To je objev!

Spadl mi kámen ze srdce. Konečně se provalilo, že právníci si mastí kapsy na zakázkách veřejného sektoru. To je objev, po dvaceti letech!!!

Pokud je mně známo, tak zadávání práce soukromým organizacím je ze strany veřejných institucí  zcela běžná praxe. Zadává se vypracování studií, projektů, auditů, průzkumů a výzkumů. Soukromé firmy pracují na propagaci, vypracovávají právní dokumenty, zajišťují žaloby  u soudů a tyto následně prohrávají. Není to žádný problém. Pokud má někdo obavy, že to musí vyčerpávat rozpočty příslušných institucí tak je na omylu. Vlastní náklady si přece samospráva plánuje nejdřív. To ostatní až co zbude. 

 Nebyla by to tragédie. Ne každý úředník natož politik musí být odborníkem na všechno. Konečně, chce – li strana uspět ve volbách udělá nejlépe, když polovinu kandidátky obsadí populárními herci a druhou populárními sportovci. Jak ovšem z nich má potom vybrat třeba ministra zdravotnictví, že? A tak se kvalifikovaná práce musí zadat. To by nevadilo, kdyby si starosta (hejtman, ministr) jednou měsíčně svolal širší radu a domluvilo se co a jak. A mezitím by s nemnoha úředníky zajišťoval to nejnutnější. Jenže zadávání práce mimo vlastní instituci se na jejím zeštíhlení nijak neprojeví. Takže produktivita úřadu je suma sumárum snad ještě horší než za státního socialismu.  

 Samozřejmě je také možné domýšlet, že v těch soukromých institucích jsou příbuzní a známí našich veřejných činitelů. Ty je nutno nechat zobnout pizzu. Je přece známo, že už za c.k. Rakouska – Uherska se nejlépe bohatlo na státních zakázkách. Jenže znáte někoho takového v současnosti? Ale pak jste to řekl(a)  Vy!