Problém je nutno projednat!

Autoři píší, analytici analyzují, komentátoři komentují, politici jednají a hlasují, lidé čtou a poslouchají, a nebere to konce.

Nejvděčnější téma jsou humanitární krize. Doplní-li se fakta nějakými domněnkami, proloží fotografiemi nebo klipem, máte vyděláno. A nějaké krize jsou pořád. Ne tsunami ani tornáda, na ty se nedá spoléhat, lepší jsou krize, které se dají očekávat a pěstovat.

Tak například válečný konflikt. Prosťáček by čekal, že v době kdy satelity vidí co máte na talíři se žádný kšeft dlouho neututlá, tedy bude se například vědět, kdo na bojiště dodává zbraně. A moudří se budou snažit dodávky zastavit. Jenže to žádný politik nemůže udělat, co kdyby to poškodilo ekonomické zájmy zbrojařských firem v jeho vlastní zemi? A tak tam pošle ještě nějaké zbraně navíc, samozřejmě i stany, potraviny, mnohé humanitární organizace budou zajišťovat dopravu a válčí se dál.

Už desítky let se ví o táborech pro utečence v Africe, Asii. Asi by to chtělo, aby si ti lidé postavili vlastní domy, obdělali pole, zúrodnili step a vydělali na živobytí, ale to ne. Místo stavebního materiálu a zařízení jim dodáme stany, potraviny, léky a oni čekají co dostanou. Strašně trpí, protože nemohou pracovat a musí si pamatovat kdy a kde se fasuje.

Situace se vylepšuje nárůstem populace v chudých oblastech. Český muž, kterému otěhotní manželka má malý problém. Pokud má dvě děti, má větší problém. Lidé v některých zemích to neřeší. Zvláště ti, co spoléhají na humanitární pomoc. Co také mají ve volném čase dělat, že? A navíc neznají nic než primitivní rodový socialismus. Tedy – spoléhají na své děti, protože na sociální stát se spolehnout nemohou. V těchto kulturách bývá zvykem, že děti mají povinnost živit své staré rodiče. Takže jsou-li dvě, pak mají s rodiči poloviční starost. Je-li jich deset, pak mají starost jen desetinovou. Teoreticky. Ale nedivme se, vždyť my jsme stejní. Také podporujeme větší rodiny. Bez ohledu na výsledný efekt.

V některých zemích už není ani voda. Existují o tom krásné dokumenty. Po jejich shlédnutí nebudete spát. Voda je obrovský problém, ale jestli si někdo myslí, že ho vyřeší přestěhováním žíznivých milionů do Evropy, pak by se měl naučit alespoň dělení. Tudy cesta nevede.

Podobně bychom se mohli pozastavit nad poněkud těžko představitelným chápáním populačního růstu některými Afričany. Prostě proč nemít deset dětí, když jich stejně polovina umře. Pokud ne, budou se divit oni i my.

Prostě neočekávejme, že lidstvo bude řešit problémy od kořenů. Odborníci upozorňují na vážnost situace už desítky let. Ale lidé poslouchají pouze to,  co chtějí. Vždyť udržováním krizí se živí tolik organizací, lidí. Představte si tu nezaměstnanost, kdyby svou činnost jednoho dne museli ukončit.