Už se těším

Některé lidi, věci nebo zážitky si člověk tak zamiluje tak, že bez nich nemůže žít. Bývá to milovaná žena, posilovna, utkání místního fotbalového klubu nebo sbírka všech cd skupiny Chinaski. Já si  užívám volby.

Dozvěděl jsem se totiž, že budou stát stát (to není překlep) téměř šest set milionů korun (to bohužel také není překlep). Vlastně to nebude stát stát, ale mě a  mé spoluobčany. Počítám-li s osmi miliony třemi sty tisíci oprávněných voličů (údaj jsem zjistil z posledních parlamentních voleb), tak si každý z nás, tedy i já, zaplatí přes sedmdesát korun za potěšení jít k urně. To je přibližně na úrovni multikina. Je fakt, že v kině si užiji déle, ale přesto. Ačkoliv miluji především klasické komedie ani typicky česká černá komedie není k zahození. Navíc já sám  v ní účinkuji, i když jenom pár minut a bez honoráře. Ale to není všechno. 

Protože volební účast při posledních parlamentních volbách byla jen pět milionů čtyři sta tisíc, tak bych si vlastně jako aktivní volič měl za svůj zážitek zaplatit přes sto deset káčé. Takže ti co do volebních místností nešli mně přispěli zhruba čtyřiceti korunami. No řekněte sami, nebyla by to škoda neužít si takovou atrakci?

 A tak se na volby opravdu těším.