Staronový seriál

Máte rádi seriály? Asi ano. A soutěže? Jistě. Tak pro vás něco mám. A zúčastnit se může prakticky každý. Dokonce by měl.

Předvolební kampaň opravdu začala. Pozná se to podle toho, že vystoupí předseda strany a vedle oblíbených i když trochu otřepaných útoků na své konkurenty přichází s neotřelými nápady.

Třeba s tím, že bude nezbytný nový volební program. Po vítězných volbách bude strana pomáhat důchodcům a mladým rodinám. Důchodci jsou potěšeni, dostali víc než čekali (nečekali nic) alespoň do té doby, než se rozhlédnou po oddělení zeleniny v hypermarketu. Mají ovšem pochopení, neurodilo se a tak ceny vzrostly. Neurodily se také mléčné výrobky. Prostě másla vyrostla jen polovina. A tak se zdražuje. Další příklady si nechme na samostatnou kapitolu. Hlavně nečekejte, že to vláda bude řešit hned. Až po vítězných volbách! To snad každý pochopí.

Strana se samozřejmě postaví k problémům čelem. Hezké je také heslo tah na branku. Všichni dosavadní funkcionáři, poslanci a ministři očekávají, že je stranická základna podpoří. Ve svém očekávaní mají zářný vzor. Evropskou unii. Sice připomíná dobře uleželý kompost, ale její poslanci a nevolení funkcionáři se s problémy, ke kterým úspěšně přispěli, poperou. Nechte nás pracovat, to co jsme zkazili, zkazíme zcela nově, jinak. Máme přece zkušenosti. Hlavně nečekejte, že odejdeme od naší milované práce.

Vrcholným politiků to projde. Protože znají své pappenheimské. Části členů strany je to fuk, na zasedání se chtějí setkat se starými přáteli, popovídat si u kávy a na čas bude pokoj. Další část se ráda zviditelní za každou cenu. Je slast vidět své jméno na plakátech, třeba na posledním místě kandidátky. Ti budou volit třeba Vochomůrku. Ovšem přiznejme, že jsou idealisté, kteří svým dobrým jménem podpoří stranu na nevolitelných místech třeba proto, že mají hodně práce anebo jiný smysl života než politiku. To jsou podivíni, které v čele nenajdete.

Na rozhodujících místech výběru těch nejvhodnějších se vytvářejí klany. Já tobě, ty mně. Možná, že jste nabyli dojem, že bych byl pro častou výměnu v čele států a EU. Přiznám se, že si nejsem jist. Protože jak ukazuje praxe, odklizení politici se hromadí na místech, která budí dojem, že vznikla právě pro ně. Takové malé sociální zabezpečení. A co je horší? Známý neschopný kariérista nebo trvale rostoucí množina neschopných kariéristů?

Je-li předseda strany demokrat, pak musí přijít s něčím krásným a dokonalým. Například bude prosazovat stranické referendum k volbě prezidenta. Proč ne? Než se bude volit prezident, lidé na slib zapomenou. Máme s tím své zkušenosti. Takové vnitrostranické referendum už se jednou pořádalo. A přes jednoznačný výsledek vlastní poslanci společného kandidáta podtrhli.  Někteří z nich přežívají v politice dodnes. Například nejméně oblíbený byl zaměstnán agendou lidských práv. Můžete hádat. Tím jsme vlastně nastínili první soutěžní otázku. A teď ty další.

Co všechno vám politik slíbí?

Co z toho splní?

Koho strana vymění?

Jakou odměnu dostanou ti, co odejdou?

Jaká slova budou nejfrekventovanější ve volebním programu?

Výsledky soutěže se dozvíte už brzy. A kdo uhodne, dostane zcela zdarma pytlík českých smažených brambůrků, vyrobených v Německu ze španělských brambor. (To je marketingový trik, odpovědi uhodne každý.) (Poznámka drobným písmem: brambůrky jen pro členy.)

Možná to tak má být. Samá pozitiva. A samé jistoty.