejbohatším firmám darujeme), pak je jediné vysvětlení: lidská práce je v některých zemních tak levná, že je na hranicích přežití. Ale už nám zvoní hrana. Prý i v Česku je lidská práce drahá. Nevadí, mléko dovezeme z Argentiny, mouku z Kanady a víno z Austrálie. Že budou nezaměstnaní? Nevidím to tak černě. Nezaměstnaní zemědělci budou nakládat, vykládat a přepravovat potraviny napříč světem. Někteří budou vyrábět plakáty o ochraně ovzduší před nadměrnou dopravou a řidiči kamionů je mohou rozvážet. Pokud je ovšem nevezmou s sebou poslanci a senátoři na své cestě kolem světa zabývající se srovnáním  chovu koz v Tibetu, Kamerunu a Peru.

Staré přísloví říká: „ Chceš li udělat člověka šťastným jeden den, daruj mu rybu. Chceš-li ho udělat šťastným celý život, nauč ho ryby chytat." Ale kdo by bral vážně takové řeči.

A jak to souvisí s vrtulí třešňovou? Bude se v nesklizených třešních dobře množit.  A příští rok budou všechny červavé. Bude pádný důvod dovézt kvalitní, dražší a chemicky ošetřené z Itálie. I když kdo ví. Ty naše budou masité. Také nějaké  plus.