Kdo umí, ten umí

Udělá-li zaměstnanec vážnou chybu, dostane od majitele minimálně pořádně vynadáno. Někdy i náhradu škody nebo snížení platu. V krajním případě hrozí vyhazov. Pokud vážně zklame fotbalista, nemůže počítat s obnovením smlouvy. Jsou ovšem profese, kde je tomu jinak.

Pokud zákonodárce (poslanec, tedy i ministr) vyrobí nesmysl, například postih rodiče za pohlavek, smlouvu o nezrušitelnosti manželství nebo povinnost místně užívat zimní pneumatiky bez ohledu jestli je dvacet nad nulou nebo pod nulou (shodou okolností zrovna když je jich nadbytek), nic se neděje. Je totiž docela dobře možné, že pan ministr předkládaný zákon vůbec nečetl. Nebo že se v pozměňovacích návrzích nikdo nevyzná. Jeden poslanec mně vyprávěl, že zažil kolem třistapadesáti pozměňovacích návrhů k jednomu zákonu. Právník z praxe to potvrdil konstatováním, že právníci legislativní boom nestíhají. Ale to není všechno.

Pozvete-li si podlaháře, mrknou na dílo a řeknou: „Dnes je středa, zítra v poledne to máte hotovo." Plus minus něco málo. Naproti tomu poslanec nebo hejtman zvolený na čtyři roky má plné právo urazit se že jej potměšilí voliči nepotvrdili na další období a žádat náhradu mzdy. A nejen to. Někteří požadují dobré místo. Nic divného. Pokud to ještě nevíte, zbavit se úředníka ve státní správě není jen tak. Díky tomu máme stále víc klotových rukávů protože přibývat mohou. Je to často nezbytné, protože pokud se  dostane výš kvalifikovaný neumětel, a to dostane, tak je nutno přijmout jednoho i více podřízených, kteří by dělali za něho.

A tak to je ve větších obcích, krajích, ve vládě i v EU. Za dob minulých se jednou za čas převedli úředníci do výroby. Za čas byli zpátky. V současnosti se to ani nezkouší. A tak nejsou lidi. Ale úředníků je...