Produktivita, efektivita a zbytečné řeči

Proč máme na trhu stejné ceny a třetinové mzdy proti Západu? Protože jako celek nepracujeme dostatečně pilně a efektivně? Jak kdo!

Ještě před čtvrtstoletím mělo ministerstvo školství na starosti nejen školství, mládež a tělovýchovu, ale také kulturu. Později se spojila kultura s ochranou přírody a životního prostředí. Praktické problémy se řešily na okrese a kraji. Čas od času se dělaly pokusy s akcí „úředníci do výroby“. Bylo to marné. Byrokraté se množili rychleji než bakterie. Dnes se o podobné experimenty raději nepokoušíme. Jen pro tuto oblast máme tři ministerstva.

Opravdu potřebujeme ministra pro lidská práva, který kdekomu pije krev (svým úředníkům oprávněně)  a úspěšně napomáhá ztrátě sympatií pro vlastní stranu? Opravdu potřebujeme radu pro tv a rozhlasové vysílání která řeší například elementární problém příliš hlasité reklamy - nejdřív usoudí že je všechno v pořádku - následně připustí že je hluku příliš - a nakonec se nic nezmění?

Opravdu potřebujeme tiskového mluvčího pro každé veřejné toalety? Nic proti mluvčím, ale nejsou to bílí koně?  Jejich  fráze známe nazpaměť. Dovedete si ale představit  kdyby chybu v léčbě musel veřejně zdůvodňovat  přímo příslušný primář? Jako bych viděl koktat policejního prezidenta proč policisté přijeli na výzvu až po dvou hodinách. Myslím, že dvě, tři taková vystoupení a styděl by se vyjít na ulici. Alespoň doufám.

Ve škole se předpokládá, že zdravý žák vydrží  na toaletu do přestávky. V parlamentu si poslanci courají jak chtějí. Ne! Během  jednání budou všichni přítomni, telefony vypnuté, wi-fi také, a přestávky pravidelné, na cigaretku deset minut, testery na alkohol v pohotovosti. Přítomnost za mikrofonem skončí v okamžiku, kdy poslanec místo mluvení k věci začne urážet jiného poslance nebo stranu. Nepřítomnost v jednacích dnech se bez vážného důvodu neomlouvá!

Máme velkou vládu, velký parlament (vzhledem k velikosti území a počtu obyvatel). Máme příliš mnoho organizací organizujících(!)  péči o bezdomovce, nezaměstnané, menšiny a imigranty. Máme příliš mnoho politologů, sociologů, psychologů, a vůbec profesí, jejichž příspěvek posvátnému trhu je problematický. Jen pro ilustraci: Co říkáte na lokální sociální službu s ředitelkou, tiskovou mluvčí, projektovou manažerkou, dále ekonomickým útvarem s vedoucí ekonomkou a dvěma účetními, třemi poradci, pěti vrchními sestrami, dvěma administrativními pracovníky, sociální pracovnicí a… …a konečně i nějakými pečovatelkami. Taková je skutečnost. Ocenění zaslouží, že většina z nich jsou DiS. Absolventky vyšších škol jsou schopny dělat poradenskou službu, ale pracují jako pečovatelky? A kolik těch pečovatelek opravdu je? Jestli si myslíte, že počet klientů jednoho centra nemůže být srovnatelný s počtem zaměstnanců tak jste na omylu. Nebylo by lepší mít více pracovitých, empatických, milých pečovatelek? Necítím se dobře  když vidím spát bezdomovce na lavičce před pečovatelskou službou.

Sečteme-li narůstající počet nezaměstnaných,  studujících, nekvalifikovaných a přitom práceschopných, tak jsme jako celek  opravdu málo efektivní. Nic proti vzdělání, dokonce ani proti vzdělávání zahraničních studentů, ale co z toho se státu vrátí? Jako bych slyšel vaše připomínky, že ekonomika není všechno. S tím souhlasím, ale co dál? Snad připomenout  tragikomický vtip (zkráceno): Říká podnikatel zaměstnanci: „Když budete poctivě pracovat, dělat přesčasy a nepožadovat zvýšení mzdy, koupím si  příští rok nové auto.“

Mladí, zdraví a schopní odcházejí. Kdo může zdrhne, a nevěří na proklamovaný blahobyt.  Závěr je jediný. Stačilo dvacet pět let na to aby  se z této země stal prostor skladišť a silnic ve kterém v budoucnu dožijí jen bezmocní důchodci.